Je třeba nevolit lumpy. Je třeba bojkotovat volby.

Politika je svinstvo. To je jedna z mála jistot, o které se český občan může opřít. Normální člověk, kterého neživí korupce, nýbrž práce, je vystavován čím dál tím větší daňové zátěži. Jako protihodnotu za zaplacené daně mu stát poskytuje šikanu všeho druhu, neustále horší podmínky pro podnikání, čas od času pak zábavný příběh v podání klaunů typu poslance Moravy, Kotta a dalších.

Drobné kauzy intrik, vydírání a korupce však nejsou špičkou ledovce. Jsou jen špičkami malých ker na okraji ledovcového pole. Existují důvody se domnívat, že skutečný rozsah korupce je o pár desítkových řádů vyšší. Veřejné rozpočty jsou v České republice ve skutečnosti tajné. Nikdo neví, kam peníze tečou. Je možné, že se ztrácejí řádově desítky miliard korun. Nebýt korupce, možná bychom nemuseli během úspěšných období ekonomického růstu v letech 2006-2008 hospodařit s deficitem státního rozpočtu. Peněz na daních se totiž díky podnikavost občanů podařilo vybrat více, než ministerstvo financí očekávalo.

Našim voleným představitelům se však „podařilo“ tyto peníze prohospodařit, prošustrovat, prohýřit – vyberte si termín, který vám vyhovuje. Ať tak nebo onak, peníze se ztrácí – hodně peněz, a nikdo za to nemůže, nikdo není volán k odpovědnosti.

Adresa viníka je známa: všichni vědí, kde sídlí poslanecká sněmovna, senát, úřad vlády, magistrát, městské části, a tak dále. Zde sídlí nová třída vládců, která již téměř úplně převzala zlozvyky komunistů. Na rozdíl od nich čerpají noví parazité svoji moc z pravidelných voleb. Jsou to právě volby, kterými se vládcové ohánějí: hlasy občanů jim dávají absolutní moc. Moc dělat cokoli. Moc zneužívat veřejné peníze pro soukromé účely, moc lhát, krást a podvádět.

Moc občana je zdánlivě nulová. Ať volí kteroukoli stranu, výsledek je vždy stejný: každá nová vláda je horší než ta předchozí, každý nový magistrát je zpupnější a zkorumpovanější než ten bývalý. Demokracie v České republice – to jsou volby mezi korupcí a korupcí. Všechny strany jsou stejné, neexistuje skutečná volba. Samotný systém je vadný. Od svého vzniku nevedl nikdy k ustavení stabilní vlády.

A přece má občan rozhodující slovo. Naši mocipáni jsou na občanech závislí: bez jejich peněz a bez jejich hlasů by svoji moc ztratili. Lze zkorumpované vládce nějak odstřihnout od zdroje jejich síly? Daňová stávka nepřichází v úvahu, protože jediná věc, která v tomto státě funguje, jsou represivní složky.

Žádná policie však nemůže občana donutit, aby šel k volbám. Bez voličských hlasů jsou politikové jako ryby na suchu. Všimli jste si, jak jsou nervózní, kdykoli volební účast poklesne? Kdybychom je nevolili, neměli by přístup k našim penězům. Dopřejme jim tedy důvod k nervozitě!

Jediným řešením chronických problémů české politiky je absolutní volební bojkot na všech úrovních. Je třeba bojkotovat volby sněmovní, senátní, městské i krajské. Každý hlas znamená kolaboraci s korupčníky. I hlasy pro malé strany vlastně znamenají jen legitimizaci současného systému – nic jiného.

Je třeba tento systém změnit. Nelze zázračně polepšit politiky; úspěšný volební bojkot by je však přinutil ke změnám. Zásadní změnou by bylo přijetí nové ústavy, která by zavedla většinový volební systém s osobní zodpovědností politiků. Je nutné zásadně snížit roli politických stran, které v současné podobě nejdou ničím než legálně fungujícími zločineckými organizacemi.

Dosavadní česká ústava na nás byla zkoušena jako na pokusných králících po dobu patnácti let. Mimo veškerou pochybnost bylo prokázáno, že je od základu chybná. Je na čase ji hodit do koše a chtít zcela nový systém. Budoucnost máme my, voliči, ve vlastních rukou. Je třeba hodit všechny volební lístky tam, kam patří: do recyklačního kontejneru.