Pro KDU-ČSL měla komunální politika vždy zásadní význam. Nejen proto, že i díky pevnému zakotvení ve sféře samosprávy jsme dokázali přežít dobu, kdy jsme vypadli ze Sněmovny.


My jsme především vždy ctili princip subsidiarity. Napřed je občan a jeho rodina, hned pak je obec, teprve pak region a nakonec stát. Věříme, že politika se má dělat tak, aby byla lidem co nejblíž. Proto jsme vždy prosazovali co největší autonomii měst a obcí, včetně autonomie finanční.

Proto jsme se také vždy snažili postavit co nejvíc kandidátek. Pro nás neexistují důležitější a méně důležitá města a obce. Snažíme se být dle možností všude. I tam, kde třeba nemáme takovou tradici.

A snažíme se spolupracovat. S nezávislými osobnostmi, s partnery v širších koalicích. Ale nakonec s každým, kdo s námi chce mluvit. Ve prospěch obce. Ve prospěch dobrých výsledků práce pro obyvatele.

V tom je specifikum komunální politiky je totiž v tom, že se v ní neschováte za stranické tričko. Především v menších městech a obcích musí komunální politici sami ukázat, co v nich je.

Myslím, že mi prospělo, že jsem začínal jako zastupitel v Náchodě, tedy odspodu. Ne odshora, od parlamentní politiky.

Takže vím, že v místní politice je třeba opravdu makat. Ne o tom jen hezky mluvit. Ale když tvrdě pracujete, přijde zasloužená odměna. Lidé si váží dobrých starostů, radních, zastupitelů.

Dobrý starosta, to je jako výhra v loterii. Občané se jich nevzdávají. Ukázalo se to v čase krize stranické politiky. Lidé přestali věřit partajím. Ale nepřestali věřit svým osvědčeným starostům. A volili je dál i jako nezávislé.

Věřím, že právě od komunální politiky, tedy odspodu, může přijít skutečná obroda české politiky. Už dnes vidíme, jaký zájem je o úspěšné a slušné starosty na celostátních kandidátkách. Platí to obecně a platí to i pro mou stranu.