„Policie nedostatečně prošetřuje korupci,“ slýcháváme. Povězme si však naprosto vážně, jak by to asi tak mělo vypadat. U nějaké formy korupce, tedy předávání hotovosti, anonymních akcií na dobu výplaty dividend či nějaké jiné formy převodu aktiv obvykle bývají dva a ti ve valné většině případů nemluví. Pokud se jednou za rok nepodaří dokonale zmapovat předávku úplatků, jak tomu s veškerým zachováním zásady presumpce neviny patrně bylo v kauze Davida Ratha, jsou orgány činné v trestním řízení ztraceny. Jenže úplatky se nepředávají za to, aby úředník nadále dobře vykonával svou funkci, nebo aby úředník dále transparentně a spravedlivě vyhodnocoval podané nabídky u veřejné zakázky, úplatky se předávají kvůli nějaké navazující protiprávní činnosti a právě ta, stejně jako smrad, tchoře korupčníky prozradí.

Je nutno podotknout, že právě v oblasti stíhání oněch vedlejších efektů korupce či spíše hlavního důvodu korupčního jednání učinila policie v posledních dvou letech dlouhý krok kupředu. Čím to je, že orgány činné v řízeních proti korupční mafii najednou získávají fantazii a umí zalistovat trestním zákoníkem a zrakem spočinout na trestných činech jako pletichy při veřejné soutěži nebo porušení povinnosti v insolvenčním řízení? Odpověď je jasná, při jejich práci existuje více čistého vzduchu a po jeho nalokání se tu a tam vylíhne nějaký, doposud neodzkoušený nápad originálního právního řešení.

Vezměte si takové Kocourkovy miliony na účtu jeho matky. Jejich původ smrdí jako čerstvě odkrytá silážní jáma. Kde se vzaly, resp. z jaké zlodějiny pocházejí, se už asi nikdy nedozvíme, ale to policii nebránilo v tom, aby zkoumala, zda v rámci rozvodového řízení náhodou prostředky nezatloukl, a zda tím nevzniká podezření z deliktu poškozování věřitele.

Nebo takový náměstek jiného výlupka z protikorupční vlády, totiž náměstek sKarty Drábka Vladimír Šiška. Kudy tekly peníze mezi firmami okolo MPSV, TOP09 a IT firmami, se ani my ani policie podrobně nedozvíme, ale že organizátor nepochybně korupcí čpících zakázek Šiška chtěl dále uplácet společnost, jež se zákonným způsobem proti dřívějším lumpárnám ohradila, si můžeme přečíst v obvinění pro Šišku a jeho kolegy. Opět zajímavé a do té doby nevídané řešení.

Kudy a kam přesně šustily úplatky, se nedozvím ani já v případu, na nějž jsem podával trestní oznámení, výsledkem je odsouzení dvou lidí, kteří podepisovali předražené zakázky. A když se chce, tak mohou viníci těchto transakcí i platit škodu, jež způsobili. Čtvrt milionu už je zpátky, další máme v pravomocném rozsudku přislíbený a o dalších statisících se ještě u soudu pobavíme.

Nelze říci, že by vše záviselo jen na policii, státním zastupitelství nebo soudech. Každý můžeme korupční a klientelistické mafii přihodit polínko pod kotel. Když jsem před třemi lety podával za svoji dceru přihlášku do školky, vůbec jsem netušil, co to způsobí. Moji dceru paní ředitelka, s poukazem na její zdravotní stav, nevzala, za to vzala děti, které se, podle podmínek pro přijetí, nemohly ani hlásit. Co je v pozadí této věci, se můžeme jen domnívat. Nicméně za pomocí dvou žalob, antidiskriminační a správní, si ještě pod pokličku netransparentních čachrů při přijímání dětí do školky posvítíme.

Jak jsem psal na počátku tohoto příspěvku, možnosti změny v přístupu k případům korupce existují, chce to jenom fantazii a příspěvek každého zodpovědného jedince a najednou se to všechno může změnit hodně rychle.