Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest.
"Tak nám zabili vysoké školy", neřekne paní Müllerová, ale mnohý vědec, pedagog i student. A to možná dříve, než si myslíme.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypracovalo návrh věcného záměru zákona o vysokých školách. Ten vyvolal širokou kritiku akademické obce a byl odmítnut třeba Asociací děkanů filozofických fakult České republiky nebo vedením Univerzity Karlovy. Podle něho je reforma ministra Dobeše (VV) sice radikální, ale nedomyšlená. Ministr Dobeš zvolil pro reformu vysokých škol fatální kombinaci – radikální a rychlé změny bez promyšlené koncepce a širší diskuse. Nový vysokoškolský zákon neprodiskutoval s Konferencí rektorů, s Radou vysokých škol nebo s akademickými senáty a s vědeckými radami. Neumím si představit, že chce realizovat reformu vysokých škol, aniž by ji probral s těmi, koho se týká především. Už Jan Amos Komenský říkal, že všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest.
Návrh ministra Dobeše směřuje proti akademickým svobodám, ačkoliv ministerstvo tvrdí opak. Existence vysoké školy bude zcela závislá na tom, zda s ní ministerstvo uzavře tzv. rámcovou dohodu a poskytne potřebné finance. Navíc zákon de facto nepočítá s vědeckými radami ani s fakultami. Řadu otázek vzbuzuje i záměr na zřízení správních rad, díky nimž se má na řízení vysoké školy v zásadních věcech podílet veřejnost, přičemž členy těchto rad by jmenoval prezident nebo ministr.
Věcný záměr vysokoškolského zákona zavádí školné. I tady však vyvstávají další otazníky: To, že zákon tiše předpokládá placení školného, už zřejmě nikoho nepřekvapí. Zarážející ale je, že zákon nestanoví, kdo bude s těmito prostředky hospodařit. Budou to peníze určené výhradně pro školu, nebo je bude přerozdělovat ministerstvo s tím, že si část prostředků ponechá?
Je až zarážející, jaké návrhy se mohly do věcného návrhu zákona dostat. Návrh dvouletého bakalářského studia nebo možnost vysokoškolského studia bez absolvování maturitní zkoušky jsou nápady spíš bizarní. Za skutečně nebezpečný ale považuji návrh, aby k habilitačnímu řízení postačoval magisterský diplom. Jako bývalý doktorand jsem na univerzitě sám přednášel a i díky tomu vím, jak potřebný je tlak na kvalifikační růst akademických pracovníků a na odbornost zejména těch, kteří jsou garanty jednotlivých oborů.
Sečteno a podtrženo. Náš systém terciárního vzdělávání je potřeba zlepšit. Problém je, že současná vláda ODS, TOP09 a VV spíše než kvalitní a prospěšné reformy, navrhuje uspěchané, zpackané, nepromyšlené a neprodiskutované deformy. To nám vláda ukázala svojí důchodovou reformou-deformou, která má za cíl hlavně umožnit zisky soukromých penzijních fondů i za cenu zvýšení DPH, které například jen zdravotnictví bude stát 4 miliardy korun. Změna k lepšímu je nutná, ale ministrem Dobešem navrhovaná radikální a neujasněná snaha poskládaná z jakýchsi pokusů bez solidní anylýzy, se těžko dá považovat za kýženou cestu ke špičkovému vzdělávacímu systému. Bez něj budeme jenom zlevňovat práci, abychom mohli postavit více montoven a ne abychom se stali vědomostní ekonomikou, založenou na přidané hodnotě, inovacích a nových technologiích.
Nezbývá, než s učitelem národů dodat, že veškeré kvaltování....
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypracovalo návrh věcného záměru zákona o vysokých školách. Ten vyvolal širokou kritiku akademické obce a byl odmítnut třeba Asociací děkanů filozofických fakult České republiky nebo vedením Univerzity Karlovy. Podle něho je reforma ministra Dobeše (VV) sice radikální, ale nedomyšlená. Ministr Dobeš zvolil pro reformu vysokých škol fatální kombinaci – radikální a rychlé změny bez promyšlené koncepce a širší diskuse. Nový vysokoškolský zákon neprodiskutoval s Konferencí rektorů, s Radou vysokých škol nebo s akademickými senáty a s vědeckými radami. Neumím si představit, že chce realizovat reformu vysokých škol, aniž by ji probral s těmi, koho se týká především. Už Jan Amos Komenský říkal, že všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest.
Návrh ministra Dobeše směřuje proti akademickým svobodám, ačkoliv ministerstvo tvrdí opak. Existence vysoké školy bude zcela závislá na tom, zda s ní ministerstvo uzavře tzv. rámcovou dohodu a poskytne potřebné finance. Navíc zákon de facto nepočítá s vědeckými radami ani s fakultami. Řadu otázek vzbuzuje i záměr na zřízení správních rad, díky nimž se má na řízení vysoké školy v zásadních věcech podílet veřejnost, přičemž členy těchto rad by jmenoval prezident nebo ministr.
Věcný záměr vysokoškolského zákona zavádí školné. I tady však vyvstávají další otazníky: To, že zákon tiše předpokládá placení školného, už zřejmě nikoho nepřekvapí. Zarážející ale je, že zákon nestanoví, kdo bude s těmito prostředky hospodařit. Budou to peníze určené výhradně pro školu, nebo je bude přerozdělovat ministerstvo s tím, že si část prostředků ponechá?
Je až zarážející, jaké návrhy se mohly do věcného návrhu zákona dostat. Návrh dvouletého bakalářského studia nebo možnost vysokoškolského studia bez absolvování maturitní zkoušky jsou nápady spíš bizarní. Za skutečně nebezpečný ale považuji návrh, aby k habilitačnímu řízení postačoval magisterský diplom. Jako bývalý doktorand jsem na univerzitě sám přednášel a i díky tomu vím, jak potřebný je tlak na kvalifikační růst akademických pracovníků a na odbornost zejména těch, kteří jsou garanty jednotlivých oborů.
Sečteno a podtrženo. Náš systém terciárního vzdělávání je potřeba zlepšit. Problém je, že současná vláda ODS, TOP09 a VV spíše než kvalitní a prospěšné reformy, navrhuje uspěchané, zpackané, nepromyšlené a neprodiskutované deformy. To nám vláda ukázala svojí důchodovou reformou-deformou, která má za cíl hlavně umožnit zisky soukromých penzijních fondů i za cenu zvýšení DPH, které například jen zdravotnictví bude stát 4 miliardy korun. Změna k lepšímu je nutná, ale ministrem Dobešem navrhovaná radikální a neujasněná snaha poskládaná z jakýchsi pokusů bez solidní anylýzy, se těžko dá považovat za kýženou cestu ke špičkovému vzdělávacímu systému. Bez něj budeme jenom zlevňovat práci, abychom mohli postavit více montoven a ne abychom se stali vědomostní ekonomikou, založenou na přidané hodnotě, inovacích a nových technologiích.
Nezbývá, než s učitelem národů dodat, že veškeré kvaltování....