Tisíce devalvovaných diplomů nás z bryndy nevytáhnou
Před dvaceti lety se Česká republika opřela do modernizace vzdělávacího systému v nových podmínkách svobody a demokracie. Heslem dvou dekád se stala kvantita. Nic nemělo na kvalitu naší vzdělanosti tak devastující účinky jako slepá víra, že kvantitou lze nahradit kvalitu. Stejně jako dvacet trabantů nepředjede mercedes, tak není schopna armáda průměrnosti vytvářet firmy, které se tvrdé světové konkurenci dokážou prosadit a dávat práci dalším. Totální deficit práce s elitou bude naši zemi v době, kdy už nejsme levní, ale ještě nejsme znalí, velmi bolet.
Již před deseti lety čeští sociologové varovali, abychom neopakovali chyby Francouzů a dalších, nevytvářeli extrémně drahé zaopatřovny dětí do 26 let, ale spíše se věnovali kvalitě. Podmínkám financování za studenta se vysoké školy rychle přizpůsobily. Bohužel nezůstaly žádné, které by šly proti tomuto proudu a místo kvantity by zamířili s malým počtem studentů ke světové špičce. Jedině takoví absolventi by dokázali vytvářet nové firmy, jako jsou Google, eBay, Amazon a spousty dalších, které vznikly jen před málo lety a dnes zaměstnávají přímo či nepřímo tisíce lidí. Že je to jiná úroveň zaměstnání než středověká montovna , není nutné podotýkat.
Na hromadnou výrobu světových rozměrů můžeme v Evropě prakticky rezignovat, ale moderní služby budou ve světové ekonomice založené na informacích vznikat neustále. Důmyslné propojování kapitálu, talentu a pracovitosti je velkou příležitostí pro mladé. Uchopit ji ovšem dokážou pouze na základě špičkového vzdělání.
Ani ČEZ ani „velcí savci“, ale jedině chytré hlavy uhradí dluhy loupeživých populistů
Můžeme svým nákupním jednáním podporovat místní ekonomiku, kupovat bioprodukty z našich farem místo levného ksindlu z marketů, můžeme přejet bagrem na hnědé uhlí celou zemi, a přesto to nebude stačit na vyrovnání gigantických dluhů, které nám pověsili populisté na krk. Jinak než z chytré hlavy dlouhodobě produkt tvořit nemůžeme. Pokud nebudeme mít školy na světové špičce, nebudeme mít ani životní úroveň stejné úrovně. Talentovaní lidé samozřejmě rychle zjišťují, že král je nahý - české školství je zoufale podprůměrné, a proto rychle utíkají za hranice. O tyto jednotlivce je však nutné sehrát klíčovou bitvu, ti jediní jsou naději naší země v tvrdé konkurenci otevřené světové ekonomiky.
Motivace je důležitější než znalosti
S kvantitou nutně přišlo snížení požadavků na vysokoškoláka a v mnoha školách se dostalo na úroveň středních škol před dvaceti lety. Vysokou školu lze dnes studovat i v okresním městě a každý, kdo se naučil číst a psát, nemá zásadní problém získat vysokoškolský diplom. (Pomíjím „banánovost“ naší země a skutečnost, že novodobí papaláši si diplom rovnou koupí a do školy se vůbec neobtěžují.)
Nižší nároky na studenty kromě horších znalostí přinesly zásadní pád motivace mladých lidí. Tato skutečnost vede k mnohem větší destrukci naší budoucí konkurenceschopnosti, než se na první pohled zdá. Pokud má mladý člověk relativní jistotu, že se stejně na nějakou z vysokých škol rozhodně dostane, pak je středoškolský učitel vržen do role krotitele divoké zvěře, která jeho úsilí prakticky ignoruje, a nikoliv do polohy autority, která studentovi přináší budoucí osobní prosperitu.
Tak velké ekonomické ztráty si tato země již velmi brzy nebude moci dovolit. Není jiné cesty než zvýšit konkurenci mezi studenty. Je nutné udělat rating vysokých škol a přiznat, že většina diplomů je vhodná jen do rámečku jako hezký dárek pro rodiče, ale má nulovou hodnotu pro zaměstnavatele a už vůbec není cestou k vyšší odměně. Je nutné mladým lidem otevřeně přiznat, že kvalitní řemeslník s výučním listem si vydělá více než podprůměrný právník nebo ekonom.
Je nutné zvýšit odpovědnost studentů ke studiu přenesením většího podílu na nákladech a tím zavést účinnou zpětnou vazbu a požadavek kvality ze strany studentů. Kdo opravdu chce studovat, tak na školné vydělá za pár týdnů během prázdnin, aniž by zatěžoval své rodiče. U Baťů to měli studenti jeho školy doslova zakázané. Státní rozpočet je nejlepším důkazem, že výchova k zodpovědnosti je v naší zemi urgentní téma.
Již před deseti lety čeští sociologové varovali, abychom neopakovali chyby Francouzů a dalších, nevytvářeli extrémně drahé zaopatřovny dětí do 26 let, ale spíše se věnovali kvalitě. Podmínkám financování za studenta se vysoké školy rychle přizpůsobily. Bohužel nezůstaly žádné, které by šly proti tomuto proudu a místo kvantity by zamířili s malým počtem studentů ke světové špičce. Jedině takoví absolventi by dokázali vytvářet nové firmy, jako jsou Google, eBay, Amazon a spousty dalších, které vznikly jen před málo lety a dnes zaměstnávají přímo či nepřímo tisíce lidí. Že je to jiná úroveň zaměstnání než středověká montovna , není nutné podotýkat.
Na hromadnou výrobu světových rozměrů můžeme v Evropě prakticky rezignovat, ale moderní služby budou ve světové ekonomice založené na informacích vznikat neustále. Důmyslné propojování kapitálu, talentu a pracovitosti je velkou příležitostí pro mladé. Uchopit ji ovšem dokážou pouze na základě špičkového vzdělání.
Ani ČEZ ani „velcí savci“, ale jedině chytré hlavy uhradí dluhy loupeživých populistů
Můžeme svým nákupním jednáním podporovat místní ekonomiku, kupovat bioprodukty z našich farem místo levného ksindlu z marketů, můžeme přejet bagrem na hnědé uhlí celou zemi, a přesto to nebude stačit na vyrovnání gigantických dluhů, které nám pověsili populisté na krk. Jinak než z chytré hlavy dlouhodobě produkt tvořit nemůžeme. Pokud nebudeme mít školy na světové špičce, nebudeme mít ani životní úroveň stejné úrovně. Talentovaní lidé samozřejmě rychle zjišťují, že král je nahý - české školství je zoufale podprůměrné, a proto rychle utíkají za hranice. O tyto jednotlivce je však nutné sehrát klíčovou bitvu, ti jediní jsou naději naší země v tvrdé konkurenci otevřené světové ekonomiky.
Motivace je důležitější než znalosti
S kvantitou nutně přišlo snížení požadavků na vysokoškoláka a v mnoha školách se dostalo na úroveň středních škol před dvaceti lety. Vysokou školu lze dnes studovat i v okresním městě a každý, kdo se naučil číst a psát, nemá zásadní problém získat vysokoškolský diplom. (Pomíjím „banánovost“ naší země a skutečnost, že novodobí papaláši si diplom rovnou koupí a do školy se vůbec neobtěžují.)
Nižší nároky na studenty kromě horších znalostí přinesly zásadní pád motivace mladých lidí. Tato skutečnost vede k mnohem větší destrukci naší budoucí konkurenceschopnosti, než se na první pohled zdá. Pokud má mladý člověk relativní jistotu, že se stejně na nějakou z vysokých škol rozhodně dostane, pak je středoškolský učitel vržen do role krotitele divoké zvěře, která jeho úsilí prakticky ignoruje, a nikoliv do polohy autority, která studentovi přináší budoucí osobní prosperitu.
Tak velké ekonomické ztráty si tato země již velmi brzy nebude moci dovolit. Není jiné cesty než zvýšit konkurenci mezi studenty. Je nutné udělat rating vysokých škol a přiznat, že většina diplomů je vhodná jen do rámečku jako hezký dárek pro rodiče, ale má nulovou hodnotu pro zaměstnavatele a už vůbec není cestou k vyšší odměně. Je nutné mladým lidem otevřeně přiznat, že kvalitní řemeslník s výučním listem si vydělá více než podprůměrný právník nebo ekonom.
Je nutné zvýšit odpovědnost studentů ke studiu přenesením většího podílu na nákladech a tím zavést účinnou zpětnou vazbu a požadavek kvality ze strany studentů. Kdo opravdu chce studovat, tak na školné vydělá za pár týdnů během prázdnin, aniž by zatěžoval své rodiče. U Baťů to měli studenti jeho školy doslova zakázané. Státní rozpočet je nejlepším důkazem, že výchova k zodpovědnosti je v naší zemi urgentní téma.