Ako hodnotíte, že Slovensko neschválilo pôžičku Grécku?
(odpověď na otázky deníku Sme)
Ako hodnotíte to, že Slovensko neschválilo pôžičku Grécku? Ak hodnotíte pozitívne, prečo, ak negatívne, takisto prečo?
Je to odvážný krok slovenské vlády, která prokázala, že je zodpovědná vůči svým voličům a nikoli vůči voličům řeckým, ani vůči německým nebo francouzským bankám, o které jde v rámci "solidarity" především. Nevím, zda by jakákoli česká vláda našla odvahu v podobné situaci.
Aké dôsledky môže mať to, že Slovensko neschválilo pôžičku Grécku? Ako sa to môže prejaviť na prístupe Bruselu k nám?
V Evropské unii platí, že silnější státy si mohou dovolit přesně to, co jim slabší dovolí. Když někdo ustoupí jednou, pak Brusel předpokládá, že bude ustupovat věčně.
Aké ekonomické dôsledky a odpovede nám môžu hroziť zo strany Bruselu za tento postoj, čo myslíte?
EU nemůže potrestat Slovensko přímo, prostě proto, že k tomu zatím nejsou právní prostředky. Zatím je Slovensko stále ještě republika a nikoli provincie. Lze však očekávat sérii různých drobných faulů a útoků ze zálohy. Česká republika například nedávno odmítla účast na bankovní dani, na což měla plné právo. Ihned následoval faul ze zálohy: sídlo konsorcia Galileo nebude v Praze. Vláda nic neporušila, pouze využila své právo. Kopanec z Bruselu ovšem přišel okamžitě.
Do určité míry je zde obdoba se školní třídou nebo posádkou vojáků základní služby. Kdo vypadá slabě, stane se snadno obětí šikany. Pokud je skutečně slabý, bude šikanován znova a znova. Pokud najde vnitřní sílu se bránit, má šanci získat si respekt u slabších.
Ako hodnotíte postoj Bruselu ?
Brusel je především stále ještě velmi zaskočen evropskou finanční krizí, jejíž vznik považovali politici a úředníci za nemožný. Vždyť slibovali, že euro učiní přítrž finančním krizím a ejhle, nastala te nejhorší od 30. let. Když už krize začala, dlouhou dobu trvalo, než si to Evropané vůbec uvědomili. Nakonec, na památném nedělním zasedání 9. května, uprostřed zmatku a paniky přišli s návrhem obrovského záchranného balíku. Tato akce vejde do učebnic jako způsob, jak přesně se finanční krize řešit nemá.
Postoj Bruselu lze tedy hodnotit stručně slovy: popírání - váhání - panika - cesta nejmenšího odporu pod tlakem okolností. Když se někdo takhle chová, nemá právo ostatní poučovat.
Ako hodnotíte to, že Slovensko neschválilo pôžičku Grécku? Ak hodnotíte pozitívne, prečo, ak negatívne, takisto prečo?
Je to odvážný krok slovenské vlády, která prokázala, že je zodpovědná vůči svým voličům a nikoli vůči voličům řeckým, ani vůči německým nebo francouzským bankám, o které jde v rámci "solidarity" především. Nevím, zda by jakákoli česká vláda našla odvahu v podobné situaci.
Aké dôsledky môže mať to, že Slovensko neschválilo pôžičku Grécku? Ako sa to môže prejaviť na prístupe Bruselu k nám?
V Evropské unii platí, že silnější státy si mohou dovolit přesně to, co jim slabší dovolí. Když někdo ustoupí jednou, pak Brusel předpokládá, že bude ustupovat věčně.
Aké ekonomické dôsledky a odpovede nám môžu hroziť zo strany Bruselu za tento postoj, čo myslíte?
EU nemůže potrestat Slovensko přímo, prostě proto, že k tomu zatím nejsou právní prostředky. Zatím je Slovensko stále ještě republika a nikoli provincie. Lze však očekávat sérii různých drobných faulů a útoků ze zálohy. Česká republika například nedávno odmítla účast na bankovní dani, na což měla plné právo. Ihned následoval faul ze zálohy: sídlo konsorcia Galileo nebude v Praze. Vláda nic neporušila, pouze využila své právo. Kopanec z Bruselu ovšem přišel okamžitě.
Do určité míry je zde obdoba se školní třídou nebo posádkou vojáků základní služby. Kdo vypadá slabě, stane se snadno obětí šikany. Pokud je skutečně slabý, bude šikanován znova a znova. Pokud najde vnitřní sílu se bránit, má šanci získat si respekt u slabších.
Ako hodnotíte postoj Bruselu ?
Brusel je především stále ještě velmi zaskočen evropskou finanční krizí, jejíž vznik považovali politici a úředníci za nemožný. Vždyť slibovali, že euro učiní přítrž finančním krizím a ejhle, nastala te nejhorší od 30. let. Když už krize začala, dlouhou dobu trvalo, než si to Evropané vůbec uvědomili. Nakonec, na památném nedělním zasedání 9. května, uprostřed zmatku a paniky přišli s návrhem obrovského záchranného balíku. Tato akce vejde do učebnic jako způsob, jak přesně se finanční krize řešit nemá.
Postoj Bruselu lze tedy hodnotit stručně slovy: popírání - váhání - panika - cesta nejmenšího odporu pod tlakem okolností. Když se někdo takhle chová, nemá právo ostatní poučovat.