Termín oligarchie má svůj původ v řeckém slově oligos – málokterý. Oligarchie je forma vlády, při níž státní moc patří několika osobám nebo nevelké skupině lidí (většinou ekonomicky velmi silných). Bývají označováni jako vládnoucí skupiny, například též jako finanční oligarchie.
Přesně měsíc před pětadvacátým výročím 17. listopadu 1989 se v konferenčním sále České národní banky uskutečnila konference, která hledala odpověď na otázku „Co je to český národní zájem?“ Konferenci pořádaly Lidové noviny. S jistou nadsázkou by se dalo říci, že jsou dnes spíše tiskovým orgánem soudruha oligarchy, který je zároveň jejich vlastníkem. Bylo tedy logické, že hlavním řečníkem akce nebyl nikdo jiný než samotný Andrej Babiš.
„Babišismus“ je starý tradiční systém klientů, jak ho zrodila republika ve starém Římě. Spojoval plebeje s patriciji. Plebejové (klienti) získávali od patricijů (patronů, nebo li též optimátů) společenskou nebo ekonomickou podporu (případně obojí) a na oplátku sloužili jejich mocenským zájmům. Většinou nevěděli, kam přesně mysl patronů míří, nebo to dokonce cíleně vytěsňovali, neboť patron jim pomohl k uspokojení vlastních ambicí a materiálních potřeb.
Za posledních dvanáct měsíců jsme absolvovali předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, volby do Evropského parlamentu a teď volby komunální a senátní, které ukončí jejich následující druhé kolo. To je porce jako hrom i pro hodně otrlého voliče.
V rozhovoru v Babišových Lidových novinách, ze dne 7.10., prohlásila Adriana Krnáčová, že voliči v Praze budou muset dobře volit, aby nemusela z pražské radnice po volbách zmizet. Jinými slovy – „buď budu primátorka s převahou v zastupitelstvu anebo nic!“ Zajímavé poselství horké kandidátky na post lídra Prahy.