O budoucnosti lvů indických se rozhoduje i v Praze
Ve druhé polovině září a prvních dnech října uhynulo v Girském lese v indickém státě Gudžarát 24 lvů indických – a to během pouhých tří týdnů. Jak uvedl The Scientist, příčinou byla smrtící kombinace psinky a babeziózy (v prvním případě jde o virové onemocnění, v druhém o parazitózu přenášenou klíšťaty).
Takto masivní úhyn lvů indických v jediné oblasti, kde žijí ve volnosti, pochopitelně vyvolal velké znepokojení. Především se znovu potvrdilo, že Girský les je pro zhruba 600 lvů indických příliš malý. V nejčernějším scénáři si můžeme představit vypuknutí epidemie, která by způsobila vymření celé tamní populace lvů.
Bylo by proto samozřejmě rozumné a logické přemístit část lvů jinam. O to ostatně už dlouhá léta usiluje indická vláda a v Mádhjapradéši je pro ně připravena speciální rezervace. Jenže přenechání lvů jinému indickému státu se urputně brání gudžarátská vláda. Důvod si lze přečíst i na tabulích podél tamních silnic: „Lvi jsou Gudžarátu pýcha a ostatních závist.“
Vinou tohoto postoje jsou tak téměř „všechna vejce v jednom košíku“. Naštěstí jsou tu ještě lvi indičtí v asijských a zejména evropských zoologických zahradách, včetně té naší.
Těmito slovy bych svůj sloupek mohl zakončit a vyzníval by téměř optimisticky. Realita má ale temnější odstíny.
Populace lvů indických v Evropě dnes čítá 143 jedinců; v naprosté většině však pochází z pouhých 9 zakladatelů, kteří byli dovezeni vesměs v 90. letech. Postupem času začalo být evidentní, že nebude životaschopná a že je nutné přivézt z Gudžarátu další lvy. To se za vydatné pomoci české diplomacie podařilo naší zoo a na podzim 2015 se do Prahy přistěhovali lvice Ginni a Suchi a lev Jamvan.
Tři „pražští“ lvi znamenali velkou naději pro evropský chov – a vlastně i pro zachování lva indického v globálním měřítku. Jenže jejich rozmnožení ne a ne se podařit. Jamvan se ve vztahu k samicím neosvědčil, a tak jsme ho nahradili ostravským Sohanem. Ani tak ale samice nezabřezly. Proč? To nyní ukázalo vyšetření, které provedli experti z berlínského Leibnitzova institutu IZW. Vzhledem k různým patologickým nálezům nyní víme, že Suchi je pro rozmnožování ztracena a pro Ginni je za dané situace nejlepší šancí umělé oplodnění.
Toto umělé oplodnění je naplánováno na období příští Ginniny říje – snad na konec ledna – a použito k němu bude Jamvanovo sperma. Pravděpodobnost, že bude mít Ginni mláďata, která odchová, je bohužel přesto velmi nízká. Vzhledem k situaci lvů indických však musíme vynaložit veškeré úsilí i tehdy, kdy před sebou vidíme jenom slabý záblesk naděje...
Vyšlo v MF Dnes.
Takto masivní úhyn lvů indických v jediné oblasti, kde žijí ve volnosti, pochopitelně vyvolal velké znepokojení. Především se znovu potvrdilo, že Girský les je pro zhruba 600 lvů indických příliš malý. V nejčernějším scénáři si můžeme představit vypuknutí epidemie, která by způsobila vymření celé tamní populace lvů.
Bylo by proto samozřejmě rozumné a logické přemístit část lvů jinam. O to ostatně už dlouhá léta usiluje indická vláda a v Mádhjapradéši je pro ně připravena speciální rezervace. Jenže přenechání lvů jinému indickému státu se urputně brání gudžarátská vláda. Důvod si lze přečíst i na tabulích podél tamních silnic: „Lvi jsou Gudžarátu pýcha a ostatních závist.“
Vinou tohoto postoje jsou tak téměř „všechna vejce v jednom košíku“. Naštěstí jsou tu ještě lvi indičtí v asijských a zejména evropských zoologických zahradách, včetně té naší.
Těmito slovy bych svůj sloupek mohl zakončit a vyzníval by téměř optimisticky. Realita má ale temnější odstíny.
Populace lvů indických v Evropě dnes čítá 143 jedinců; v naprosté většině však pochází z pouhých 9 zakladatelů, kteří byli dovezeni vesměs v 90. letech. Postupem času začalo být evidentní, že nebude životaschopná a že je nutné přivézt z Gudžarátu další lvy. To se za vydatné pomoci české diplomacie podařilo naší zoo a na podzim 2015 se do Prahy přistěhovali lvice Ginni a Suchi a lev Jamvan.
Tři „pražští“ lvi znamenali velkou naději pro evropský chov – a vlastně i pro zachování lva indického v globálním měřítku. Jenže jejich rozmnožení ne a ne se podařit. Jamvan se ve vztahu k samicím neosvědčil, a tak jsme ho nahradili ostravským Sohanem. Ani tak ale samice nezabřezly. Proč? To nyní ukázalo vyšetření, které provedli experti z berlínského Leibnitzova institutu IZW. Vzhledem k různým patologickým nálezům nyní víme, že Suchi je pro rozmnožování ztracena a pro Ginni je za dané situace nejlepší šancí umělé oplodnění.
Toto umělé oplodnění je naplánováno na období příští Ginniny říje – snad na konec ledna – a použito k němu bude Jamvanovo sperma. Pravděpodobnost, že bude mít Ginni mláďata, která odchová, je bohužel přesto velmi nízká. Vzhledem k situaci lvů indických však musíme vynaložit veškeré úsilí i tehdy, kdy před sebou vidíme jenom slabý záblesk naděje...
Vyšlo v MF Dnes.