Ty dvě prastaré kolorované fotografie znám už řadu let. Někdejší viniční usedlost Sklenářku, která je dnes součástí areálu Zoo Praha, zachycují celé století předtím, než se pod jejími okny začaly procházet žirafy. Teprve nedávno jsem si ale všiml, že na okraji obou snímků je napsáno „Praha-Troja, rasovna“. To mě zaujalo. O Sklenářce se povídalo ledacos, ale že snad kdysi fungovala i jako rasovna, to jsem se dozvěděl právě až z poznámek na zmíněných fotografiích. Jenže přes veškerou snahu jsem se nedopátral ničeho konkrétnějšího. Zato mě čekalo jiné překvapení.

Při hledání informací o Sklenářce-rasovně jsem natrefil na víc než deset let starou zprávu o aukci, v níž se dražil i olej na plátně o rozměrech 25,5 krát 30 centimetrů. Název: Osamělý domek na kopci (Sklenářka, podbabská rasovna). Autor: Josef Čapek.


S údivem jsem si prohlížel malou reprodukci, zachycující světlý domek s valbovou střechou na pozadí krvavého nebe. Roky se zajímám o všechno, co souvisí se zoo, ale o malbě Josefa Čapka, na níž by měla být Sklenářka, jsem nikdy neslyšel. Ještě jsem se rychle podíval do nedávno vydané publikace trojského historika Františka Malého, který zkatalogizoval všechny obrazy Troji. Ani v ní nebylo o Čapkově malbě jediné slovo.

Opravdu je na Čapkově obraze naše Sklenářka? Přímo od Josefa Čapka název zmiňující „podbabskou rasovnu“ zcela jistě nepochází, a tak stoprocentní jistotu asi mít nebudeme. Ale zdá se to být pravděpodobné.

Především se dům na Čapkově obraze naší Sklenářce docela podobá. Neméně důležité je, že bratři Čapkové Troju velmi dobře znali. Jak mi napsala historička Kristina Váňová, přibližně v letech 1910 až 1914 jezdívali parníkem do trojských zahradních restaurací na pivo a tancovat s děvčaty. Známá je fotografie kavárenské společnosti na výletě do Podhoří, která v restauraci U Loskotů zachycuje i bratry Čapky. Na jiném snímku zas Čapkové směřují do trojské zahradní restaurace Zátiší. Lze si snadno představit, že Josef Čapek, který nemaloval v plenéru, ale nanejvýš si pořizoval drobné, jako dlaň veliké kresbičky („dlaňovky“) pro pozdější práci v ateliéru, si na některém z podobných výletů načrtl i Sklenářku. A konečně, že jde o Sklenářku, si myslí také vnučka Josefa Čapka paní Kateřina Dostálová. „Nepochybuji, že jde o kopec nad pražskou zoo,“ napsala mi. „Myslím, že obraz je asi z roku 1922.“

Ano, na Čapkově plátně bude nejspíš Sklenářka...

Doposud jsme v Zoo Praha – v souvislosti s Válkou s Mloky – připomínali Karla Čapka. Nyní se díky této malbě můžeme hlásit i k Josefu Čapkovi. Sotva co mi poslední dobou udělalo větší radost!

Vyšlo v MF Dnes.