Nedávno jsem dokončoval páté vydání Investiční strategie. Součástí publikace je samozřejmě i kapitola o euru. Zde je úryvek.

Jaké budou pravděpodobné důsledky příjetí eura pro ekonomiku a finance?

• Prakticky jistě dojde k posílení mezinárodního obchodu a investic. Něco podobného se stalo již po vstupu ČR do EU. Tento efekt tehdy předčil očekávání, protože ekonomové tvrdili, že česká ekonomika již byla natolik integrována, že víceméně symbolický akt nebude mít velký vliv. Ale nakonec měl. Přijetí eura je mnohem „materiálnější“ krok než vstup do EU, takže lze realisticky očekávat zvýšenou intenzitu obchodu a kapitálových toků.

• Pokud vzroste obchodní a investiční aktivita, jaký bude vliv objem peněz v ekonomice a rychlost peněžního oběhu? Samozřejmě kladný – pokud česká ekonomika poroste rychleji než zbytek EU. Něco podobného bylo pozorováno v Irsku nebo ve Španělsku. Pokud by česká ekonomika naopak růstem zaostávala za průměrem EU (jakkoli to dnes nevypadá pravděpodobně), kapitál by patrně reagoval odlivem.

• Zavedení eura bude mít tedy efekt měnové expanze v dobách růstové fáze hospodářského cyklu. Znamená to pozitivní vliv na hospodářský růst, ale zároveň také tlak na růst cen.

Zde je nutné zdůraznit dvě věci. Výše uvedené kvalitativní vlivy jsou bohužel velmi obtížně kvantifikovatelné. Víme, že euro rozhodně bude mít spíše proinflační důsledky, ale nelze je jednoduše vyčíslit. Co zkušenosti z jiných zemí? Ty nejsou vždy srovnatelné. Víme například, jakou inflaci mělo Slovinsko v březnu 2008, tedy rok a čtvrt po zavedení eura (6,9 procenta meziročně), ale nevíme, co by bylo, kdyby si Slovinsko ještě jeden rok ponechalo tolar. Právě tak neumíme exaktně vyčíslit přínosy a náklady brzkého či pozdního přijetí eura. Ekonomie bohužel není disciplína na úrovni strojního či elektrotechnického inženýrství.

Co však víme jistě nebo téměř jistě:

• Česká koruna posilovala vůči euru během pěti let od února 2003 do února 2008 ročním tempem 4,88 %.

• Kdo během tohoto období spořil na eurových účtech, nutně prohloupil, neboť průměrná sazba eurových jednoročních termínových vkladů činila 2,49 %.

• V rámci EU roste inflace nejrychleji tam, kde jsou kombinovány dva faktory: (a) relativně rychlý růst objemu peněz; (b) euro nebo pevná vazba místní měny na euro.

Konkrétně hovoříme o pobaltských zemích a Bulharsku (pevná vazba), Maďarsku (donedávna částečně pevná vazba) a Slovinsku (euro od ledna 2007). Obavy z vyšší inflace se tedy skutečně potvrdily v některých zemích, které euro zavedly, stejně jako v zemích, které zatím teprve zavedly pevnou vazbu svých měn na euro.

• Slovinská inflace je výrazně vyšší než slovenská inflace. Slovinsko má euro, Slovensko vlastní měnu.

• Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) používaný v zemích eurozóny poskytuje systematicky nižší hodnoty inflace než tradiční CPI. Důvod: HICP vylučuje některé důležité položky z oblasti bydlení a služeb. Je proto méně citlivý na růst objemu peněz v ekonomice.

• Tento fakt je známý například v Irsku, kde se paralelně publikují hodnoty podle původní metodiky (skutečné údaje) i podle harmonizovaného indexu (méně skutečné, ale o to hezčí údaje.) Například irská inflace dosáhla podle metodiky CPI v roce 2007 hodnoty 4,9 %, zatímco podle metodiky HICP jen 2,8 %.

• S pravděpodobností hraničící s jistotou bychom mohli podobný jev pozorovat i v ČR po zavedení eura.

Rychlé přijetí eura by neznamenalo náhlý cenový šok, kterého se většina lidí bojí. Spíše by přineslo postupný plíživý růst inflace v průběhu následujících let, a to v průměru o 1 až 3 procentní body ročně. Toto by pravděpodobně byla cena za výhody spojené s eurem.
Úrokové sazby ovšem budou stanoveny Evropskou centrální bankou podle potřeb „eurosklerotických“ velkých kontinentálních ekonomik: Německa, Francie a Itálie.

To znamená, že úrokové sazby budou chronicky nízké ve srovnání se stavem, jakého by bylo zapotřebí pro udržování trvale nízké inflace. Špatná zpráva pro majitele dluhopisů, dobrá zpráva pro dlužníky!

Komu by tedy brzké zavedení eura pomohlo?

• Velkoobchodníkům a mezinárodním investorům, kterým by odstranění měnového rizika znatelně usnadnilo život.

• Drobným investorům, kteří dávají své peníze především do akcií a akciových fondů.

• Světoběžníkům a cestovatelům – mezinárodní platební karty sice již z větší části odstranily problémy s měnovými převody, ale poplatky za směnu nezmizely.

• Majitelům akcií, nemovitostí a podobných majetkových aktiv – růst objemu peněz v ekonomice „nafukuje“ tržby podniků a ceny nemovitostí

• Dlužníkům, zejména majitelům velkých hypoték s dlouhou dobou fixace sazeb – ano, někdy je opravdu dobré se zadlužit, zejména v inflační ekonomice

• Státu – reálná hodnota státních dluhopisů by významně poklesla

Komu by naopak časné přijetí eura uškodilo?

• Majitelům peněz na běžných a termínových účtech, protože úrokové sazby s největší pravděpodobností nebudou schopny dlouhodobě nést úrok nad tempem růstu cen.

• Majitelům dluhopisů – včetně penzijních fondů a technických rezerv kapitálového životního pojištění

• Všem, jejichž příjmy jsou valorizovány nebo indexovány podle inflace: důchodcům, odborářům, atd.

• Bankám, protože euro by snížilo reálné hodnoty poskytnutých úvěrů a navíc by posílilo konkurenční prostředí. (Ačkoli klienti bank by se mohli radovat z nižších poplatků.)

• Investičním společnostem: daňově nevýhodné české prostředí společně s ostrou konkurencí z Lucemburska a Irska může toto odvětví v České republice prakticky „zrušit“ – pokud se česká vláda a parlament konečně neproberou a neudělají jednou výjimečně něco pozitivního pro atraktivní odvětví znalostí ekonomiky, jakým asset management bezesporu je.

Je zřejmé, že euro by pomohlo spíše „buržoazii“, která vlastní majetková aktiva, zatímco odložení eura je výhodnější spíše pro „proletariát“, který má peníze spíše na termínových vkladech a v podobných nástrojích.

Osobně jsem pro euro a kdyby bylo referendum, hlasoval bych pro brzké přijetí společné evropské měny. Důvod: euro by přineslo výhody mně i mým klientům. O něco vyšší inflace mi osobně přijde jako přijatelná cena. Samozřejmě ale chápu i opačné názory. Být odborářem, dívám se na věc z jiného úhlu pohledu.

Více o euru v souvislosti se Slovenskem zde.