Obdivuji Peru pro jeho pradávnou minulost desítek a desítek indiánských kultur, které dosáhly jedinečných vrcholů ve stavebnictví, metalurgii, textilní výrobě, keramice, ale i v systému zemědělské výroby, která nám „objevila“ desítky plodin (nejen stovky druhu hlíz, ale i velmi výživné obiloviny quinoa, kiwicho, kaniwa nebo tajemna hlíza maca) či v sociálním uspořádaní společnosti. Ale bohužel již před padesáti lety jsem viděl zdejší zneužívání moci v prospěch elity, která není elitou národa, ale elitou v rabování přírodního a lidského bohatství země. Tehdy to byly případy, které bylo těžko rozeznat. Nyní jsem však svědkem, kdy převážná většina v zdejší legislativě a exekutivě se vzájemně osočuje, kdo je víc zkorumpovaný, kdo co víc rozkrádá.

Sedím v domě mého přítele Uriela v limské čtvrti La Molina, který si před 45 lety, když jsme se poprvé poznali, začal stavět. Je chladno a padá drobný déšť, zde zvaný garrua. Jeho manželka Mercedes nám proto připravila horký nápoj z rostlin cebada, linasa a „koňského chvostu“, zvaný emoliente. K zakousnutí přinesla tradiční indiánskou „ocopa“, což jsou uvařené brambory zalité chutnou nazelenalou omáčkou ze sýra, arašídů, mléka, papriček rokoto a zelenkavé rostlinky huacatey. „Každý nově začínající politik,“ povídá Uriel, „je do této politické elity přijat, když se chová stejně, protože jeden druhého v tom rozkrádání vlastně toleruje, i když na sebe křičí a vzájemně se osočují.“ Zajímavé je, že díky svobodě slova, všechna masmédia o tom široce podávají svědectví. Jenže těm nahoře to vůbec nevadí, neboli psi štěkají, ale jejich karavany kráčí v rozkrádání směle dál.

Současný president Martin Vizcarraza, údajně tvrdě bojující proti legislativcům v Kongresu, kteří odmítají všechny jeho návrhy zákonů, které by jim uzavřely cesty ke korupci a předali je soudům, se rozhodl k nebývalému kroku. Ve svém projevu 18. července k 198. výročí nezávislosti prohlásil, že je z tohoto boje po prvním roce vlády unaven, a proto navrhuje v rámci konstituční reformy nové předčasné volby, i když tím on sám ztratí tři roky svého mandátu. „Je to jediné východisko z této politické krize,“ řekl. „Nos vamos todos,“ dodal, „ať jdeme od valu všichni, mam už toho dost a žádám předčasné volby v roce 2020. Ano, je to jediná cesta, jak korupci hlavně z kongresu vyhnat.“

„Prý je to přání i všeho lidu, přání demonstrantů,“ prohlásil při projevu, podporovaný ministrem spravedlnosti Vicentem Zeballosem a předsedou rady ministru Salvadorem del Solarem. Ale opozice fujimoristů křičela slovy Cecila Chacon: „…reformy a parlament se neřídí podle ulice. A když, tak ať jako první jde prezident.“ Deník Uno z 29. července na úvodní straně píše GOLPE, prezidentský puč. V Kongresu vsak sedí silná většina skupiny fujimoristů a apristů kolem strany Fuerza Popular (názvy jsou plné slov lidu, aby své osobní zájmy tak trochu zakrývali) vedena dětmi bývalého prezidenta Alberta Fujimoriho. Ten před casem dostal 25 let natvrdo, jeho dcera Keiko je šéfka strany Fuerza Popular a nyní preventivně ve vězení, zatímco synové Kenji, Hiro a Sachie jsou vyšetřováni s korupčním případem Limasa a obchodem s 91 kg kokainu. Většina komentátorů vsak projev prezidenta a jeho reformy uznávají jako zcela legitimní, odpovídající potřebám a názorům občanů.

Vizcarra také v projevu uštěpačně prohlásil, že okamžitě ještě zvýší výstavbu vezeni pro zkorumpované politiky, protože ty stávající jsou už nyní přecpané. Zdá se, že justiční orgány napříč všemu chaosu fungují a prezidenty, starosty, radní, poslance odsuzují „bručet“ do místních šatlav. Ten trojnásobný prezident, Alan Garcia, když jej nedávno 17. dubna vedli do vězení, tak se raději zastřelil. „Alan je můj vzdálený příbuzný a kamarád z dětství,“ udivuje mne opět Uriel. „Oba dva jsme původem z horského městečka Combapata nedaleko Cuzca, kde všichni hovoříme indiánským jazykem kecua. Bydlel jsem od něj dva bloky domu, hráli jsme si spolu a jako chudí chlapci jedli „choclo“, vařené kukuřičné palice v slané vodě a pokapané pálivým aji. Alan se pak nějak vyšvihl a já se stal obyčejným stavebním inženýrem. Ale jen tím běžným, protože velké stavby měst, dálnic, mostů, přehrad, letišť, stadionů byly a jsou v rukou mega firem, hlavně zahraničních, jako je neslavně známá brazilská firma Odebrecht. A protože Peru je obrovská země, kde je stále hodně volného prostoru ke stavění, tak developerství je i hlavni cesta ke korupčním skandálům,“ zakončil Uriel.

Zde se točí miliardy. A tak není divu, že si každý, opravdu každý politik na jakékoliv úrovni snaží něco uhryznout z toho velkého kolace, kde se miliony dolaru jednoduše ztrácejí. Nyní běží boj o Keiko Fujimori a čeká se, zda ji kongres propustí nebo ne. Kongres je totiž v rukou fujimoristů a apristů, a proto jej chce Vizcarra raději rozpustit. Na straně fujimoristů je i jeden z nejvyšších soudců, Pedro Gonzalo Chavarry, který je také vyšetřován z kriminálních činů korupce. A tak jeden chrání druhého. Naopak druhý nejvyšší soudce Raul R. Monteza je na straně prezidenta a korupci žene k zodpovědnosti.

Monsenor Carlos Castillo, arcibiskup Limy, během slavnostního Te Deum v limské katedrále 28. července prohlásil, že všichni Peruánci jsou ze současné nekonečné situace korupčních skandálů politiků znechuceni. „Žijeme v časech temné korupce,“ řekl doslova. Jsou zde však i další neúplatní soudci, jako Jose Domingo Perez Gomez, jeden z členu speciálního týmu Lavo Jato. To je ten, který do vězení nahnal některé poslední peruánské prezidenty, starosty a další politiky. To je ten, který se snaží zrušit vliv teto brazilské firmy, která v Peru staví řadu let ty největší stavby a zkorumpovala prezidenty Alberta Fujimoriho (ve vězení), Alejandra Toleda (na útěku v USA), Alana Garciu (zastřelil se při zatýkání, i když někteří tvrdí, že to bylo divadlo a svých 35 milionů dolarů si užívá někde v Evropě), Ollanta Humalu (seděl ve vězení) a Pabla Kuczynski (seděl ve vězení). To je ten, který i odsoudil Keiko Fujimori na 36 měsíců preventivního vezeni za korupci.

Do toho všeho zde současně běží další a další bitvy, jako je třeba boj o měděné doly Tia Maria, projekt v údolí Tambo, který navrhla americká těžební firma Southern Peru. Ta je také nechvalně známá ničením životního prostředí. Různými reklamami v novinách a podporou kulturních akci a muzeí se snaží napravovat svou pošramocenou reputaci. Těžba nerostu je v Peru další prostor pro korupci politiku a zároveň pro ničení přírody. Tisícihlavé davy měsíce demonstrují v oblasti dolu v jižním Peru, včetně guvernéra v Arequipe Elmera Cacerese. „Agro si, Mina No,“ tak volají hesla a plakáty demonstrantů v celém Peru odsuzující dolování a podporující tradiční zemědělství, které vidím 28. července i na náměstí San Martin v centru Limy. Všichni se obávají zničené přírody, kontaminace půdy, kdy okolí se změní v hromady hlušin a odpadků, tak jak je to vidět v oblasti jiných dolu, třeba v okolí Cerro de Pasco nebo v Amazonii při těžbě nafty.

Samotný boj mezi prezidentem a Kongresem nastal, když mandatář navrhl zrušit imunitu poslanců, aby mohli být stíháni pro delikty korupce. Fuerza Popular hájí svoji imunitu údajně pro to, aby poslanci nemohli byt obětí politické pomsty, zatímco prezident její zrušení hájí, že není součástí moderního demokratického státu. Peruánský analytik Carlos Mongue 29. července podpořil prezidenta s tím, že z celé země během posledního roku zaznívá: „Prezidente, zavři zkorumpovaný kongres.“ A sám dodává: „Jinak budeš sice dál vládnout, ale na kolenou.“ Zato Fuerza Popular, Apra a jejich spojenci zvaní aprofujimorista-topos v parlamentu prezidenta inzultovali: „Diktátor!“

Političtí korupčníci si už pár let brousí zuby také na prodej státní petrolejářské firmy Petroperu do soukromých rukou. Je to jedna z mála státních firem, která přináší velké zisky. Tuto firmu založil generál a prezident Velasco Alvarado během své vlády vojenské junty 24. července 1969, když zestátnil americkou Internacional Petroleum Company, filiálku Standard Oil. Chce to i nový předseda Kongresu topo Pedro Olaeche z Accion Republicana zvolený právě nyní, 26. července. Je to další velké vítězství fujimoristů, takže legislativa je už zcela v rukou mafie, jejímž cílem je i osvobodit Keiko Fujimori. Tak to prohlásil poslanec Richard Arce ze strany Nuevo Peru. „Je to protidemokratický puč v prospěch korupce.“

Místní svobodný tisk odhaduje, že v případě propuštění Keiko z vězení se bude dcera Alberta Fujimoriho tvrdě mstít svým politickým nepřátelům. Bude to konec s protikorupčním bojem a možná také svoboda projevu bude ohrožena. Její spojenci si rozparcelují celé bohatství Peru. Napříč tomu jsou obyvatele příjemní, usměvaví, kteří způsobně stojí v dlouhých frontách na stanicích městské dopravy. Te velmi pomohl dopravní systém Metropolitana, jakýsi metrobus, v uzavřených betonových dráhách protínající Limu od jihu na sever přes centrum s 38 stanicemi deseti linek. Postavil se za období primátora Luise Castanedy Lossie v letech 2003-2010. Překvapil mne i tím, že jsem u prezidentského paláce už nenašel sochu dobyvatele Francisca Pizarra na vzpínajícím se koni. Primátor ji nechal přestěhovat a vykázat za městské hradby postavené za místokrále Duqueho de la Plata v roce 1687, na nevábné a nedůstojné místo, asi trest za to, jak se choval k indiánům. Jinak na každé křižovatce stojí jeden až tři policisté s dalšími tzv. dopravními inspektory, kteří napříč funkčním semaforům odpočítávající vteřiny se svíticími obušky a píšťalami popohánějí auta namačkaná hlava nehlava i ve dvanácti proudech. Na každé zastávce je ještě tzv. orientador, který cestujícím radí kudy a kam, inspektor kontrolující provoz autobusu a ti, kteří vám dobíjejí kredit jízdních karet.

Sedíme s Urielem a s jeho manželkou přátelsky zvanou Mechita v jejich domě a raději si vyprávíme o jeho dávných předcích, protože pochází z rodu šestého Inky Inca Roca. Jmenuje se po matce Chillitupa a jeho prapředek náčelník Ambrosio Chillitupa bojoval se zbraní v ruce. „I nyní bychom měli zvednout zbraně a vyhnat nové kolonizátory, kteří užírají z peruánského bohatství, zatímco ostatní více a více chudnou.“ Jsem z toho velmi smutný a raději odjíždím do amazonské džungle, kde snad tolik korupce ještě nehrozí a doufám v lepší budoucnost cele země Inků.