Závěrem minulého týdne proběhla médii zpráva, že slavná rudá hora Uluru, jeden ze symbolů Austrálie, je pro turisty definitivně uzavřena. Důvody jsou hlavně náboženské; jde o posvátné místo Austrálců a turisté se na něm chovali neuctivě. Věděl bych však také o řadě míst u nás, kam by bylo záhodno turistům zakázat přístup. A to nikoli z důvodů náboženských, nýbrž ryze praktických. Totiž aby je neodnesli na svých botách – doslova. Jedním z nich jsou Drábské světničky nedaleko vstupní brány do Českého ráje, Mnichova Hradiště.


Že jste o Drábských světničkách ještě neslyšeli? Jde o pozůstatky skalního hradu, který byl ve 13. století vybudován na sedmi vysokých pískovcových blocích. Do současnosti se z něj zachovalo asi dvacet tesaných prostor, zbytky chodeb a tesané základy pro různé dřevěné stavby. Opravdu unikátní památka!

O zpřístupnění Drábských světniček turistům se na počátku 20. let minulého století zasloužil technický správce František Lanc. Ten tam také objevil – slovy dobového tisku – „zajímavost největší, totiž celou svatyni s oltáříkem, k němuž vede pět schodů“. Nutno říci, že pan správce Lanc byl již před téměř sto lety za zpřístupnění Drábských světniček kritizován – a obavy jeho kritiků čas jenom potvrdil. Stačí se dnes podívat na jím objevenou kapli a porovnat její současný stav s historickými fotografiemi nebo pohlednicemi. Zbývá z ní pouze smutné torzo, kde na místě pěti schodů je pískovcová skluzavka…

Ale zdaleka nejde jen o toto jedno místo. V celém komplexu jsou v měkkém pískovci botami nespočtu turistů vyšlapány hluboké žlaby, které dál urychlují erozi skalních bloků. A to už vůbec nemluvím o nápisech vyškrabaných do skal! Přitom turistů tady rok od roku přibývá a pozůstatky jedinečného hradu mizí před očima. Má-li být alespoň něco zachráněno, je nutné konat.

A čí je to povinnost? Především vlastníka, kterým je v tomto případě Česká republika. Zákonným správcem dotčeného památkově chráněného objektu jsou ovšem Lesy České republiky, s. p. Právě tento správce by měl Drábské světničky vzhledem k jejich katastrofálnímu stavu buď pro veřejnost zcela uzavřít – stejně jako je v Austrálii uzavřena hora Uluru –, anebo zajistit ve skalním hradu dohled, opravit všechna turismem postižená místa, část komplexu znepřístupnit a ve zbytku vybudovat lávky. Druhé z uvedených řešení by samozřejmě bylo mnohem, mnohem lepší…

A poznámka na závěr: Trochu jsem se bál, aby tenhle sloupek neměl opačný efekt a další návštěvníky ještě nepřilákal. Alespoň na období od listopadu do dubna se však Drábské světničky zavírají. Jejich zákonný správce tak má čas se zamyslet, jak s touto výjimečnou památkou naložit.

Vyšlo v MF Dnes.