Je to asi jedna z nejznámějších scén amerického filmu Spartakus. Špinavý a potrhaný Kirk Douglas sedí na zemi, zatímco Římané neúprosně říkají skupině otroků: Pokud nám vydáte Spartaka, ušetříme vás. Už už se zvedá a chce sám sebe udat. Jenže v tu chvíli ho předběhnou jeho přátelé, lidé, které do té doby vedl. V podstatě všichni otroci. A pronášejí jeden za druhým: “To já jsem Spartakus.”