Třebaže by to tak podle příjmení nemuselo vypadat, i pro mě jsou Vánoce nejdůležitější svátky v roce. Od těch loňských jsem si toho ale moc nesliboval, vlastně jsem se jich docela bál – byl jsem poprvé tisíce kilometrů daleko od domova, bez rodiny.

Na Tchaj-wanu sice najdete přehršel vánoční výzdoby, ale křesťanů je tam malinko, tak si člověk ještě více než u nás uvědomuje prázdnotu velkého cirkusu. Nespraví to samozřejmě ani sníh, to by byl v subtropické Tchaj-peji skutečný vánoční zázrak a hnusné sychravé počasí, které Vánocům předcházelo, taky na náladě dvakrát nepřidá. „Veselé Vánoce přejí chobotnice,“ utrousil jsem ironicky při pohledu na smažené sépie vedle stánku s vánočními dekoracemi.

24. prosince byla neděle, takže jsme naštěstí nemuseli do školy, ale ani to člověku nespraví náladu tolik, aby se neprobudil v očekávání katastrofy. V ranním rozšklebení jsem vykouknul z okna ven a pak jsem to udělal pro jistotu ještě jednou. Co jsem viděl mi na tváři vyloudilo blažený úsměv– venku bylo nádherně, svítilo sluníčko, obloha bez mráčku a bylo krásně teplo, asi jako když u nás začíná pěkné babí léto.

Teď ještě zbývalo zařídit štědrovečerní večeři. S kamarádkou Natálkou nás k hypermarketu dovezl autobusem řidič s čepičkou Santa Clause, dal nám dokonce bonbon a my jsme šli nakupovat - na bramborový salát jsme zapomněli rovnou, ale koupili jsme si alespoň osmaženou rybu. Když se setmělo, vytáhli jsme na střechu pětipatrového paneláku stolek a křesílka, na ulici jsem v jednom z právě zavírajících obchodů sehrál krátkou pantomimickou etudu, za kterou pak odněkud vyštrachali větru odolnou svíčku.

Na střeše s výhledem na Taipei na nás foukal teplý letní vánek, v dálce za kopcem svítila špička mrakodrapu Taipei 101 a v trochu záhadném tichu horko těžko bojoval plamínek svíčky s letním vánkem. Večeřeli jsme v nádherné atmosféře nad palmami a věřte tomu nebo ne- já bych asi nevěřil- ale ryba úplnou náhodou chutnala stejně jako kapr. A třebaže to ještě ráno na něco takového vůbec nevypadalo, díky obrovském štěstí a Natálce pro mě nakonec byly loňské Vánoce jedny z nejhezčích vůbec a dlouho na ně nezapomenu.

Přeji krásné a nezapomenutelné Vánoce všem a zejména těm, kdo je letos z jakéhokoliv důvodu nemohou oslavit se svými nejbližšími nebo tak, jak by si nejraději přáli, ať už jste v cizině nebo doma. Přeji vám mnoho štěstí a pohody, abyste si Vánoce přesto užili tak, jak je to jenom možné a mějte Vánoce nezapomenutelné v tom nejlepším slova smyslu. Krásné nezapomenutelné Vánoce vám všem.