Dvacátý osmý říjen je náš nejvýznamnější svátek, o tom není pochyb. Při této příležitosti vyvěšujeme národní zástavy, pronášejí se projevy u hrobu neznámých vojínů a v sídle českých králů dekoruje prezident tu více, tu méně zasloužilé osobnosti. Slavíme tak pravidelně, na běžícím pásu, vyprázdněně. Tentokrát nám volný den vyšel dokonce na pátek, takže bude prodloužený víkend. Zní to cynicky, jenže bohužel tak se to má u nás nejen s předním státním výročím.