Ochrana osobních údajů? NSA si s tím hlavu neláme. II
Jak jsem vám v prvním díle slíbil, máme tady pokračování série článků o našem soukromí, o souvisejících významných událostech a co můžeme podniknout, abychom si právo na soukromí ubránili. Nyní se však na veřejnost díky americkému whistleblowerovi dostaly konkrétní důkazy o "vynikající" práci americké agentury NSA....

Tato americká agentura byla původně vytvořena v 50. letech v atmosféře studené války pro monitorování komunikace cizích zemí, ale od té doby se její aktivity výrazně rozšířily. Paradoxně v době McCarthyových čistek zákonodárce lépe chápal, že není žádoucí, aby NSA sledovala komunikaci na území USA, takže podobné aktivity měla NSA přímo zakázány zákonem. Ale zákony bývají měněny, obcházeny nebo přímo porušovány a co bylo jasným tabu v Americe ohrožené válkou s 3milionovou komunistickou armádou, nemusí být tak jasné v Americe 21. století.
Už v roce 2007 vypukl skandál, když se ukázalo, že NSA zaznamenává i komunikaci amerických občanů ze Spojených států do cizích zemí, a nejen to - i čistě v rámci USA - v rámci boje proti terorismu, a to bez získání soudního povolení - na bianco šek díky Programu na sledování teroristů (Terrorist Surveillance Program). To samozřejmě nebylo v souladu se zákonem, ačkoliv se autority odvolávají na části zákona Patriot Act (schválený po útocích 11. září) Prezident Bush tak byl donucen veřejným tlakem předat rozhodovací pravomoci zpět do rukou moci soudní. O rok později však byl kongresem přijat dodatek k zákonu FISA, který značně uvolnil soudní pojistky zneužití. Nyní se opakuje dost podobná aféra - články zveřejněné britským deníkem The Guardian a americkým The Washington Post ukazují, že NSA sledovala komunikaci opět nejen v zahraničí, ale i vnitrostání komunikaci na území USA. Spolupracovala při tom s telefoními operátory, provozovateli sociálních sítí a dalšími společnostmi podnikajícími v oboru komunikačních technologií.
Konkrétní shromažďovaná data byla telefonní čísla obou stran, údaje o lokaci osoby či délce hovorů. Samotný obsah konverzace je v tomto případě z obliga (alespoň podle současných zpráv, které unikly z Obamovy administrativy). Autentická data z americké výzvědné služby si můžete stáhnout od Anonymous. Problémem je také to, že velká část soudních interpretací zákonů, o která se NSA opírá, byla tajná, a tak se teprve teď americká veřejnost dozvídá, jak flexibilní mohou být její zákony. Flexibilní je vůbec oblíbené slovo, když dojde na jakoukoliv lobby průmyslu nebo bezpečnostních služeb - pokud jde o regulatorní zásahy státu na ochranu občanů, jsou zákony tím "lepší", čím jsou flexibilnější. Flexibilita totiž česky znamená ohebnost nebo pružnost a ohýbáním pružných zákonů si člověk vždycky může usnadnit život.
Za zmínku stojí také, že je veřejně známo, že NSA používá k sledování a analyzování také sociální sítě typu Facebook apod. Říká se tomu profilování, nebo chcete-li česky "škatulkování" - na základě toho, co "lajknete", koho máte v přátelích apod. vám jsou nabízeny tzv. cílené reklamy. Můžete ale být také vyhodnoceni jako potencionální teroritsta nebo špión. A je jen otázkou času, kdy se tyto společnosti rozhodnou váš profil prodávat třetím stranám.
The Washington Post navíc tvrdí, že NSA má v rámci projektu PRISM přístup k datům v úložištích společností na americkém území - tedy osobním datům u firem, jako jsou Google, které poskytují e-mail, chat, webová úložiště atp. Dovedete si představit, že taková úložiště mohou obsahovat extrémně citlivé údaje. To by zcela vyvrátilo studii, kterou jsem odkazoval v minulém článku, která se naopak snaží tvrdit, že "vaše data v cloudu jsou v USA úplně v bezpečí". Naopak by to nahrávalo aktivistům za ochranu soukromí, kteří na (úmyslnou?) děravost amerického práva už roky upozorňují. Např. tato zajímavá prezentace (autorem je Caspar Bowden, nezávislý obhájce soukromí občanů) shrnuje, proč nejsou data evropských občanů v USA nijak chráněna a nevztahuje se na ně ani podmínka soudního příkazu! (Ne, že by ho tedy NSA brala nějak vážně.)
Zajímavá jsou také vyjádření dvou amerických gigantů, která se v následujícím odstavci (cituji pouze část) až nápadně shodují:
Google:
First, we have not joined any program that would give the U.S. government—or any other government—direct access to our servers.Indeed, the U.S. government does not have direct access or a “back door” to the information stored in our data centers. We had not heard of a program called PRISM until yesterday.
Facebook:
Facebook is not and has never been part of any program to give the US or any other government direct access to our servers.We have never received a blanket request or court order from any government agency asking for information or metadata in bulk, like the one Verizon reportedly received. And if we did, we would fight it aggressively. We hadn't even heard of PRISM before yesterday.
Jak podotýká reportér Washington Post, ani jedno z těch tvrzení nemusí být nepravdivé, jelikož agenti NSA skutečně nemuseli o projektu PRISM říct ani slovo a navíc data mohli dostávat zprostředkovaně. Poslední vývoj navíc naznačuje, že se nejedná zcela o vymyšlenou kauzu, protože výzdědné služby podaly trestní oznámení a obují se teď do vyšetřování toho, kdo za únikem tajných informací stojí. Včera se k jejich původu přihlásil Edward Snowden, 29letý technik, pracující dříve pro CIA. Čekají ho teď nejspíš krušné časy.
Aneb whistlebloweři (člověk uvnitř organizace, který upozorní veřejnost na nekalosti) v USA rozhodně na růžích ustláno nemají - jako např. Bradley Manning, který upozornil na válečné zločiny a byl za "zradu" uvězněn a nyní s ním probíhá polní soud, který může skončit i jeho odsouzením na doživotí. Spojené státy - země svobody.
Každopádně občané v USA odpovídají rozčílenými protesty, online peticí a veřejná diskuse vře. Nemohou si být totiž jisti, kdo všechno byl vlastně sledován. Nemusím snad dodávat, že ani zbytek světa, který svoje data nechává téct přes servery v USA, to nevidí příliš růžově. V účinnosti je však stále evropská směrnice o ochraně osobních údajů z roku 1998. Ve vzduchu tak nyní visí otázka, zda Evropská komise zajde tak daleko, že by zrušila USA statut bezpečného přístavu - a zakázala tak veškerým americkým společnostem ukládat osobní údaje občanů EU.
Zdroje
Na přípravě článku se spolupodílel Mikuláš Peksa.
Obrázek použitý v článku je uveřejněn pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0.
Editace: Hlavni zdroj informací je americký whistleblower, Anonymous hodili na web data, viz link.

Tato americká agentura byla původně vytvořena v 50. letech v atmosféře studené války pro monitorování komunikace cizích zemí, ale od té doby se její aktivity výrazně rozšířily. Paradoxně v době McCarthyových čistek zákonodárce lépe chápal, že není žádoucí, aby NSA sledovala komunikaci na území USA, takže podobné aktivity měla NSA přímo zakázány zákonem. Ale zákony bývají měněny, obcházeny nebo přímo porušovány a co bylo jasným tabu v Americe ohrožené válkou s 3milionovou komunistickou armádou, nemusí být tak jasné v Americe 21. století.
Už v roce 2007 vypukl skandál, když se ukázalo, že NSA zaznamenává i komunikaci amerických občanů ze Spojených států do cizích zemí, a nejen to - i čistě v rámci USA - v rámci boje proti terorismu, a to bez získání soudního povolení - na bianco šek díky Programu na sledování teroristů (Terrorist Surveillance Program). To samozřejmě nebylo v souladu se zákonem, ačkoliv se autority odvolávají na části zákona Patriot Act (schválený po útocích 11. září) Prezident Bush tak byl donucen veřejným tlakem předat rozhodovací pravomoci zpět do rukou moci soudní. O rok později však byl kongresem přijat dodatek k zákonu FISA, který značně uvolnil soudní pojistky zneužití. Nyní se opakuje dost podobná aféra - články zveřejněné britským deníkem The Guardian a americkým The Washington Post ukazují, že NSA sledovala komunikaci opět nejen v zahraničí, ale i vnitrostání komunikaci na území USA. Spolupracovala při tom s telefoními operátory, provozovateli sociálních sítí a dalšími společnostmi podnikajícími v oboru komunikačních technologií.
Konkrétní shromažďovaná data byla telefonní čísla obou stran, údaje o lokaci osoby či délce hovorů. Samotný obsah konverzace je v tomto případě z obliga (alespoň podle současných zpráv, které unikly z Obamovy administrativy). Autentická data z americké výzvědné služby si můžete stáhnout od Anonymous. Problémem je také to, že velká část soudních interpretací zákonů, o která se NSA opírá, byla tajná, a tak se teprve teď americká veřejnost dozvídá, jak flexibilní mohou být její zákony. Flexibilní je vůbec oblíbené slovo, když dojde na jakoukoliv lobby průmyslu nebo bezpečnostních služeb - pokud jde o regulatorní zásahy státu na ochranu občanů, jsou zákony tím "lepší", čím jsou flexibilnější. Flexibilita totiž česky znamená ohebnost nebo pružnost a ohýbáním pružných zákonů si člověk vždycky může usnadnit život.
Za zmínku stojí také, že je veřejně známo, že NSA používá k sledování a analyzování také sociální sítě typu Facebook apod. Říká se tomu profilování, nebo chcete-li česky "škatulkování" - na základě toho, co "lajknete", koho máte v přátelích apod. vám jsou nabízeny tzv. cílené reklamy. Můžete ale být také vyhodnoceni jako potencionální teroritsta nebo špión. A je jen otázkou času, kdy se tyto společnosti rozhodnou váš profil prodávat třetím stranám.
Soukromí: "Převažující mánie každého sledovat a kontrolovat vytváří klima nedůvěry a strachu, které ohrožuje naši společnost daleko více než mezinárodní terorismus."
The Washington Post navíc tvrdí, že NSA má v rámci projektu PRISM přístup k datům v úložištích společností na americkém území - tedy osobním datům u firem, jako jsou Google, které poskytují e-mail, chat, webová úložiště atp. Dovedete si představit, že taková úložiště mohou obsahovat extrémně citlivé údaje. To by zcela vyvrátilo studii, kterou jsem odkazoval v minulém článku, která se naopak snaží tvrdit, že "vaše data v cloudu jsou v USA úplně v bezpečí". Naopak by to nahrávalo aktivistům za ochranu soukromí, kteří na (úmyslnou?) děravost amerického práva už roky upozorňují. Např. tato zajímavá prezentace (autorem je Caspar Bowden, nezávislý obhájce soukromí občanů) shrnuje, proč nejsou data evropských občanů v USA nijak chráněna a nevztahuje se na ně ani podmínka soudního příkazu! (Ne, že by ho tedy NSA brala nějak vážně.)
Zajímavá jsou také vyjádření dvou amerických gigantů, která se v následujícím odstavci (cituji pouze část) až nápadně shodují:
Google:
First, we have not joined any program that would give the U.S. government—or any other government—direct access to our servers.Indeed, the U.S. government does not have direct access or a “back door” to the information stored in our data centers. We had not heard of a program called PRISM until yesterday.
Facebook:
Facebook is not and has never been part of any program to give the US or any other government direct access to our servers.We have never received a blanket request or court order from any government agency asking for information or metadata in bulk, like the one Verizon reportedly received. And if we did, we would fight it aggressively. We hadn't even heard of PRISM before yesterday.
Jak podotýká reportér Washington Post, ani jedno z těch tvrzení nemusí být nepravdivé, jelikož agenti NSA skutečně nemuseli o projektu PRISM říct ani slovo a navíc data mohli dostávat zprostředkovaně. Poslední vývoj navíc naznačuje, že se nejedná zcela o vymyšlenou kauzu, protože výzdědné služby podaly trestní oznámení a obují se teď do vyšetřování toho, kdo za únikem tajných informací stojí. Včera se k jejich původu přihlásil Edward Snowden, 29letý technik, pracující dříve pro CIA. Čekají ho teď nejspíš krušné časy.
Aneb whistlebloweři (člověk uvnitř organizace, který upozorní veřejnost na nekalosti) v USA rozhodně na růžích ustláno nemají - jako např. Bradley Manning, který upozornil na válečné zločiny a byl za "zradu" uvězněn a nyní s ním probíhá polní soud, který může skončit i jeho odsouzením na doživotí. Spojené státy - země svobody.
Každopádně občané v USA odpovídají rozčílenými protesty, online peticí a veřejná diskuse vře. Nemohou si být totiž jisti, kdo všechno byl vlastně sledován. Nemusím snad dodávat, že ani zbytek světa, který svoje data nechává téct přes servery v USA, to nevidí příliš růžově. V účinnosti je však stále evropská směrnice o ochraně osobních údajů z roku 1998. Ve vzduchu tak nyní visí otázka, zda Evropská komise zajde tak daleko, že by zrušila USA statut bezpečného přístavu - a zakázala tak veškerým americkým společnostem ukládat osobní údaje občanů EU.
Zdroje
- Pirati.cz: Piráti odmítají šmírování obyvatel
- TheGuardian.co.uk: NSA collecting phone records of millions of Verizon customers daily
- New York Times: Spying Program Snared U.S. Calls (kauza 2007)
- WashingtonPost.com: NSA leak: Source believes exposure, consequences inevitable
- NSA Spying Revelations Start To Cause Outrage In Europe; China Next?
- Americká rozvědka žádá vyšetření úniku informací o sledování lidí
Na přípravě článku se spolupodílel Mikuláš Peksa.
Obrázek použitý v článku je uveřejněn pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0.
Editace: Hlavni zdroj informací je americký whistleblower, Anonymous hodili na web data, viz link.