Skřivan, kterého jsem na jaře a v létě vídal, jak se za hlasitého zpěvu třepotá nad polem, již brzo zamíří kamsi do Francie, anebo přes Francii na Pyrenejský poloostrov. Budu mu držet palce. Právě Francie je zemí, kde dochází doslova k masakrům některých druhů tažných ptáků, mezi nimi i skřivana polního. A to legálně!


Zní to neuvěřitelně, ale země, jež se pyšní svou kulturností, má i v 21. století zákony, které byly u nás nemyslitelné již před více než sto lety. Francie dodnes umožňuje lov 64 druhů ptáků, zatímco jinde v Evropské unii je to 14 druhů. A mezi lovnými druhy je v „kulturní“ Francii i skřivan polní.

Zhruba před měsícem byl zveřejněn návrh kvót na „tradiční“ lov skřivanů ve třech departementech na jihozápadě země. Podle něj by kromě 180 000 (!) skřivanů pobitých „moderně“ brokovnicemi mělo být umožněno pochytat až 370 000 (!!!) skřivanů „tradičně“ do sítí a sklopců. To jsou neuvěřitelná čísla!

Francouzští lovci uvádějí, že stejně jako loni, kdy „tradičními způsoby“ ulovili „jen“ něco přes sto tisíc skřivanů, ani v této sezóně kvóty nevyčerpají. Ve skutečnosti však nejsou obhajitelné žádné kvóty. Lov skřivanů polních je naprosto nepřijatelný nejen z etického hlediska, ale i proto, že jich v Evropě vinou zemědělské politiky výrazně ubylo a nadále ubývá.

Jenže jde o politiku. Lovci představují značný počet hlasů a nynější prezident Macron jim proto pozorně naslouchá. Třeba zrovna pozítří se v Elysejském paláci bude konat schůzka k reformě lovu. Tato Macronova reforma má spočívat mj. v tom, že poplatek za lovecké licence sníží na polovinu…

Není až tak nepravděpodobné, že skřivana, kterého jsem zmínil v úvodu, kvůli francouzské „tradici“ a hlasům pro tamní politiky už neuvidím. Štve mě dost věcí, ale tohle barbarství mám na jedné z nejvyšších příček.

Vyšlo v MF Dnes.