Let do nebezpečí
Dnes si připomínáme Mezinárodní den supů. V úterý jej předznamenala zpráva, že zahynula samice supa mrchožravého, která se vylíhla ve zlínské zoo a začátkem srpna byla v bulharských horách vysazena na umělé hnízdo. Hned během svého prvního letu narazila do drátů elektrického vedení.
Vypouštění supů mrchožravých odchovaných v lidské péči probíhá v Bulharsku již čtvrtým rokem. Jeho cílem je posílit skomírající populaci tohoto druhu. Nad balkánské rokliny doposud vylétlo sedmnáct „mrchožroutů“ pocházejících ze zoologických zahrad či jiných chovných zařízení. Z nich šest se vylíhlo v Praze a tři ve Zlíně, ovšem část své životní pouti absolvovalo v Praze celkem deset z těchto sedmnácti supů. Jedno pařížské a všechna tři zlínská mláďat totiž jejich náhradní rodiče odchovávali v naší zoologické zahradě.
Smrt zlínské samice, k níž došlo tento týden, bohužel nebyla ojedinělá. „Mrchožrouty“ navracené do přírody čeká vedle elektrických vedení řada dalších nebezpečí a problémů.
Jedním z nich je nedostatek potravy. Proto jsme také v horách u bulharské vesnice Partizani financovali vybudování a provoz „supí restaurace“, kam je mrchožroutům předkládáno lákavé menu. Jenže příroda nebere ohledy, a tak i sup se může stát součástí jídelníčku jiného zvířete. Shodou okolností rovněž zlínskou samici před časem v Bulharsku ulovila liška.
A během cesty do tropické Afriky je ještě hůř. Dva supi mrchožraví, kteří se roku 2016 vylíhli ve Vídni, se ihned po vypuštění v Bulharsku rozletěli do afrických zimovišť. Nezvládli však přelet přes moře. První z nich utonul nedaleko izraelského a druhý poblíž egyptského pobřeží. Také jednomu z našich pražských supů došly v loňském roce během migrace síly. Naštěstí se tak stalo nad pevninou, v Turecku, a byl tamními ochránci převezen do Zoo Faruk Yalçın. Že ho pak údajně převzaly turecké úřady a dnes je pro nás nezvěstný, je jiná věc…
Bohudíky doposud žádný ze supů vypuštěných v Bulharsku nebyl v jižní Evropě, na Blízkém východě ani v severní Africe zastřelen. Že jde v tomto ohledu o nebezpečná území, je však evidentní. A barbarská střelba po všem živém může patrně škodit i nepřímo. Vysílačkami označení supi, kteří letěli z Itálie, opakovaně dosáhli břehů severní Afriky, ale namísto aby si na nich odpočali nebo pokračovali do vnitrozemí, prudce odbočili a letěli nad vodou podél pobřeží, dokud vysílením nepadli do moře. Předpokládá se, že kvůli lovcům pálícím z pušek neměli kde usednout…
Přesto se jeden z „našich“ supů přece jen obětí lidské hlouposti stal. V Paříži vylíhlá samička byla roku 2016 zastřelena na zimovišti v Nigeru.
Významná část ze sedmnácti „mrchožroutů“ navrácených do přírody však prozatím všemožným nástrahám odolává. Už to je ohromný úspěch. A až časem dospějí, snad se alespoň někteří vrátí z afrických zimovišť na Balkán a tam zahnízdí. Tehdy si Mezinárodní den supů přestaneme připomínat a začneme ho slavit.
Ve zkrácené verzi vyšlo v MF Dnes.
Sup mrchožravý. Foto Miroslav Bobek
Vypouštění supů mrchožravých odchovaných v lidské péči probíhá v Bulharsku již čtvrtým rokem. Jeho cílem je posílit skomírající populaci tohoto druhu. Nad balkánské rokliny doposud vylétlo sedmnáct „mrchožroutů“ pocházejících ze zoologických zahrad či jiných chovných zařízení. Z nich šest se vylíhlo v Praze a tři ve Zlíně, ovšem část své životní pouti absolvovalo v Praze celkem deset z těchto sedmnácti supů. Jedno pařížské a všechna tři zlínská mláďat totiž jejich náhradní rodiče odchovávali v naší zoologické zahradě.
Smrt zlínské samice, k níž došlo tento týden, bohužel nebyla ojedinělá. „Mrchožrouty“ navracené do přírody čeká vedle elektrických vedení řada dalších nebezpečí a problémů.
Jedním z nich je nedostatek potravy. Proto jsme také v horách u bulharské vesnice Partizani financovali vybudování a provoz „supí restaurace“, kam je mrchožroutům předkládáno lákavé menu. Jenže příroda nebere ohledy, a tak i sup se může stát součástí jídelníčku jiného zvířete. Shodou okolností rovněž zlínskou samici před časem v Bulharsku ulovila liška.
A během cesty do tropické Afriky je ještě hůř. Dva supi mrchožraví, kteří se roku 2016 vylíhli ve Vídni, se ihned po vypuštění v Bulharsku rozletěli do afrických zimovišť. Nezvládli však přelet přes moře. První z nich utonul nedaleko izraelského a druhý poblíž egyptského pobřeží. Také jednomu z našich pražských supů došly v loňském roce během migrace síly. Naštěstí se tak stalo nad pevninou, v Turecku, a byl tamními ochránci převezen do Zoo Faruk Yalçın. Že ho pak údajně převzaly turecké úřady a dnes je pro nás nezvěstný, je jiná věc…
Bohudíky doposud žádný ze supů vypuštěných v Bulharsku nebyl v jižní Evropě, na Blízkém východě ani v severní Africe zastřelen. Že jde v tomto ohledu o nebezpečná území, je však evidentní. A barbarská střelba po všem živém může patrně škodit i nepřímo. Vysílačkami označení supi, kteří letěli z Itálie, opakovaně dosáhli břehů severní Afriky, ale namísto aby si na nich odpočali nebo pokračovali do vnitrozemí, prudce odbočili a letěli nad vodou podél pobřeží, dokud vysílením nepadli do moře. Předpokládá se, že kvůli lovcům pálícím z pušek neměli kde usednout…
Přesto se jeden z „našich“ supů přece jen obětí lidské hlouposti stal. V Paříži vylíhlá samička byla roku 2016 zastřelena na zimovišti v Nigeru.
Významná část ze sedmnácti „mrchožroutů“ navrácených do přírody však prozatím všemožným nástrahám odolává. Už to je ohromný úspěch. A až časem dospějí, snad se alespoň někteří vrátí z afrických zimovišť na Balkán a tam zahnízdí. Tehdy si Mezinárodní den supů přestaneme připomínat a začneme ho slavit.
Ve zkrácené verzi vyšlo v MF Dnes.