Příjezd nového hrošího samce jsem o pár minut propásl. Když jsem přišel, už trucoval ponořený v bazénu v zázemí. Nejprve jsem tak viděl jenom obrys jeho těla, ale po chvíli čekání jsem zahlédl i svrchní část jeho hlavy; to když se nadechoval. A řeknu vám, je to drobeček. Jeho tlama, to je tlama hrošíka a ne hrocha, aspoň zatím. Ani nedokážu najít přirovnání, které by obrovský rozdíl mezi ním a jeho nastávající – naší hrošicí Maruškou –, dobře vystihlo. Pravda, jsou mu teprve tři roky, ale i na tenhle věk je hodně malý. Poslední Maruščin syn Fanda mohl mít stejnou velikost ve dvou letech. Nu, doufejme, že Fandův nevlastní papá ještě doroste…


Našeho nového hrošího samce jsem zastihl ponořeného pod vodou i při své druhé návštěvě, ale fotograf Petr Hamerník měl víc času i trpělivosti, a tak vám můžeme nabídnout pár jeho fotografií. Nástupce před rokem uhynuvšího hrocha Slávka k nám přijel z francouzské zoo Plaisance-du-Touch a – světě, div se! – jmenuje se Tchéco. Toto jméno prý ve Francii dostal proto, že se narodil 28. října. Krásné – a to nejen proto, že ho tak pojmenovali, ale hlavně že mají v malíčku datum vzniku Československa. Já bych si tedy 14. červenec se dnem pádu Bastily, a tudíž francouzským státním svátkem, rozhodně nespojil.

Tchéco si teď bude hodnou dobu u nás v Praze zvykat a seznamovat se s našimi chovateli. Spojení s Maruškou přijde na řadu mnohem později a pro vás, návštěvníky, bude k vidění až během jara. V té době by ostatně měla být dokončena i rekonstrukce čističky expozičních bazénů v hrošinci. Jak nám napsal hlavní chovatel Ludo, který měl ve Francii Tchéca na starost již od jeho narození, „je to velmi přátelské zvíře, zvědavé a spíš klidné, ale potřebuje trochu času, aby si zvykl na nové prostředí a lidi kolem“. Nikdy se prý neprojevoval agresivně vůči lidem ani ostatním hrochům a nikdy také neabsolvoval větší trénink na veterinární zákroky. Zná povely come a open (rozuměj „otevři tlamu“), jenže někdy bývá tvrdohlavý a dělá, že je neslyší. Rád si také stoupá na zadní a rozhlíží se, co se děje kolem.

Nevím o tom, že by tohle své rozhlížení už předvedl také u nás, zato si naši chovatelé hned po jeho příchodu všimli, že není zrovna čistotný. Určitě by se to stejně brzo rozkřiklo, a tak rovnou ocituji Luda: „Každé ráno má stáj dvakrát špinavější než jeho rodiče, do stejného rohu chodí spát i kálet a z napáječky si s oblibou dělá kaliště.“ Já vím, nezní to zrovna sympaticky, ale pro hrochy je koneckonců typické, že svůj trus rozmetávají do okolí ocasem. Takže bráno hrošími měřítky možná platí to, že u hrochů se zrovna tohle cení. Čím nečistotnější, tím lepší hroch.

Ostatně bráno chovatelskými měřítky, Tchéco je geneticky velmi hodnotný hroší samec.