Ukrajina: nebát se a nekrást
Na Ukrajině stále leží stín bojů. Je však třeba přemýšlet i nad mírovou budoucností. Zejména nad tím, jak provést zásadní reformy, zatočit s ohromnou korupcí a nalézt vnitřní smír.
Měl jsem možnost se za českou vládu zúčastnit konference na podporu Ukrajiny v Kyjevě. Musím říci, že prezident a vláda se snaží, aby prosadili, co je třeba - boj s korupcí, omezení byrokratické mašinérie, spravedlivé soudy, efektivní státní správu, bolestivé ekonomické reformy.
Stále to ale není dost. Ukrajinský HDP i vinou bojů spadl o 5,3%. Korupce v zemi pořád dosahuje úrovně, kterou nelze nazvat jinak než rozkrádání státu. Soudy, policie, dokonce i vysoké školy fungují na systému úplatků. Ekonomická a do značné míry i politická moc je soustředěna v rukách několika oligarchů. Závislost na těžkém průmyslu, na dovozu ropy a plynu z Ruska a na vlastním vývozu surovin činí Ukrajinu zranitelnou. A ta se dnes neobejde bez zahraničních finančních injekcí v řádu desítek miliard dolarů.
Jsou však i lepší zprávy. Lehký průmysl jako jediný dokázal růst dokonce i během konfliktu. Parlament přijal deregulaci drobného a středního podnikání. Což je nejen cesta, jak se zbavit nezdravé závislosti na těžkém průmyslu, ale i nástroj k demokratizaci, neboť jde o protiváhu k velkým majetkům oligarchů.
Daleko více práce však dosud Ukrajince čeká. My Češi rozumíme jejich problémům: korupce, byrokracie, neefektivní státní správa... To vše známe i u nás. Ale na Ukrajině je vše o několik řádů horší. Včetně hrozivého zadlužení.
K tomu všemu je tu válka. Dokonce, i pokud se podaří dodržet Minské dohody a zavládne trvalý mír, zbude tu úkol najít usmíření. Bez něj nebude ani stabilita, ani nebudou fungovat reformy, ani se Ukrajina nedočká prosperity. To je úkol výlučně pro Ukrajince samotné - ať jsou z kterékoli její části, kterékoli národnosti a mluví jakýmkoli jazykem.
Ve všem ostatním může mezinárodní společenství pomoci. Tlačit na Rusko, aby dodrželo mírová ujednání. Zajistit nezbytné půjčky. Uvést od 1.1. 2016 do chodu již podepsanou dohodu o přidružení, která Ukrajině umožní přístup na trh EU. Za Českou republiku jsem na Ukrajině potvrdil, že pomůžeme s reformou školství a s budováním nezávislých médií.
Konference v Kyjevě ukázala, že Ukrajina se může spolehnout na zahraniční podporu. To nejdůležitější: zásadní ekonomické, právní, ústavní a státoprávní reformy, stejně jako vnitroukrajinský dialog musí zvládnout sama. Přeji jí sílu vytrvat a hlavně - jak řekl T.G. Masaryk: "Nebát se a nekrást".
Měl jsem možnost se za českou vládu zúčastnit konference na podporu Ukrajiny v Kyjevě. Musím říci, že prezident a vláda se snaží, aby prosadili, co je třeba - boj s korupcí, omezení byrokratické mašinérie, spravedlivé soudy, efektivní státní správu, bolestivé ekonomické reformy.
Stále to ale není dost. Ukrajinský HDP i vinou bojů spadl o 5,3%. Korupce v zemi pořád dosahuje úrovně, kterou nelze nazvat jinak než rozkrádání státu. Soudy, policie, dokonce i vysoké školy fungují na systému úplatků. Ekonomická a do značné míry i politická moc je soustředěna v rukách několika oligarchů. Závislost na těžkém průmyslu, na dovozu ropy a plynu z Ruska a na vlastním vývozu surovin činí Ukrajinu zranitelnou. A ta se dnes neobejde bez zahraničních finančních injekcí v řádu desítek miliard dolarů.
Jsou však i lepší zprávy. Lehký průmysl jako jediný dokázal růst dokonce i během konfliktu. Parlament přijal deregulaci drobného a středního podnikání. Což je nejen cesta, jak se zbavit nezdravé závislosti na těžkém průmyslu, ale i nástroj k demokratizaci, neboť jde o protiváhu k velkým majetkům oligarchů.
Daleko více práce však dosud Ukrajince čeká. My Češi rozumíme jejich problémům: korupce, byrokracie, neefektivní státní správa... To vše známe i u nás. Ale na Ukrajině je vše o několik řádů horší. Včetně hrozivého zadlužení.
K tomu všemu je tu válka. Dokonce, i pokud se podaří dodržet Minské dohody a zavládne trvalý mír, zbude tu úkol najít usmíření. Bez něj nebude ani stabilita, ani nebudou fungovat reformy, ani se Ukrajina nedočká prosperity. To je úkol výlučně pro Ukrajince samotné - ať jsou z kterékoli její části, kterékoli národnosti a mluví jakýmkoli jazykem.
Ve všem ostatním může mezinárodní společenství pomoci. Tlačit na Rusko, aby dodrželo mírová ujednání. Zajistit nezbytné půjčky. Uvést od 1.1. 2016 do chodu již podepsanou dohodu o přidružení, která Ukrajině umožní přístup na trh EU. Za Českou republiku jsem na Ukrajině potvrdil, že pomůžeme s reformou školství a s budováním nezávislých médií.
Konference v Kyjevě ukázala, že Ukrajina se může spolehnout na zahraniční podporu. To nejdůležitější: zásadní ekonomické, právní, ústavní a státoprávní reformy, stejně jako vnitroukrajinský dialog musí zvládnout sama. Přeji jí sílu vytrvat a hlavně - jak řekl T.G. Masaryk: "Nebát se a nekrást".