Nastala vhodná doba na výrobu ptačích budek. Nahrává tomu nejenom nynější nedostatek jiných rozptýlení a nutnost zabavit děti, nudící se po celé týdny doma, ale také doporučení vyvěšovat budky spíše na podzim nebo v zimě než na jaře.

Asi nikdo nezapochybuje, že taková výroba ptačích obydlí je nanejvýš bohulibá činnost – pokud se ovšem dělá zodpovědně. Aby ptačí budky, které vyrobíte, nezpůsobily víc škody než užitku, je potřeba dodržet deset pravidel:

1. Mimořádně důležitá je volba materiálu. Pro běžně vyráběné budky určené pro pěvce jsou vhodná prkna o tloušťce alespoň 2 cm. Použitá prkna by měla zůstat zevnitř neohoblovaná, aby se mláďata dostala z budky snadno ven.

2. Budka musí mít správnou velikost. Pro malý sýkorník se doporučují vnitřní rozměry dna 12 x 12 cm, vnitřní výška 20 až 25 cm a průměr vletového otvoru 2,8 cm. Velký sýkorník by měl mít dno 12 x 14 cm, stejnou vnitřní výšku a vletový otvor s průměrem 3,4 cm.

3. Aby budka byla dostatečně odolná, k jejímu sbíjení je třeba používat hřebíky alespoň dvakrát, ale raději třikrát delší, než je tloušťka prken.

4. Dno se vždy vsazuje mezi boční stěny budky. Nehrozí tak, že by i se snůškou nebo s mláďaty jednoho dne odpadlo. Do dna je rovněž záhodno vyvrtat otvor pro odtok vody.

5. Střecha má stěnu s vletovým otvorem přesahovat nejméně o 5 cm a ostatní stěny alespoň o centimetr.

6. Budka musí být kvůli čištění snadno otevíratelná. Často se dělá odnímatelná střecha, a to tak, že je k ní zespodu přibitá destička, která zapadne mezi boční stěny a ze stran je pak zajištěna hřebíky zasunutými do předvrtaných děr. Lze však udělat i odnímatelnou čelní stěnu a zajistit ji otočnými háčky.

7. Před vletovým otvorem nesmějí být bidélka, lišty apod., které by usnadnily přístup kunám nebo kočkám.

8. Aby byla budka co nejméně nápadná a déle vydržela, je dobré ji ošetřit impregnací nebo natřít hnědou či zelenou barvou.

9. Asi lepší než přitloukat budku ke stromům, je důkladně k ní připevnit – nejlépe šroubem s maticí – horizontální závěsnou lištu a tu pak zaklínit mezi větve. Tato lišta by měla být dostatečně tlustá a široká, aby vydržela po dlouhou dobu. Alternativou je zavěsit budku na silný, plastem potažený drát.

10. Budka by měla být umístěna ve výšce alespoň dvou metrů. Pozor, aby se poblíž vletového otvoru nenacházely větve, ze kterých by mohla zaútočit kočka nebo kuna.

Tak do toho! Je to vděčná práce, která přinese uspokojení jak po dokončení, tak na jaře, kdy se v budkách usadí ptáci a vyvedou mláďata. Ale až nastane další podzim, nezapomeňte budky vyčistit, ať v nich je zdravé bydlení i v následující sezóně.

Vyšlo v rubrice Zoopisník MF Dnes.