Co do velikosti by asi bylo lepší ji srovnávat s hmyzem než s ostatními savci. Nezapočteme-li délku jejího ocasu, měří v dospělosti pouze tři až pět centimetrů; chroust má přitom tři centimetry. A váží sotva kolem dvou gramů, v průměru dokonce jen 1,8 gramu. Svou jedinečnost má ostatně vepsánu i v českém druhovém jméně: bělozubka nejmenší.


Mnozí experti považují tohoto drobounkého hmyzožravce za vůbec nejmenšího savce planety. Já jsem se někdy před rokem přiklonil naopak k těm, kdo prvenství přisoudili netopýrkovi thajskému. Ten je v průměru o malinko těžší, zato má menší tělesnou délku i lebku. Faktem však je, že velikostní i hmotnostní rozdíly mezi těmito dvěma extrémně drobnými a vzájemně si zcela nepodobným savci jsou téměř zanedbatelné. Jako o „nejmenším“ lze celkem oprávněně mluvit o každém z nich – a oba také kvůli své miniaturnosti balancují na hraně fyziologických možností.

Život bělozubek nejmenších můžete nyní sledovat i v našem pavilonu Afrika zblízka. A je to hodně zrychlený život.

Bělozubka většinou hodinu spí a poté je zhruba půlhodinu přímo zběsile aktivní. Uvádí se, že udělá asi 780 pohybů za minutu. No, můžete to zkusit přepočítat... Srdce jí přitom bije rychlostí zhruba 1200 až 1500 úderů za minutu, to je 20 až 25 úderů za sekundu!


Většinu času, kdy je bělozubka bdělá, věnuje hledání a lovu kořisti. V našem chovu jsou jí většinou cvrčci, kteří ve srovnání s bělozubkou připomínají zmutované hmyzáky z béčkových hororů. Bělozubka si s nimi však snadno poradí - a denně jich spotřebuje 10 až 15, což je množství, které může převýšit její tělesnou hmotnost.

Bělozubka nejmenší je zkrátka neuvěřitelný tvor, který se vymyká veškerým našim měřítkům. A to jsem ještě nezmínil její mláďata, která u nás při troše štěstí také můžete vidět. Ta po narození váží pouhopouhých 0,2 gramu – méně než cvrček – a vyplatí se přinést si na ně lupu.

Vyšlo v MF Dnes.