Třídní nenávist má alternativu
Polemika
Jan Keller ve středečním Právu odmítl moje slova ze sjezdu, kdy jsem volal po tom, abychom neštvali proti sobě bohaté a chudé, staré a mladé, zdravé a nemocné, zaměstnance a živnostníky, jak to činí současná levice a pravice kvůli rychlému úspěchu ve volbách.
Společenská soudržnost a solidarita (o něž KDU-ČSL stejně jako všechny křesťanskodemokratické strany usiluje) jsou podle pana profesora iluzí a třídní boj je nevyhnutelný (nejde o doslovný citát, jen o vyznění - optal se mně posměšně, zda si mají nyní nezaměstnaní padnout do náruče s dolarovými milionáři) .
Pan profesor se mýlí. Idea státu, který brání přílišnému rozevírání sociálních nůžek, který chrání slabé, děti, nemocné, seniory, který je solidární s potřebnými, ctí právo a zároveň umožňuje svobodné podnikání, existuje. V sousedním Německu ji po válce prosadila CDU-CSU, naše partnerská strana. A od té doby ji respektují VŠECHNY vlády, bez ohledu na to, zda jsou středolevé, či středopravé. Boj jedněch proti druhým až do úplného zničení se pěstuje jen u nás.
Jde o sociálně tržní hospodářství. O jeho úspěchu svědčí nejen prosperita a síla německé ekonomiky, ale právě také omezování sociálních rozdílů. V bohatém a rozpočtově odpovědném Německu nenajdeme tak početně křiklavé rozdíly mezi superboháči a lidmi žijícími pod hranicí chudoby, jako je tomu v Řecku či Itálii, zemích s ochabujícím hospodářstvím, rozvaleným právem a enormními dluhy. Jsme přesvědčeni, že co funguje v Německu a Rakousku, zemích nám blízkých, bude fungovat i v Česku. Spojovat neznamená vzdát se rozdílů mezi stranami. Ale odmítáme polarizaci a extremismus, které jsou české společnosti cizí a jsou do ní uměle zanášeny nesnášenlivými a nespolupracujícími politiky. Cílem našich politiků je mydlit se vzájemně po hlavě - občan není důležitý.
Odmítáme stát, kde se jedni vyhýbají placení daní a jiní zase poctivé práci. Kde jedni beztrestně tunelují a druzí bezostyšně zneužívají sociální dávky. Tohle není stát, který chceme.
Kde na jedné straně je vzorem úspěšného podnikatele bývalý vekslák a dnešní korupčník s vysokými styky a na druhé straně jsou poctiví živnostníci nazýváni parazity a každý podnikatel je automaticky nepřítel státu a zloděj. Odmítáme vidět svobodnou společnost skrze brýle třídní zášti.
KDU-ČSL je pro sociálně tržní hospodářství, které stojí na třech zásadách: na svobodném podnikání, společenské solidaritě a tvrdém vynucování zákona a rovných práv pro všechny.
My opravdu nikdy nebudeme stranou, která bojuje jen za jednu třídu, jak si to představuje Jan Keller. Volí nás všechny příjmové skupiny - pro ideje, ne kvůli stavu konta. Bojujeme za hodnoty křesťanskodemokratické politiky, za odpovědnou a solidární společnost bez extrémů jak sociálních, tak politických. To ale neznamená, že jsme stranou pro všechny. Ne každý se s našimi hodnotami identifikuje.
Nicméně každému, kdo naše hodnoty přijme, nabízíme alternativu, kudy jít - na cestě ke slušnému státu.
Jan Keller ve středečním Právu odmítl moje slova ze sjezdu, kdy jsem volal po tom, abychom neštvali proti sobě bohaté a chudé, staré a mladé, zdravé a nemocné, zaměstnance a živnostníky, jak to činí současná levice a pravice kvůli rychlému úspěchu ve volbách.
Společenská soudržnost a solidarita (o něž KDU-ČSL stejně jako všechny křesťanskodemokratické strany usiluje) jsou podle pana profesora iluzí a třídní boj je nevyhnutelný (nejde o doslovný citát, jen o vyznění - optal se mně posměšně, zda si mají nyní nezaměstnaní padnout do náruče s dolarovými milionáři) .
Pan profesor se mýlí. Idea státu, který brání přílišnému rozevírání sociálních nůžek, který chrání slabé, děti, nemocné, seniory, který je solidární s potřebnými, ctí právo a zároveň umožňuje svobodné podnikání, existuje. V sousedním Německu ji po válce prosadila CDU-CSU, naše partnerská strana. A od té doby ji respektují VŠECHNY vlády, bez ohledu na to, zda jsou středolevé, či středopravé. Boj jedněch proti druhým až do úplného zničení se pěstuje jen u nás.
Jde o sociálně tržní hospodářství. O jeho úspěchu svědčí nejen prosperita a síla německé ekonomiky, ale právě také omezování sociálních rozdílů. V bohatém a rozpočtově odpovědném Německu nenajdeme tak početně křiklavé rozdíly mezi superboháči a lidmi žijícími pod hranicí chudoby, jako je tomu v Řecku či Itálii, zemích s ochabujícím hospodářstvím, rozvaleným právem a enormními dluhy. Jsme přesvědčeni, že co funguje v Německu a Rakousku, zemích nám blízkých, bude fungovat i v Česku. Spojovat neznamená vzdát se rozdílů mezi stranami. Ale odmítáme polarizaci a extremismus, které jsou české společnosti cizí a jsou do ní uměle zanášeny nesnášenlivými a nespolupracujícími politiky. Cílem našich politiků je mydlit se vzájemně po hlavě - občan není důležitý.
Odmítáme stát, kde se jedni vyhýbají placení daní a jiní zase poctivé práci. Kde jedni beztrestně tunelují a druzí bezostyšně zneužívají sociální dávky. Tohle není stát, který chceme.
Kde na jedné straně je vzorem úspěšného podnikatele bývalý vekslák a dnešní korupčník s vysokými styky a na druhé straně jsou poctiví živnostníci nazýváni parazity a každý podnikatel je automaticky nepřítel státu a zloděj. Odmítáme vidět svobodnou společnost skrze brýle třídní zášti.
KDU-ČSL je pro sociálně tržní hospodářství, které stojí na třech zásadách: na svobodném podnikání, společenské solidaritě a tvrdém vynucování zákona a rovných práv pro všechny.
My opravdu nikdy nebudeme stranou, která bojuje jen za jednu třídu, jak si to představuje Jan Keller. Volí nás všechny příjmové skupiny - pro ideje, ne kvůli stavu konta. Bojujeme za hodnoty křesťanskodemokratické politiky, za odpovědnou a solidární společnost bez extrémů jak sociálních, tak politických. To ale neznamená, že jsme stranou pro všechny. Ne každý se s našimi hodnotami identifikuje.
Nicméně každému, kdo naše hodnoty přijme, nabízíme alternativu, kudy jít - na cestě ke slušnému státu.