Ví to jenom hrstka mých nejbližších a ti tu mou vlastnost ze srdce nesnáší, ale mohu to veřejně prozradit. Jsem strašně škodolibý. Největší radost jsem měl v sobotu z výsledku odesáckých odpadlíku Hlavu vzhůru a Zemanovců. Poškleboval jsem se jim pozdě do noci. Ze setrvačnosti jsem se nadechl k záchvatu podobných emocí, když se začal v oranžovém táboře vybíjet Sobotka s Haškem, ale pak mi nějak ten škodolibý výraz zamrznul. Když si totiž uvědomíme, z čeho rostou preference subjektům jako Úsvit Okamurovy demokracie apod., musí nám zákonitě dojít, že tady už škodolibost není na místě. Tady už jde o přežití systému normálních pluralitně fungujících politických stran.

Představme si Okamurovu pastranu, stejně jako komunisty, jako bylinu, jež roste z humusu, tvořeného odpadky z normálních politických stran (tím myslím tradičně fungujících politických stran s nějakou historií). Čím víc humusu přibývá, tím se populistické, náckovské a levicově extrémistické partaje zmáhají.

Když jsem slyšel po volbách prohlášení představitelů ODS, a TOP 09 o hrůzném nárůstu podpory populistickým stranám, nemohlo mě nenapadnout, jak může mít někdo ze stran, které jsou za tento trend přímo zodpovědné, tu drzost něco takového vypustit z pusy. Připomíná mi to scénku z nějakého kresleného seriálu. Tam zloděj s kradenou elektronikou zaběhnul za roh, svléknul horní plášť a lidem, kteří ho mezi tím doběhli, ukazoval, kam zloděj utekl a postesknul si, jak je hrozné, že se dneska takhle krade.

Vrátíme-li se k situaci uvnitř sociální demokracie, nesdílím terminologii o puči. Byly-li využity stranické normy a předsedu spolustraníci vyšoupli z vyjednávání, je to nicméně více než nestandardní. Výsledkem je to, že ostatní legitimně zvolené politické strany a pastrany nemají partnera pro vyjednávání a zůstává nikým nelegitimizovaná vláda Zemanových odborníků.

Chceme-li se ještě někdy zbavit populistů ze sněmovny, musíme teď hlavně držet palce tomu slovu na písmeno „D“, které zdobí název ČSSD, aby nebylo na okrasu. Nebudou-li totiž v zaběhnutých politických stranách fungovat vnitřní demokratické mechanismy, nebude rozdíl mezi novopečenými subjekty s rasistickým podtextem a standardními politickými subjekty. To pak dojde i většině voličů a může dojít při příštích volbách k úsvitu tak deformovaného druhu demokracie, že z nás škodolibost mohou mít leda v Severní Koreji.