O autorovi
Po studiu ekonomické fakulty Vysoké školy zemědělské (1965) a etnografie na Filosofické fakultě UK (1974) jsem se výhradně orientoval na Latinskou Ameriku. Specializuji se nejen na kulturní antropologii, archeologii a historii, ale v poslední době i na politické dění v celé oblasti, především v amazonských státech, které považuji za centrum mých pobytů a výzkumů.
Na jaře 1968 jsem vyrazil na dvouletý rekognoskační vandr západní Evropou a Latinskou Amerikou stopem a pěšky s počátečním kapitálem jedné anglické libry. Veškeré prostředky jsem si zajistil prací v přístavech Hamburgu a Rotterdamu, na stavbě podzemní dráhy v Londýně či jako číšník v Rio de Janeiru. V roce 1973 jsem si soukromě zajistil postgradualni studium na Universidad Nacional Mayor de San Marcos a Universidad Católica v Limě, když jsem si bez povoleni prodloužil pobyt v Jižní Americe po Expedici Cotopaxi ´72, kterou jsem vedl. Po návratu jsem náhodně vše zaretušoval zpětnou legalizací na Ministerstvu školství ČR. Během osmiměsíčního terénního výzkumu mezi Eceeji v Madre de Dios jsem tehdy získal materiál pro mou práci, oceněnou jako doktorandskou, ale po odmítnutí zkoušky z marxismu-leninismu jsem titul neobdržel. Pobýval jsem v téměř ve všech zemích Latinské Ameriky a zcela výjimečně jsem žil a pracoval v Íránu několik měsíců pro šáha prostřednictvím firmy Art Centrum v letech 1978-79. Během patnácti převážně výzkumných cest, které jsem si sám hradil, jsem strávil asi u patnácti indiánských kmenů přes sedm let. Za největší ocenění považuji adopci indiánskou rodinou Yawalapitiů v Brazílii v roce 1989, kde jsem získal jméno Atapana. Výjimkou byl další pětiletý pobyt v Kolumbii a v Ekvádoru jako velvyslanec ČR v období 1996-2001, kde jsem od prezidenta Kolumbie obdržel nejvyšší vyznamenání Gran Cruz de Boyacá. V roce 2002 jsem založil charitativní společnost Velká Amazonie, o.p.s., která se věnuje jedné indiánské osadě ve venezuelské Amazonii.
Na jaře 1968 jsem vyrazil na dvouletý rekognoskační vandr západní Evropou a Latinskou Amerikou stopem a pěšky s počátečním kapitálem jedné anglické libry. Veškeré prostředky jsem si zajistil prací v přístavech Hamburgu a Rotterdamu, na stavbě podzemní dráhy v Londýně či jako číšník v Rio de Janeiru. V roce 1973 jsem si soukromě zajistil postgradualni studium na Universidad Nacional Mayor de San Marcos a Universidad Católica v Limě, když jsem si bez povoleni prodloužil pobyt v Jižní Americe po Expedici Cotopaxi ´72, kterou jsem vedl. Po návratu jsem náhodně vše zaretušoval zpětnou legalizací na Ministerstvu školství ČR. Během osmiměsíčního terénního výzkumu mezi Eceeji v Madre de Dios jsem tehdy získal materiál pro mou práci, oceněnou jako doktorandskou, ale po odmítnutí zkoušky z marxismu-leninismu jsem titul neobdržel. Pobýval jsem v téměř ve všech zemích Latinské Ameriky a zcela výjimečně jsem žil a pracoval v Íránu několik měsíců pro šáha prostřednictvím firmy Art Centrum v letech 1978-79. Během patnácti převážně výzkumných cest, které jsem si sám hradil, jsem strávil asi u patnácti indiánských kmenů přes sedm let. Za největší ocenění považuji adopci indiánskou rodinou Yawalapitiů v Brazílii v roce 1989, kde jsem získal jméno Atapana. Výjimkou byl další pětiletý pobyt v Kolumbii a v Ekvádoru jako velvyslanec ČR v období 1996-2001, kde jsem od prezidenta Kolumbie obdržel nejvyšší vyznamenání Gran Cruz de Boyacá. V roce 2002 jsem založil charitativní společnost Velká Amazonie, o.p.s., která se věnuje jedné indiánské osadě ve venezuelské Amazonii.