V pátek 22. září vynesl Městský soud v Praze, jehož senátu předsedala Hana Hrnčířová, rozsudek, jímž jako soud prvního stupně (tedy nepravomocně) zprostil obžaloby pět mladých lidí – médii nazývaných anarchisty. Obžaloba vinila tři z nich z přípravy teroristického útoku (byli ohroženi až doživotním trestem), dva z nich z trestného činu neoznámení trestného činu.
Podle soudu nepředložil státní zástupce důkazy, které by vyvrátily tvrzení obhajoby a obviněných, že žádný teroristický útok na vlak nepřipravovali a že celá „příprava“ byla dílem dvou policejních agentů, kteří se pomocí svých nadřízených do skupiny vetřeli, a to dokonce nezákonně o několik měsíců dříve, než použití agenta v této trestní věci povolil soudce vrchního soudu.
Teoreticky je sice možné, že odvolací soud (měl by jím být Vrchní soud v Praze) zprošťující rozsudek zruší, ale vzhledem k důkazní situaci je to krajně nepravděpodobné. Je naopak velmi pravděpodobné, že rozsudkem Městského soudu skončilo dvouapůlleté trápení pěti mladých lidí, kteří se stali obětí českých ideologických blábolů.
Snad ještě zajímavější je, že tato ideologická zaťatost a bohorovnost policie přispěla nakonec ke zproštění viny, protože soud se zachoval přece jen tak, jak se předpokládá, že se bude chovat soud právního demokratického státu
I já jsem před několika dny podepsal petici, která se obrací na německou spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou a na občany sousedního Německa, s poděkováním, že v letech 2015 a 2016 přijali v Německu 1,2 milionu lidí, hlavně ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a z dalších, afrických a asijských zemích.
To poděkování je nejen chválou německé politiky, založené na ochraně lidských práv a na demokracii. Je i uznáním, že bylo správné, když Němci, známí ve světě svou pořádkumilovností a ctěním zákazů a příkazů, potlačili svou spořádanost a dali přednost solidaritě, pro mne nejvýznamnější ze společných evropských hodnot, na nichž stojí i Evropská unie. Bylo to obtížné, uprchlíci často neměli doklady, ba dokonce je záměrně ničili. Maďarsko přitom porušovalo dublinské dohody, od vstřícnosti a evropského práva se odvracely i další státy – Slovensko, Česká republika a Rakousko.