Zoo Praha je od 13. března uzavřena pro veřejnost. V této souvislosti pochopitelně dostáváme řadu dotazů. Na ty nejčastější jsem sepsal alespoň stručné odpovědi.


Kolik je nyní v zoo zaměstnanců?
Zaměstnanců je oproti obvyklému stavu v areálu jen asi třetina. Jde hlavně o chovatele, krmiváře, údržbu apod., zkrátka o ty, kdo zajišťují péči o zvířata a základní chod zoo. Naším cílem bylo a stále zůstává minimalizovat počet lidí v areálu i jejich vzájemné kontakty, abychom co nejvíce snížili riziko nákazy. Kromě nich jsou tam ale ještě pracovníci nasmlouvaných stavebních firem, kteří pokračují v práci na stavbách.

Nakolik je v době karantény obtížnější péče o zvířata?
Celá řada našich zvířat vyžaduje péči vysoce kvalifikovaných chovatelů, na které jsou navíc zvyklá. Větší výpadek těchto pracovníků by znamenal velký problém. Příkladem mohou být sloni, kteří jsou v tomto smyslu velmi citliví a potenciálně i nebezpeční. Navíc u nich v minulých dnech již jeden porod proběhl a druhý očekáváme. Proto jsou „slonaři“ – ale obdobně je to u jiných chovatelů – rozděleni do dvou směn, které vzájemně vůbec nepřijdou do kontaktu.

Chybí zvířatům návštěvníci?
Zvířata změnu určitě vnímají (a třeba je překvapují roušky chovatelů), ale je těžké říci s jistotou jak. Některým asi nepřítomnost návštěvníků vyhovuje, zatímco pro jiná znamená ztrátu řady vnějších podnětů. Ono totiž nejenže návštěvníci sledují se zájmem počínání zvířat, ale i naopak.‬

Jak chráníte zvířata, aby se nenakazila koronavirem?
U zvířat platí obdobná základní pravidla jako při prevenci přenosu mezi lidmi: Chovatelé nosí roušky, dbají na přísnou hygienu (pravidelné mytí rukou zejména před a po manipulaci s potravou), minimalizují vzájemné kontakty mezi sebou i ve vztahu ke zvířatům apod. Již před karanténou jsme zavedli velmi přísná opatření u chovů primátů a postupně je rozšířili nejen na dnes tak často zmiňované kočkovité šelmy, ale také na všechny ostatní druhy šelem. Kromě výše zmíněného se jedná zejména o nošení jednorázových nebo dezinfikovatelných rukavic při přípravě krmení, při jeho roznosu a při úklidu a umístění dezinfekčních rohoží na začátek obslužných chodeb či před vstupy do prostor se zvířaty.

Jaké má Zoo Praha finanční ztráty a jak ji lze podpořit?
V tuto chvíli se již ztráta v příjmové stránce našeho rozpočtu začíná blížit částce 20 milionů korun. Chybí příjmy ze vstupného (oproti předpokladům máme nyní o 120 až 140 tisíc návštěvníků méně), z parkovného, pronájmu restaurací apod. I když věříme, že nám pomůže zřizovatel, nebráníme se samozřejmě ani nabízené podpoře ze strany našich příznivců. Neplánujeme sice vypsat sbírku, ale je možné například adoptovat nebo sponzorovat naše zvířata. Dokonce jsme připravili zvláštní seznamy zvířat pro tyto adopce a sponzoringy: jsou to jednak ta, která naši chovatelé v době karantény představují na speciální youtubovém kanálu „Krátce ze zoo“, jednak mláďata narozená v době od uzavření zoo pro veřejnost. Další informace lze případně najít na www.zoopraha.cz/jak-pomoci. Připravujeme také „Vstupenku na lepší časy“, tu ale představíme až později.

Kdy by zoo mohla být znovu otevřena?
Netroufám si to předjímat. Rozhodně chci ale varovat před podceněním situace a snahou otevírat zoologické zahrady – tedy nejen tu naši – předčasně. I kdyby se zpřístupnily jen venkovní prostory a třeba jen pro omezený počet návštěvníků, i tak bude docházet k jejich kumulacím u některých výběhů, dětských hřišť, na parkovištích, toaletách a podobně. Považoval bych to za velice riskantní, protože by se jednak zvyšovalo riziko přenosu nákazy nejen mezi návštěvníky, jednak riziko jejího přenosu na naše chovatele, potažmo na zvířata. I když máme ohromné finanční ztráty, lidské zdraví a životy jsou přednější. Musíme být zodpovědní.

Jaké novinky a přírůstky čekají návštěvníky po znovuotevření Zoo Praha?
Novinkou je zejména Darwinův kráter, který jsme měli otevírat 28. března. Jeho prominentními obyvateli jsou čtyři ďábli medvědovití – tasmánští čerti -, ale pozoruhodných zástupců tasmánské a australské fauny je v něm samozřejmě mnohem víc, od jedovatých smrtonošů, přes tabony až po klokany. A vše doplňuje rostlinná složka, včetně stromových kapradin. Jak jsem zmínil, od uzavření zoo se narodilo či vylíhlo také mnoho mláďat včetně zmíněné sloní samičky. Celkem je jich už na devadesát jedinců zhruba třiceti druhů.

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha
10. dubna 2020