Sametové mládě v Zoo Praha
Jako bych to tušil. V úterý 17. listopadu jsem se rozjel do zoo – a jen co jsem tam dorazil, přišla mi zpráva, že samička orangutana sumaterského Mawar začala rodit. Před půl dvanáctou bylo mládě na světě! Ve sváteční den se narodil historicky třetí orangutan v Zoo Praha.
Pro jedenatřicetiletou Mawar jde o již čtvrtého potomka, pro devatenáctiletého samečka Pagyho teprve o prvního. Současně je nově narozené mládě prvním vnoučetem našeho slavného Kamy (1971–2013). Ten se také narodil v Praze, a to rodičům, kteří pocházeli ještě z volné přírody. Přestože byl Kama odchováván uměle – chovatelka paní Gottfriedová ho dokonce vozila v kočárku –, měl dva syny: Filipa, který žije v Bratislavě, a Pagyho, jenž se nyní stal otcem. Ano, uznávám, že je to spletité, ale tento rodokmen má svůj význam: Novorozené mládě je jediným pravnoučetem orangutanů Soni a Bimba, kteří přišli do zoo z lesů Sumatry. Je proto geneticky mimořádně cenné, dokonce si troufám tvrdit, že nejcennější v Evropě.
První fotografii mláděte, ještě neoschlého, pořídil krátce po porodu mobilem a z dálky vrchní chovatel Martin Vojáček. Odpoledne však orangutani – včetně Mawar s mládětem – vyšli z „ložnic“ do expozice v Indonéské džungli. Ve slábnoucím podzimním světle jsem tak mohl z ochozu pod střechou, zpoza pletiva a částečně i rostlin, udělat první detailní snímky našeho orangutaního přírůstku. Musel jsem chvilku čekat, než si Mawar ustlala hnízdo, uvelebila se a než bylo mládě jakž takž vidět – ale ten pohled stál za to!
Snímky, které jsme vzápětí zveřejnili, pochopitelně vyvolaly velký zájem a také dotazy, jakého je mládě pohlaví a jak se bude jmenovat. Jestli je to sameček nebo samička, zatím nevíme, a možná nějakou dobu ještě vědět nebudeme. Ale mohli bychom pro ně zvolit i genderově neutrální jméno. Návrhů – vesměs spojených se 17. listopadem – již máme celou řadu. Například Velvet nebo Freedom.
Zásadní však je, aby mládě prospívalo a aby se o něj Mawar nadále dobře starala. Musím to zaklepat, zatím se všechno zdá být na dobré cestě. Což je myslím dobře vidět i z další série fotografií, která vznikla dva dny po narození mláděte. Doufejme, že opravdu všechno dobře dopadne a že 17. listopadu budeme pravidelně slavit také narozeniny třetího „pražského“ orangutana.
Snímek Mawar s jejím mládětem z odpoledne 17. listopadu. Foto Miroslav Bobek
Pro jedenatřicetiletou Mawar jde o již čtvrtého potomka, pro devatenáctiletého samečka Pagyho teprve o prvního. Současně je nově narozené mládě prvním vnoučetem našeho slavného Kamy (1971–2013). Ten se také narodil v Praze, a to rodičům, kteří pocházeli ještě z volné přírody. Přestože byl Kama odchováván uměle – chovatelka paní Gottfriedová ho dokonce vozila v kočárku –, měl dva syny: Filipa, který žije v Bratislavě, a Pagyho, jenž se nyní stal otcem. Ano, uznávám, že je to spletité, ale tento rodokmen má svůj význam: Novorozené mládě je jediným pravnoučetem orangutanů Soni a Bimba, kteří přišli do zoo z lesů Sumatry. Je proto geneticky mimořádně cenné, dokonce si troufám tvrdit, že nejcennější v Evropě.
První fotografii mláděte, ještě neoschlého, pořídil krátce po porodu mobilem a z dálky vrchní chovatel Martin Vojáček. Odpoledne však orangutani – včetně Mawar s mládětem – vyšli z „ložnic“ do expozice v Indonéské džungli. Ve slábnoucím podzimním světle jsem tak mohl z ochozu pod střechou, zpoza pletiva a částečně i rostlin, udělat první detailní snímky našeho orangutaního přírůstku. Musel jsem chvilku čekat, než si Mawar ustlala hnízdo, uvelebila se a než bylo mládě jakž takž vidět – ale ten pohled stál za to!
Snímky, které jsme vzápětí zveřejnili, pochopitelně vyvolaly velký zájem a také dotazy, jakého je mládě pohlaví a jak se bude jmenovat. Jestli je to sameček nebo samička, zatím nevíme, a možná nějakou dobu ještě vědět nebudeme. Ale mohli bychom pro ně zvolit i genderově neutrální jméno. Návrhů – vesměs spojených se 17. listopadem – již máme celou řadu. Například Velvet nebo Freedom.
Zásadní však je, aby mládě prospívalo a aby se o něj Mawar nadále dobře starala. Musím to zaklepat, zatím se všechno zdá být na dobré cestě. Což je myslím dobře vidět i z další série fotografií, která vznikla dva dny po narození mláděte. Doufejme, že opravdu všechno dobře dopadne a že 17. listopadu budeme pravidelně slavit také narozeniny třetího „pražského“ orangutana.
A ještě záběr z 19. listopadu. Foto Miroslav Bobek