Privátní nesmí být nadávka
Přečetl jsem si se zájmem reakce na svůj první blog na tomto serveru. Děkuji za celou řadu drsných, ale vedle toho i příznivých a zajímavých názorů a reakcí. U jedné bych se rád zastavil. Týká se jednoho z nejvýznamnějších počinů Středočeského kraje – u privatizace malých nemocnic.
Zásadně odmítám dívat se na soukromé vlastnictví jako na něco špatného, nekalého nebo alespoň podezřelého. Ve zdravotnictví stejně jako v mnoha jiných oblastech. Znovu a znovu mě proto rozlaďuje, když se o privátních nemocnicích píše a hovoří a priori zle. Jak si to zasloužily? Víme o tolika případech špatného nebo neodborného zacházení s pacienty ze strany soukromých ordinací nebo nemocnic? Troufnu si tvrdit, že nemáme. Dokonce jsme přesvědčen, že si vybavíme spíše pozitivní změny po přechodu ambulantní péče do soukromých rukou lékařů a že si vybavíme z médií i z vlastní zkušenosti spíše přívětivý přístup soukromých nemocnic k pacientům. V České republice přitom působí více než 24 tisíc soukromých ordinací a více než 70 soukromých nemocnic. Jen ve středních Čechách již více než 10 let fungují soukromé nemocnice či LDN v Sedlčanech, v Naratovicích, v Kralupech nad Vltavou a v Roztokách. Máme tedy v očerňování soukromých nemocnic co dočinění spíše s předsudkem a s ideologií, než se spravedlivým a reálným hodnocením. Vážně si někdo myslí, že když bude nemocnice řídit politik, bude to pro pacienty lepší?
Mnohokráte jsem už slyšel a četl, že jsme nemocnice prodali pod cenou. Není to pravda. Prodali jsme je v naprosto výjimečně sledované a otevřené soutěži. Informovali jsme poctivě o každé jedné její fázi i o dílčích kritériích ekonomického i odborného posuzování. Podle odborníků i podle soudních znalců jsme všechna zařízení prodali za ceny reálné a tržní. V žádném případě totiž nešlo o obvyklý prodej realit. Nabídli jsme 10 menších zařízení s jasnou podmínkou, že v nich musí být nadále poskytována a dokonce rozvíjena zdravotní péče. Jistě bychom mohli z prodeje získat více peněz, ale to bychom takovou podmínku museli vypustit a na péči o pacienty rezignovat. To jsme ale neudělali a překvapuje mě, že právě tento postup nám opozice vyčítá.
Ve většině případů hospodaří noví vlastnici v nemocnicích teprve 8 měsíců. To je krátká doba, přesto jsme zaznamenali první naprosto viditelné pozitivní změny: nový přístroj CT v rakovnické nemocnici, dokončené a vybavené operační sály v Berouně a další drobné investice napříč celým krajem. Celkem noví vlastníci investovali do nemocnic za tohle krátké období více než 50 milionů korun. Ze samotného prodeje získal Středočeský kraj 444 milionů korun, které postupně vkládá do zkvalitnění zdravotní péče v regionu. Nikdo mi nenamluví, že jsou to kroky špatným směrem.
Zásadně odmítám dívat se na soukromé vlastnictví jako na něco špatného, nekalého nebo alespoň podezřelého. Ve zdravotnictví stejně jako v mnoha jiných oblastech. Znovu a znovu mě proto rozlaďuje, když se o privátních nemocnicích píše a hovoří a priori zle. Jak si to zasloužily? Víme o tolika případech špatného nebo neodborného zacházení s pacienty ze strany soukromých ordinací nebo nemocnic? Troufnu si tvrdit, že nemáme. Dokonce jsme přesvědčen, že si vybavíme spíše pozitivní změny po přechodu ambulantní péče do soukromých rukou lékařů a že si vybavíme z médií i z vlastní zkušenosti spíše přívětivý přístup soukromých nemocnic k pacientům. V České republice přitom působí více než 24 tisíc soukromých ordinací a více než 70 soukromých nemocnic. Jen ve středních Čechách již více než 10 let fungují soukromé nemocnice či LDN v Sedlčanech, v Naratovicích, v Kralupech nad Vltavou a v Roztokách. Máme tedy v očerňování soukromých nemocnic co dočinění spíše s předsudkem a s ideologií, než se spravedlivým a reálným hodnocením. Vážně si někdo myslí, že když bude nemocnice řídit politik, bude to pro pacienty lepší?
Mnohokráte jsem už slyšel a četl, že jsme nemocnice prodali pod cenou. Není to pravda. Prodali jsme je v naprosto výjimečně sledované a otevřené soutěži. Informovali jsme poctivě o každé jedné její fázi i o dílčích kritériích ekonomického i odborného posuzování. Podle odborníků i podle soudních znalců jsme všechna zařízení prodali za ceny reálné a tržní. V žádném případě totiž nešlo o obvyklý prodej realit. Nabídli jsme 10 menších zařízení s jasnou podmínkou, že v nich musí být nadále poskytována a dokonce rozvíjena zdravotní péče. Jistě bychom mohli z prodeje získat více peněz, ale to bychom takovou podmínku museli vypustit a na péči o pacienty rezignovat. To jsme ale neudělali a překvapuje mě, že právě tento postup nám opozice vyčítá.
Ve většině případů hospodaří noví vlastnici v nemocnicích teprve 8 měsíců. To je krátká doba, přesto jsme zaznamenali první naprosto viditelné pozitivní změny: nový přístroj CT v rakovnické nemocnici, dokončené a vybavené operační sály v Berouně a další drobné investice napříč celým krajem. Celkem noví vlastníci investovali do nemocnic za tohle krátké období více než 50 milionů korun. Ze samotného prodeje získal Středočeský kraj 444 milionů korun, které postupně vkládá do zkvalitnění zdravotní péče v regionu. Nikdo mi nenamluví, že jsou to kroky špatným směrem.