Budu se v tomto příspěvku snažit shrnout některé aspekty provádění potratů v ČR a vstupu přípravku RU-486, známého jako potratová pilulka, na český trh s „léčivy“. Budu se snažit tato fakta shrnout z právního pohledu a bez osobní zaujatosti, i když vím, že se mi to podaří jen stěží, prostě proto, že se mi chemickotechnologická inovace na poli usmrcování lidských plodů ekluje jako nic jiného.
Začněme ale od začátku, resp. od Listiny základních práv a svobod. Ta v čl. 6. uvádí, že každý má právo na život, nikdo nesmí být zbaven života a speciálně deklaruje, že ochrany zasluhuje i plod před narozením. Ať jsem pak pátral v Listině i v dalších předpisech ústavní právní síly jakkoliv, o tom, že čl. 6. neplatí v případě, že by počatý plod zhoršil sociální postavení ženy, její rodiny nebo jenom v jednoduchém případě, že teď zrovna dítě nechce, jsem nikde nic nenašel.
Nejen na internetu, ale i v právních textech jsem však našel jakési pateorie, jež uvedenému ustanovení Listiny zřetelně odporují, a to, že plod je součástí těla někoho jiného, proto má žena právo o něm rozhodovat. Protože však nejsme na fóru pro duševně choré, nebudu zde vysvětlovat, jaký je rozdíl mezi úpravou vlasů, plastickou změnou těla a umělým vypuzením z těla matky lidské bytosti se vznikající nervovou soustavou.
Některé z ústavních práv může být relativizované v případě, že se střetává s jiným, jako například v situaci, kdy má novinář právo na to, sdělit identitu pachatele, ale narazí na právo na ochranu soukromí mladistvého pachatele. Jenomže právo na život ničím omezováno být nemůže a nesmí.
Že by byl problém s interpretací toho, co je to „život,“ že by to jako nebyl život před narozením? To snad nemůže myslet vážně nikdo. Jestliže něco žije, roste, přijímá potravu, bije mu srdce a zvětšuje se, pak je to život! Ani český právní řád není v této věci k existenci dítěte v těle matky nevšímavý. I dítě před narozením je způsobilé nabýt dědictví, takže, pokud někdo nechá usmrtit živý plod, zbavuje se tím potenciálního dědice (např. matka dědice svého manžela).
Bez zajímavosti není ani postoj trestního práva. Podle § 160 trestního zákoníku může být potrestán odnětím svobody mezi jedním a pěti lety ten, kdo se svolením matky provede potrat v rozporu s platnými předpisy, tj. po povolené době v těhotenství. Takže, usmrtí-li někdo dítě dva dny před porodem, může vyváznout s roční podmínkou, den po porodu se na vraždu dítěte vztahuje sazba mezi 15 a 20 lety.
A teď ta realita. Existuje zákon, který stanovuje legální možnost provádění interrupce. Zdůrazňuji, že zákon neuvádí žádné důvody, jež by měly být pro usmrcení života stanoveny. Prostě nějaká slečna nebo paní přijde a může jenom říct, že se jí to nehodí a zdravotnické zařízení to provede. Mimochodem, podle nějaké statistiky na internetu, je drtivá většina interrupcí prováděna bez jakéhokoliv zdravotního důvodu, jedná se proto jenom a jenom o to, že to dítě z nějakých sociálních nebo finančních důvodů rodiče nechtějí.
Vrcholem naprosté neúcty k lidskému životu jsou dvě skutečnosti. Česká republika se v posledních letech stala evropskou velmocí v provádění interrupcí. Do našich soukromých klinik jezdí ženy ze zahraničí, kde mají větší úctu k lidskému životu, a za nějakou tu tisícovku se vrací domů bez „obtížného dítěte.“ Druhou smutnou informací je to, že se v těchto dnech na český trh dostává přípravek, jenž má ženám zmírnit nepříjemnosti při interrupci, a tak bude možné plod usmrcovat po požití dvojice tablet.
Kardinální otázka – kolik z daní, vybraných na andělíčkářských klinikách, se dostává do poraden, které by mohly nadstandardními možnostmi pomoci ženám ve složité životní situaci, popř. jim umožnily najít nesobecké řešení, porodit živé dítě a, není-li jiného řešení, dání narozeného dítěte do adopce lidem, kteří nemohou dítě mít? Stát nedělá nic, proč taky, deklarace v nejdůležitější právní normě je jenom nějakých pár řádků. Naopak za ministrování Leoše Hegera se ještě potratový průmysl novými technologiemi podpořil, za zmínku rozhodně stojí to, že bývalý ministr Heger byl zvolen za konzervativní stranu, hlásící se k evropským tradičním hodnotám, a jejíž předseda se ohání křesťanstvím jak všichni čtyři Tři mušketýři mečem dohromady.
Tento text není nijak autorizovaný KDU-ČSL, na jejíž kandidátce figuruji. Můžu však za sebe slíbit, že budu-li zvolen do poslanecké sněmovny, dříve, než vložím Ježíška do jesliček v rodinném betlému, předložím zákon, jímž by se potratové svinstvo RU-486 stáhlo z českého trhu a navrhnu, aby se uvolnily zásadní finanční zdroje na předkládání alternativy pro rodiče, kteří hledají v potratu východisko z nějaké složité životní situace. Dále bych chtěl přispět k tomu, aby se ČR nestala Mekkou potratových turistů a výrazně se zpřísnil zákon tak, aby se u nás nemohlo chodit na interrupci jak do kina. Zasadím se rovněž o zpřísnění ustanovení trestního zákoníku tak, aby nepovolená interrupce nebyla stejně trestná jako krádež autorádia.