Značka Lacoste nedávno vyrobila speciální kolekci triček, na nichž nebyl její ikonický krokodýl, nýbrž kriticky ohrožená a současně poměrně málo známá zvířata. Na místě lacostího krokodýla se tak objevili například saola, gibon černochocholatý nebo leguán tučný. Od každého trička přitom bylo vyrobeno právě tolik kusů, kolik jedinců toho kterého druhu ještě přežívá. V případě tří, jež jsem tu zmínil, jich bylo 250, 150 a 450. Firmě Lacoste se tak podařila skvělá akce, která upozornila na kriticky ohrožené druhy a současně finančně přispěla na jejich ochranu. A že to pro Lacoste byla dokonalá reklama, se rozumí už tak nějak samo sebou.

Řada firem se ovšem na rozdíl od Lacoste chová přízemněji a s ochranou přírody si hlavu neláme. Hledají zvířata, která jsou atraktivní a která (se) dobře prodávají. A když jde o ohrožené druhy, tím jsou komerčně zajímavější. Nedávná studie Oregonské státní univerzity v této souvislosti dospěla k poměrně překvapivému zjištění: Lidé dnes mají paradoxně pocit, že atraktivních druhů zvířat – jako jsou například lvi, gepardi nebo gorily – je vlastně dost. Vidí je totiž pořád kolem sebe. V některých případech jich dokonce na výrobcích, fotografiích či v podobě plyšáků během krátké doby spatří víc než těchto zvířat přežívá v přírodě. Podle autorů studie tato iluze podrývá ochranářské úsilí. Jestli to tak opravdu je, nevím, ale využívání či spíše zneužívání ohrožených druhů čistě pro zisk se mi vůbec nelíbí.

S rozporuplnými pocity proto sleduji velmi úspěšnou kampaň jednoho řetězce supermarketů, který v zákaznické soutěži nabízí plyšáky několika ohrožených druhů zvířat, mj. lva, gorily a „papouška“. Tisková zpráva věnovaná této kampani sice chrlí krásné fráze, avšak na ochranu lva, gorily nebo papouška nepůjde podle mých informací ani haléř…

Naproti tomu zcela jednoznačně negativní pocity mám v případě další reklamní kampaně. Ta pracuje s termínem „gorilování“, propaguje grilovací koření a gorila se v ní ocitá v pozici sluhy na g(o)rilovací párty. Zřejmější a současně trapnější ukázku zneužití popularity ohroženého živočišného druhu pro komerční účely asi jinde v Evropě jen tak nenajdeme.

Abych však nekončil úplně pesimisticky: I v České republice se objevují čestné výjimky, které se své obchodní zájmy snaží skloubit s podporou ochrany ohrožených zvířat. Díky za ně!

Vyšlo v MF Dnes.