V médiích se v poslední době stále častěji přetřásá téma čtvrté průmyslové revoluce, specificky dopadů digitální ekonomiky, na zaměstnanost a především na konkurenceschopnost České republiky v globálním prostředí. Mediálně je ovšem téma zhusta spojeno s kritikou činnosti stávající vlády, s hlasy volajícími po větší aktivitě Sobotkovy vlády, abychom čtvrtou průmyslovou revoluci náhodou nezaspali a v blízké budoucnosti se nedivili důsledkům.K tomu se jako vicepremiér této vlády zodpovědný za vědu, výzkum a inovace, do něhož problematika přerodu naší ekonomiky v ekonomiku jedenadvacátého století také spadá, musím vyjádřit.

Nejprve se musím ohradit proti nepřesným informacím z jednání tripartity, neboť nikde nezaznělo, že jsem na výtky prezidenta Svazu průmyslu a dopravy o nečinnosti vlády v oblasti digitální ekonomiky reagoval zevrubným popisem všech kroků, které se mě, mému týmu a Radě vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst podařilo udělat. A dále jsme se na tripartitě shodli, že na její říjnové zasedání předložím materiál o činnosti v oblasti digitální ekonomiky. Zde bych rád více objasnil, čeho se digitální ekonomika týká a jaké kroky se již podařilo učinit.

Jako první je potřeba říci, že Česká republika je jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropy, pokud bereme podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě (31,8% v roce 2013). To je důvodem, proč budou mít digitální technologie na českou ekonomiku mnohem větší dopad, než by se teď mohlo zdát. A bude to opět digitální sektor, který s pomyslným praporem pokroku půjde v čele. Od mého nástupu jsem osobně hovořil se zástupci desítek podniků a jejich asociací a vytvořil jsem 13 pracovních skupin složených z téměř stovky firem, se kterými můj tým do detailu diskutuje o podmínkách jejich rozvoje. Musíme se domluvit na tom, jaké potřebují odborníky, jaké vědecké zázemí, jaká regulace jim škodí a jaká pomáhá, informuji je o evropské legislativě, která se chystá a dopadne na ně. Tuto debatu jsem dovedl na letos ustavenou Radu vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, kde digitální ekonomika bezpochyby vévodí všem ostatním tématům. Digitální ekonomika má v Radě i svůj vlastní výbor, který se za poslední měsíce sešel již třikrát a hodně toho odpracoval. Rada se shodla, že chce, aby tato vláda měla osobu zodpovědnou za digitální ekonomiku. Byl jsem Radou pověřen, abych tuto věc projednal s premiérem Sobotkou. Z titulu předsedy zmíněné Rady vlády chci ke schůzce s premiérem přizvat i ministry Mládka a Chovance a náměstka Prouzu, abychom se dohodli na efektivní koordinaci nové strategie digitální ekonomiky, která se de facto týká celé vlády bez výjimky. Ano, víme, že Digitální Česko je překonané a že je třeba vytvořit mnohem širší strategii digitální ekonomiky, a shoda panuje i na šesti hlavních pilířích.

Vnímám fakt, že v zemi založené na strojírenství je digitální ekonomika nováčkem mezi starými známými sektory a že zatím byla spíše takovým otloukánkem. Ale stále častěji slyším i od tradičních firem, jak důležité je se se čtvrtou průmyslovou revolucí vyrovnat a získat z ní maximum. Proto chci, aby byla digitální ekonomika brána státem a mými vládními kolegy vážně. Stejně vážně jako jiné průmysly, ať už strojírenství nebo automobilový průmysl. Digitální ekonomika se podílí 9 % na hrubé přidané hodnotě ČR a má nejvyšší výdaje na vědu a výzkum v podnikatelském sektoru (6,78 mld. Kč v roce 2013). Pupeční šňůrou je spojena s internetem a ten jak známo nemá hranice. Digitální sektor tedy čelí okamžité celosvětové konkurenci, a je to boj velmi tvrdý. Proto bychom neměli takovým firmám ztěžovat život regulacemi, které jsou územně omezené. Musíme volit takovou daňovou politiku, abychom dobrovolně tyto firmy nevyprovázeli do zahraničí. Příklady zdanění internetu v Maďarsku, zákaz reklamy loterií na internetu v Polsku a další odstrašující případy by pro nás měly být varováním. Zkuste si tipnout, jaké asi firmy budou nejrychleji optimalizovat své cash flow a daňový domicil v on-line době globální světové sítě?

Nebojím se stýkat se slušnými a úspěšnými digitálními firmami, které vyrostly bez podpory státu a bez jeho zakázek, za což jsem na ně hrdý. Chci podporovat a prosazovat úspěch našich digitálních hrdinů v zahraničí, protože nám neustále prokazují, že se umí v zahraničí prosadit i bez státní pomoci. Pro takové musíme připravit co nejlepší prostředí, protože to budou tyto firmy, které naší zemi přinesou budoucnost. To je hlavní misí Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst (RVKHR), jíž se kromě zástupců státu účastní i svazy a sdružení, které tak rády nečinnost vlády v digitální oblasti kritizují v médiích. Ale ony dobře vědí, jak intenzivně Rada a její výbory pracují na tom, abychom v digitální revoluci nezůstali pozadu.