Lépe už si je ani zvolit nemohli. Ohňostroj z počítače, křivozubá holčička schovaná do zákulisí a děti z národnostní většiny v krojích národnostních menšin.

Třikrát překroucený obraz reality při zahájení OH vzbudil vlnu nevole. Mnohem zajímavější je, jak typické ty tři iluze pro Čínu jsou a kde hledat podvod největší.

Ohňostroj na růžovo
Jako ohňostroj tak i celý Peking natřeli před olympiádou na růžovo. V českých médiích se psalo o potěmkinovských vesnicích, ale to je velmi nefér, mnoho věcí se totiž opravdu změnilo k lepšímu.

Číňané otevřeli nové linky metra, dokončili mnoho projektů infrastruktury, zalesňovací projekty uchránily metropoli před písečnými bouřemi z mongolských pouští atd.

Některá opatření byla jen dočasná -nelogická vízová pravidla vyhnala z Číny cizince, městská policie vyhnala z ulic žebráky a důchodce, kteří si přivydělávali sběrem plastových lahví, školní pravidla vyhnala na léto z univerzit studenty, dočasné zastavení stavebních prací vyhnalo z Pekingu dělníky a střídání sudých a lichých čísel vyhnalo z ulic auta.

Na Potěmkina sice došlo také, ale jen ve velmi omezené míře – taxikáři dostali slušivé uniformy, které musí povinně nosit, ale anglicky se s nimi nedomluvíte.

(Tedy abychom byli fér, kolikrát ani čínsky. Klidně se stane, že taxikář netuší, kde je stanice metra Beitucheng – během olympiády suverénně nejdůležitější stanice metra v celém Pekingu. Asi jako kdyby v Praze při spartakiádě nevěděl, kde je stadion na Strahově)

Bohužel i nadále je vám při jízdě některou ze speciálních olympijských autobusových linek jasné, že ředitelem místního dopravního podniku je naprostý idiot. Celkový dojem ovšem je, že se Peking proměnil těsně před olympiádou i během ní v mnohem příjemnější místo k životu, než předtím byl.


Holčička v rudých šatičkách a jiné padělky
Ještě jeden důležitý jev zmizel z pekingských ulic – prodejci dívídíček a dívídíčkárny. Na kritiku porušování autorských práv dříve Čína odpovídala, že není v jejích silách s tím něco udělat. Pár týdnů před olympiádou pak lusknutím prstů prakticky přes noc všichni prodejci zmizeli a všechny dívídíčkárny (tak tady říkáme obchodům s DVD) buď dočasně zavřely, nebo zásadně omezily sortiment pouze na čínské filmy.

Čína čelí dlouhodobému tlaku kvůli porušování autorských práv i v mnoha jiných oborech. Myslím, že mezi „zlepšením“ kvality trička tak, že se na něj přišije nášivka známé firmy a „zkrášlením“ zpěvačky tak, že se původní postaví do zákulisí a ústa otvírá jiná, není příliš velký rozdíl.

Na druhou stranu je ale vhodné dodat také to, že k autenticitě mají Číňané prostě jiný vztah, než máme my. Jeden příklad za všechny – pokud přijdete v Číně do chrámu, o kterém vám řeknou, že je starý tisíc let, můžete si být téměř jisti, že to znamená, že první chrám na tom místě stál před tisíci lety, mezitím desetkrát spadnul nebo vyhořel a současný chrám tam stojí sotva třicet let a vypadá úplně jinak než ten první. To není past na cizince, totéž se dozvíte i jako čínský turista a divné vám to nepřijde.

I s tímto vědomím se nikdo ve třídě neubránil výbuchu smíchu, když spolužačka citovala vyjádření režiséra Zhang Yimou k celé věci, podle kterého roztomilá holčička v rudých šatech nakonec opravdu zpívala, akorát její hlas nebyl tolik slyšet.

Mimochodem všimli jste si, jaké měla ta holčička boty? (Chtěl jsem sem vložit video, ale holčička je v Číně blokována.)



Národnostní menšiny
V krojích 55 národnostních menšin se místo skutečných zástupců menšin promenádovaly děti většinové čínské národnosti Han. O problémech s právy národnostních menšin, západními provinciemi atd. už bylo jinde napsáno tolik, že nemá smysl se tomu zde věnovat.

Je smutné, jak je záměna dětí typická a bohužel přesně odpovídá tezi, kterou jsem kdesi vyčetl, podle které by si Hanové přáli, aby si menšiny zachovaly své kroje jako atrakci pro turisty a tedy zdroj příjmů, ale jinak vedli většinový způsob života. Nejsem si jen jistý, jestli v tom máme sami čisté svědomí.


Závěrem
Roztrpčení, které tři výše zmíněné záměny vyvolaly, bylo značné. Osobně příliš nerozumím té náhlé touze po autenticitě v době, kdy většina novinových článků je opsaná odjinud a mnozí zpěváci zpívají jen díky softwaru, takže naživo nejsou vůbec s to vystoupit.

Snad je ta nevole způsobena tím, že tentokrát jsme byli klamáni v souvislosti s akcí, kterou máme spojenu s ideály a jejich poskvrnění podvodem se nám příčí.

Osobně jsem přesvědčen o tom, že to nejhorší nespočívá v poskvrnění ideálů, které jsou s olympiádou spojené. Největší iluze je vytvářena, když nás kdokoliv přesvědčuje o tom, že s těmito ideály má komerční a politická akce současně ještě cokoliv společného. A tak největší podvod byl spáchán na všech, kdo této iluzi uvěřili. A za to Čína nemůže.