„Dostanete deset housenek a lžičku,“ oznámil mi entomolog a ochranář Pavel Skala a vzápětí mi skutečně podal misku s housenkami hnědáska květelového. Společně jsme pak šplhali po kvetoucí stráni na okraji Radotínského údolí a kávovými lžičkami housenky opatrně přenášeli na živné rostliny: na jitrocel, diviznu, čistec anebo na lnici květel, po níž tento motýl dostal jméno.


Hnědásek květelový býval v naší přírodě široce rozšířeným druhem, avšak zarůstání dříve vypásaných strání vedlo k jeho razantnímu úbytku. Stal se velice vzácným a od roku 2010 byl v Čechách nezvěstný. Zdálo se vysoce pravděpodobné, že následoval řadu dalších druhů motýlů, které v důsledku našeho nakládání s krajinou postupně zcela vymizely.

Tato obava se ale naštěstí nepotvrdila. Loni v červnu se Pavel Skala během managementu zarostlých ploch v Českém krasu doslova prosekal k doposud nepřístupnému zbytku skalní stepi – a ke svému ohromnému překvapení na něm tohoto hnědáska objevil!

Hnědásek květelový tedy v Čechách přece jen zcela nevyhynul, i když jeho přežívající populace je velice malá a snadno zranitelná. Skoro by se chtělo říci, že by stačil jeden trochu šikovnější lejsek a bylo by po hnědáskovi. Tentokrát asi již definitivně.

Naštěstí došlo k rychlé shodě všech zainteresovaných. Pavel Skala mohl na nově objevené lokalitě ještě loni odchytit dvě oplodněné samičky a spolu s kolegy založit záchranný chov. Z 270 vajíček od těchto dvou samiček se podařilo odchovat 260 housenek. A sto z nich jsme právě před týdnem vysadili na pět let vypásanou a nyní již mnoha druhy bylin kvetoucí stráň na okraji Radotínského údolí.

Připadal jsem si trošku podobně, jako když v Mongolsku vypouštíme koně Převalského. Nejenže se hnědásek květelový začal vracet do české přírody, ale současně šlo o vůbec první reintrodukci motýla na území hlavního města. Zkrátka historická událost, která shodou okolností probíhala v úplně stejném čase jako v Londýně královská svatba.