Prošel jsem otevřenými turnikety do prázdné zoo, ale hned jsem se zastavil a otočil se zpátky. Pak jsem z náhlého popudu vytáhl mobil a začal vstup do zavřené zoologické zahrady natáčet.


„Někdo mi psal, ať uděláme ze zoo přímý přenos na internet, ale chceme tu mít co nejméně lidí, tak něco natočím sám,“ říkal jsem nahlas to, nad čím jsem zrovna přemýšlel.

V pondělí 16. března byla Zoo Praha již čtvrtý den uzavřená pro veřejnost a postupně nám přicházely nejrůznější nabídky na internetové přímé přenosy. Rozhodli jsme se je ale odmítat. Abychom totiž co nejvíce snížili riziko nákazy, snižovali jsme počet pracovníků přítomných v zoo na naprosté minimum a snažili jsme se omezit i jejich vzájemné kontakty. Příchod techniků, kteří by montovali a udržovali infrastrukturu potřebnou pro přímé přenosy, by s tímto postupem byl v naprostém rozporu. Nemluvě o jiné variantě, kdy by se po zoo, od člověka k člověku, pohyboval štáb internetové televize.

Ale samozřejmě jsem chtěl, aby naši návštěvníci a příznivci dostávali ze zoo aktuální zprávy. Právě proto jsem v to pondělní dopoledne natočil od vchodu první ani ne minutové video a dal ho na Facebook. Za chvíli jsem udělal druhé a pak další… Všechna postupně nasbírala stovky a stovky zhlédnutí a lajků, i když samozřejmě největší úspěch měly ten den záběry s gorilím samcem Richardem. Napadlo mě, že podobná videa by mohla být tou nejlepší cestou, jak informovat o dění v uzavřené Zoo Praha...

Ještě ten večer ovšem došlo k zásadnímu posunu. Chovatelka Iva Babováková mi poslala krátké, na mobil pořízené video líhnoucího emu hnědého. Zmítající se veliké tmavozelené vejce, ze kterého se na svět dobývá podivné mládě! Něco takového jsem dosud neviděl – a většina ostatních lidí určitě také ne. Uvědomil jsem si zásadní věc. Žádný televizní štáb nikdy nenatočí to, co naši chovatelé. Jejich telefony pořízená videa budou možná někdy technicky nedokonalá, jenže nikdo jiný není zvířatům tak blízko a nezná je tak dobře jako oni.

Videa jsem točil i v následujících dnech a kolegyně Helena Petáková pro ně na YouTube zřídila kanál nazvaný „Krátce ze zoo“. Hlavně jsem se však obracel na chovatele, aby se také pokusili nějaká udělat. A aktuálních záběrů našich zvířat skutečně začalo přibývat. A co víc: Některá videa od našich chovatelů byla skutečně unikátní. Nikdy nezapomenu třeba na záběry od Davida Valy, které zachycují samici tasmánského čerta Nutmeg zápolící s klackem. To se nedá popsat, to musíte vidět! Mimořádných videí se ale za první týdny existence kanálu “Krátce ze zoo” objevila dlouhá řada. Za všechny zmíním alespoň ještě úplně první záběry novorozené sloní samičky z pátku 27. března.

Dnes má náš youtubový kanál „Krátce ze zoo“ jistě třicet autorů z řad chovatelů a já se dávno stáhl do pozadí. O to raději však jejich videa sleduji. A přiznám vám jednu věc: Ani jako ředitel zoologické zahrady jsem toho o dění u našich zvířat nikdy nevěděl víc než teď. Takže si „Krátce ze zoo“ určitě nenechte ujít!

Vyšlo v rubrice Zoopisník MF Dnes.