Moje komunální volby 2014 aneb Jak jsem neměl pořadové číslo

22. 10. 2014 | 10:00
Přečteno 4137 krát
Po nedávném přestěhování po 31 letech z Prahy 1 jsem se jako čerstvý občan Prahy 6 vydal v sobotu dne 11. října po jedenácté hodině dopolední k volební urně. Stále ještě neberu možnost volit dle svého svobodného rozhodnutí jako samozřejmost, nýbrž jako právo, kterého je třeba si vážit a které je třeba naplnit. U člověka, který, bohužel, většinu svého života strávil v totalitním režimu, to snad lze i po pětadvaceti letech pochopit. Je to ostatně jedna z mála „vymožeností“, které nám ve stupňujícím se zklamání z toho, kam jsme dospěli (či spíše nedospěli) za ono poslední čtvrtstoletí, ještě zbyly.

V důsledku změny bydliště se moje letošní podzimní volby odehrály v jiné kulise, než jsem byl dosud zvyklý. Ne už v přízemí Poslanecké sněmovny ve Sněmovní ulici na Malé Straně jako mnoho předcházejících let, nýbrž v základní škole v ulici Pod Marjánkou. V jedné ze tříd v prvním patře, která se proměnila ve volební místnost okrsku 6056, jsem s připraveným občanským průkazem (v souvislosti s už zmíněným přestěhováním úplně novým) a s obálkou s volebními lístky předstoupil k místu u dlouhého stolu, které bylo označeno písmeny A – F. Slečny, která tu seděla, jsem se zeptal, zda ona písmena znamenají začáteční písmena příjmení voličů. Přikývla. Vida, řekl jsem si, inovace. V Poslanecké sněmovně to měli rozdělené podle ulic.

Slečna si tedy ode mne vzala občanku, a pak mě hledala v seznamu voličů, což se jí velice rychle podařilo. Až potud probíhalo všechno standardně. Vůbec mě nenapadlo, že tímto okamžikem všechna „normálnost“ skončila. Protože ono děvče, které už už si moje jméno odškrtávalo, najednou zaváhalo. Dokonce bych řekl, že ruka, kterou chtělo ono odškrtnutí provést, leknutím nadskočila.

„Počkejte,“ řekla s jen těžko skrývanými rozpaky, „já se musím zeptat…“. Něco ještě zamumlala. Měl jsem dojem, že dodala „…paní předsedkyně“. Zvedla se a přešla k jisté starší ženě, kterou jsem do té doby registroval jen periferním viděním. Tato dáma seděla za stolem, který slouží ve vyučovacích hodinách jako katedra, a na vše tu s patřičnou důstojností, která odpovídala důležitosti funkce na dva dny jí svěřené, dohlížela. Ty dvě si chvíli něco špitaly a hleděly přitom do seznamu voličů, který si dívka s sebou vzala a v němž se skvělo i moje jméno. A nepochybně právě na ně obě fascinovaně zíraly. Pravda je, že moje příjmení vyvolávalo i v minulosti nesčetněkrát údiv, někdy až zoufalství. Například v čistírnách oděvů, v opravnách bot, anebo když jsem si třeba někdy telefonicky objednával stůl v restauraci.

To ale zjevně nebyl tento případ.

Šuškání ještě chvíli pokračovalo. Pak se starší z žen vydala směrem ke mně a řekla mi:

„Vy volit nemůžete!“

Nejdříve jsem si myslel, že špatně rozumím. Pak mě napadlo, že se ta paní pomátla. Nedokázal jsem však ze sebe vypravit nic jiného než otázku:

„Proboha, a proč?“

Odpověď předsedkyně okrskové volební komise mě utvrdila v té druhé možnosti. Zněla totiž takto:

„Protože nemáte pořadové číslo!“

„Co že nemám?“

„Pořadové číslo!“

„Jaké pořadové číslo?“

„Pořadové číslo, které by vás opravňovalo k tomu, abyste se mohl voleb zúčastnit…“

„A ostatní lidé na tomto seznamu pořadové číslo mají?“

„Samozřejmě, jinak by také nemohli volit!“

„Proč nemám pořadové číslo? A co to vlastně znamená? Můžete mi to vysvětlit? Souvisí to s tím, že jsem se na Prahu 6 přestěhoval teprve nedávno? Nebo že mám nový občanský průkaz?“

„Ne, to s tím rozhodně nesouvisí!“

„Tak s čím to prokristapána souvisí?“

„Už jsem vám to přece řekla. Mám vám to zopakovat ještě jednou? Přece s tím, že nemáte pořadové číslo!“

Ve svém životě jsem si už nejednou připadal jako v Kafkově románu. Ale nikdy ne tak intenzivně, jako teď.

„Prosím vás, vysvětlete mi, proč to pořadové číslo nemám!“

Odpověď oné ženy, takto předsedkyně okrskové volební komise, byla ještě daleko víc šokující než to, co se odehrálo od chvíle, co mě dívka našla v seznamu voličů.

„Protože nemáte volební právo!“

Nevěděl jsem, co mám říct. Nevěděl jsem, co mám udělat. Bylo mi zle. Najednou jsem silně, až fatálně, na sobě pocítil svých sedm křížků. Ještě nikdy jsem nebyl tak blízko mdlob, které se o mě pokoušely. Byly to ale vůbec mdloby? Nebylo to něco daleko definitivnějšího? Přesto jsem ze sebe, už za hranicí svých momentálních sil, dokázal vypravit:

„Jak to, že nemám volební právo?“

„Protože jste nesvéprávná osoba!“

V prvním okamžiku jsem měl dojem, že mě toto vysvětlení dorazí. K tomu však ještě nedošlo.

Podotýkám, že vše, tento „rozhovor“, který vyvrcholil naprosto suchým, nezúčastněným, zkrátka věcným konstatováním mé nesvéprávnosti, se odehrával ve volební místnosti. Za účasti dalších členů komise, z nichž někteří se nahlas pochichtávali, a za volebního ruchu, který tu panoval. Lidé, kteří na rozdíl ode mne disponovali právem, které já jsem neměl, přicházeli a zase odcházeli. Dialog na absurdní téma, které mi bylo vnuceno, byl nepochybně slyšitelný i na chodbě. Dveře volební místnosti byly pochopitelně otevřeny dokořán.
Ač jsem měl pocit, že už nejsem schopen ze sebe vypravit vůbec nic, dokud se neprobudím, protože jsem se utěšoval tím, že snad jenom zažívám absurdní sen, dokázal jsem ještě říct:

„Co že jsem?“

„Nesvéprávná osoba!“

„Prosím vás, co to je za příšerný omyl?“

„Nejde o žádný omyl. Ten je naprosto vyloučen. Protože nesvéprávnou osobou jste byl prohlášen na základě soudního rozhodnutí. V tomto ohledu k omylům prostě docházet nemůže. Jinak byste za nesvéprávného prohlášen být nemohl. Žádná jiná možnost prostě neexistuje. Nejlépe uděláte, když odjedete.“

Až tato výzva mě postavila na nohy. Ty hliněné, které se pode mnou už začínaly drolit, opět zpevněly. Tak to tedy ne. Já odtud přece neodejdu. Já si to přece nenechám líbit. Zvýšil jsem hlas a žádal, aby přišel někdo, ten nejvyšší, kdo tady, v této budově, za průběh voleb odpovídá.

Bylo mi vyhověno. Za chvíli dorazila další žena, vyšší předsedkyně, která se té nižší předsedkyni podobala jako vejce vejci. Ale možná se mi to jenom jen zdálo. Příčinou mohla být vlčí mlha, která se mi v důsledku toho co jsem až dosud popsal, rozprostřela před očima. Požádal jsem tu dámu, aby ihned zavolala někomu odpovědnému na Úřad Městské části Prahy 6, a tlumočila mu, že mi je z naprosto nepravdivých důvodů, které mě navíc těžce dehonestují, upíráno právo účastnit se voleb.

Po několikerých telefonátech, které se za mé aktivní účasti, protože s některými osobami příslušného úřadu jsem hovořil i sám, proběhly, dostala komise, pod níž jsem patřil, pokyn, aby mi volit bylo umožněno. Že patrně došlo k omylu. Tak jsem tedy volil. Vzápětí mi bylo nabídnuto, že mi přivolají služební auto, které mě odveze na Úřad Městské části Praha 6, kde mi bude vše objasněno a vysvětleno. S díky jsem odmítl.

Nevím, zda jsem udělal dobře, že jsem nakonec volil. Zda jsem skutečně neměl předsedkyni okrskové komise uposlechnout a odejít. A potom, v zákonné lhůtě, podat na průběh voleb stížnost. V každém případě přišly tyto volby o dva jejich potenciální účastníky. Mou ženu a mého syna, kteří se chystali do školy v ulici Pod Marjánkou po poledni. Po tom, co jsem jim popsal, co se mi tam přihodilo, se rozhodli, že do volební místnosti nevkročí.

Nechci své vyprávění prodlužovat, ale ještě to není konec. Zajímalo mě, jak mohlo k něčemu takovému dojít. Telefonicky jsem se dostal až k vedoucí odboru vnitřních věcí Městské části Praha 6. Ta mě k sobě pozvala do kanceláře. Přišel jsem tam v doprovodu mé manželky asi tři hodiny po incidentu. Vedoucí odboru mi nejprve sdělila, že na vině je s největší pravděpodobností nový software, v němž došlo k chybě, která se ještě nikdy nestala, a jejíž obětí jsem se stal shodou okolností já. Současně mi předala omluvný dopis. Některé pasáže z něj cituji:

„Velice se omlouvám za mimořádně nepříjemnou situaci, které jste byl vystaven ve volební místnosti okrsku 6056 v souvislosti s výkonem Vašeho volebního práva.

Jak se nám podařilo zjistit, stal jste se ,obětí' technického pochybení nově zavedeného systému vedení stálých volebních seznamů. Tento systém reagující na změny v právní úpravě (výdej dat ze základního registru osob v provázanosti na vymezení okrsku v registru území, adres a nemovitostí) zavedla firma spravující nám SW na vedení volebních seznamů několik dní před volbami a neměli jsme tak možnost předem odhalit jeho chyby a nedokonalost. Bohužel se tak stalo až za ostrého provozu ve volební místnosti v souvislosti s Vámi, což mne mrzí a chápu, že se Vás nemile dotklo.

Seznamy voličů se tiskly v noci ze středy na čtvrtek z 8. na 9. 10. A v celkovém počtu 73 600 voličů ve 104 okrscích nebylo v ničích silách dohledat chyby učiněné nedokonalostí programu, které se v předchozích verzích nevyskytly. Překážka ve výkonu volebního práva se tak dostala k Vašemu jménu v důsledku technické chyby, nikoli ze zlé vůle či nedbalosti pracovníků úřadu.

Ještě jednou se Vám upřímně omlouvám. Okrsková volební komise ví, že šlo o chybu, možnost výkonu volebního práva Vám nebyla upřena a toto pochybení se nebude nikde dále promítat, ba naopak, upozornilo nás na problém s programem, který budeme okamžitě řešit.“


Proboha živého – aby to tak ještě bylo „ze zlé vůle či nedbalosti pracovníků úřadu“! Samotné omluvy si ovšem vážím. Ale nemohu si pomoci, nestačí mi. Poslední citovaný odstavec mi navíc připadá velmi podivný, podobně jako vágní, nepřesvědčivé, alibistické předběžné „odhalení“ příčiny toho, čemu jsem byl ve volební místnosti i před ní vystaven. Navíc se vedoucí odboru mýlí, řečeno eufemisticky, když tvrdí, že mi možnost výkonu volebního práva nebyla upřena. Protože okrskovou volební komisí mi tato možnost upřena byla. Až následně jsem si ji vykřičel, vyžádal, vyvzdoroval. Až na základě mého rozhořčení, nejspíš z obavy úřadu, abych to „někde“ nerozmazával, protože by to „někomu“ mohlo škodit, bylo pravděpodobně řečeno – nechte ho odvolit, nebo z toho ten člověk udělá malér – to nám za to nestojí.

A za to, že jsem byl de facto pokusným králíkem, přesněji řečeno „užitečným blbem“, jehož případ upozornil na problém s programem, „který budeme okamžitě řešit“, také moc pěkně děkuju.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy