Poslední dny zbývají do okamžiku, kdy se po ohrazené pláni pražských Dívčích hradů rozběhnou koně Převalského. Budou nejen připomínat historii této výjimečné lokality a zatraktivní ji, ale také by vypásáním travního porostu měli přispět k návratu některých původních druhů flóry a fauny.


Pronásleduje mě však obava, že naše divoké koně na Dívčích hradech dříve nebo později někdo z neznalosti nakrmí a my se je pak – trpící bolestmi – budeme snažit zachránit před smrtí. Možná marně.

Ten problém se poslední dobou v České republice ještě zhoršil. Lidé krmí koně a další domácí zvířata, která jim nepatří. Výstražné tabulky nepomáhají. Vždyť ta taška chleba (pár jablek, mrkev – doplňte si podle libosti) přece koníčkům neuškodí. Není to pravda. Mnohdy uškodí! A jak!

Koním – jak těm Převalského, tak domácím – nedávejte vůbec nic. Přikrmování u nich může vyvolat koliku a další potíže, které nejednou končí bolestivou smrtí. Podívejte se na sociální sítě, tam je fotografií koní zabitých různými přikrmovači celá řada. Jenom na těch snímcích není vidět, čím si mrtví koně před smrtí prošli. Nezachycují ani jejich silné bolesti břicha a křeče, ani zauzlování a protržení střev.

Proto znovu opakuji: Cizí koně – a vůbec zvířata, jež vám nepatří – prosím nikdy a ničím nepřikrmujte!

Na Dívčích hradech budou na koně Převalského dohlížet naši spolupracovníci i kamery. Navíc jsme se rozhodli umístit dovnitř výběhu elektrické ohradníky, které budou koně držet dál od plotu, a tím také od lidí. Navzdory tomu všemu jsem se svých obav úplně nezbavil. Budu ovšem nesmírně rád, když se ukáže, že jsem se mýlil...