Rozhodnutí předsednictva Místního národního výboru pro Prahu XII z 15. června 1945 (dnešním slovníkem vyhlášku) zveřejňuju i proto, že dnešní radu zastupitelstva městské části Praha 2 považuju za právního nástupce tohoto předsednictva.

Narodil jsem se v roce 1941 na pražských Královských Vinohradech, chodil jsem tam do školy a celý život na Vinohradech – dnes už tedy v Praze 2 – žiju. Připomínám si 70. výročí různých událostí, které jsem prožil jako malé dítě. Dvěma pražským Němcům, které jsem znal, dlužím tuto vzpomínku.

První byla matčina přítelkyně Fritzi. Myslím, že ani nebyla původně pražské Němka, česky totiž mluvila dost lámaně, a pražské německé děti se v německojazyčných školách učily v předmětu „český jazyk“ česky a hrály si často s českými dětmi. Česky uměly vždycky obstojně. Paní Fritzi bydlela se svým partnerem, který byl Čech, naproti domu v Anglické, kde jsme bydleli, přes dvůr v Mikovcově ulici. Často jsem slýchával, jak moje matka s ní mluví – pěkně nahlas, okna našich kuchyní byla od sebe asi dvacet metrů – německy. Moje maminka mluvila německy obstojně.

Tedy německy mluvily do května 1945, který přinesl osvobození nejen partnerovi paní Fritzi, ale i jí samotné, podle mé matky byla dost zaměřena proti nacismu. Matka a paní Fritzi se pak už přes dvůr německy nedomlouvaly, raději se navštěvovaly. Po okupaci se se onen česko-německý pár pokusil o sňatek, aby paní Fritzi nemusela do „odsunu“. Pražští Němci do něho šli až začátkem roku 1946, když si jeho „spořádanost“ vynutili spojenci na dr. Benešovi po hrůzách například v Brně (vyhnání pochodem do Rakouska z rozhodnutí Zemského národního výboru), v Postoloprtech (scénář i režie masakru tam byly v rukou čs. armády) a v Ústí nad Labem (pachatelé byli členy revolučních gard). Paní Fritzi nezachránili ani přátelé, ani její partner, a už vůbec ne její neúčast na nacistických zločinech a její protinacistické smýšlení. Matce se pak ze života ztratila.

Druhou osobou byl Karl Peterlik, který byl o devět starší než já, z vinohradské Římské ulice. Pro české děti, kterých byla velká většina, to byl ovšem Kája Peterlíků, chodil do německojazyčné školy na náměstí Míru. Za okupace se tedy jmenovalo Říšské náměstí, ale ani Peterlikovi nebyli nacisti, takže se u nich doma říkalo Ludmilino náměstí, podle kostela sv. Ludmily, který na náměstí stojí. Rodina byla navíc uznána za rakouskou. A já nevím, proč byli zařazeni do „spořádaného odsunu“. Bylo to obtížné, ale Rakušané nemuseli ztratit čs. občanství a být vykázáni ze země. Karla Peterlika s jeho brilantní češtinou jsem poznal osobně až v 70. let v jeho diplomatické funkci na rakouském velvyslanectví v Praze, hlavně v listopadu 1989, kdy byl už ve funkci velvyslanece. Byl velkým přítelem čs. „jara“ z roku 1968 a Listopad 1989 uvítal.

I kvůli paní Fritzi (jejíž příjmení jsem neznal) a panu Peterlikovi zveřejňuju rozhodnutí předsednictva Místního národního výboru pro Prahu XII z 15. června 1945. Na oba totiž tvrdě dopadlo, podobně jako na zhruba osm tisíc vinohradských Němců, kteří tvořili asi sedm procent zdejšího obyvatelstva. MNV byl nevolený, revoluční orgán – volby do národních výborů (respektive manifestační akt, který se takto nazýval) se uskutečňovaly až od roku 1960.

Svou působností místní a věcnou odpovídal Místní národní výbor pro Prahu XII zhruba dnešnímu zastupitelstvu Prahy 2. Předsednictvo onoho MNV bylo něco jako dnešní rada tohoto zastupitelstva. Lze dovodit právní kontinuitu mezi oběma orgány z 15. června 1945 a oběma dnešními orgány. Přerušení právní kontinuity nastalo podle poválečných právních předpisů i dnešních zákonů jen v době nesvobody – od mnichovské dohody do osvobození, tedy od 30. září 1938 do 8. května 1945.

Není mi známo, zda ono rozhodnutí MNV pro Prahu XII bylo zrušeno, spíš myslím, že ne. V tom případě se musíme uchýlit k neprávnímu vysvětlení, že to je rozhodnutí „vyhaslé“, jak označil Benešovy dekrety předseda vlády Miloš Zeman v roce 2001. Spokojíme-li se s „vyhaslostí“, nebudeme vyzývat Němce, kteří do Prahy 2 přijíždějí, aby na kabátě nosili hákový kříž a varovat je, aby raději nechodili po chodníku a nejezdili tramvají.

Text rozhodnutí MNV byl uveden v publikaci:
968 Tragedy of a People: Racialism in Czech-Slovakia, New York, American Friends of Democratic Sudetens 1946, s.2
citováno podle autora Keith Lowe: Zdivočelý kontinent, Evropa po druhé světové válce, nakladatelství Paseka Praha – Litomyšl, 2015

OBYVATELSTVO VINOHRAD!

Předsednictvo Místního národního výboru pro Prahu XII rozhodlo se řešit otázku němců, maďarů a zrádců následovně:

1 Slovo „němec“ ve všech svých tvarech bude se nadále psáti zásadně s malým počátečním písmenem, rovněž i slovo „maďar“.

2. na němce, maďary a zrádce budou se v budoucnu vztahovat tato opatření:

a) všechny osoby starší čtrnácti let, spadající do kategorie němec, maďar, zrádce či kolaborant budou na levé straně viditelně nosit na bílé pásce rozměrů10 x 10 cm hákový kříž spolu s číslem, pod nímž budou registrovány. Žádná osoba označená hákovým křížem nebude dostávati běžné potravinové lístky. Totéž platí i pro osoby, které uvedli „D“ („Němec“ pozn. P. U.) v kolonce 6 (národnost) lístku pro domácnost;

b) žádné osobě označené hákovým není dovoleno používati tramvaje, vyjma přímé cesty do práce, kdy musí cestovati v přípojném voze těmto osobám jest zakázáno používat sedadel;

c) žádné osobě označené hákovým křížem není dovoleno choditi po chodníku - pohybovati se smí pouze po vozovce;

d) žádné osobě označení hákovým křížem není dovoleno kupovat, objednávati nebo čísti denní tisk či jiné noviny; to platí i pro případné podnájemníky těchto osob;

e) žádné osobě označené hákovým není dovoleno prodlévati či procházeti se skrze veřejné sady, parky či lesy, navštěvovati či používat holičství a kadeřnictví, obchody, restaurace. místa zábavy všeho druhu, zejména divadla, kina, přednášky atd.; rovněž jim není dovoleno užívati prádelen, čistíren a mandloven. Nakupovati v obchodech smí tyto osoby pouze mezi 11 – 1 hodinou po poledni a mezi 3 – 4 hodinou odpoledne. Při nedodržení uvedených časů budou jak kupující, tak prodejce podléhat stejnému trestu. Projednání s veškerými úřady jest pro tyto osoby stanovena výlučně doba mezi půl sedmou a půl osmou hodinou ranní;

f) žádné osobě označené hákovým křížem není opouštěti svůj domov po 8 hodině večerní;

g) všechny osoby starší čtrnácti let, které mají v lístku pro domácnost uvedeno „D“ , se budou okamžitě, nejpozději do dvou dnů, hlásiti na Prověřovací komisi MNV pro Prahu XII kvůli vydání svých odznaků a registraci. Ti, kdo neohlásí se do vymezeného času a kdo budou přistiženi bez řádného odznaku, budou přísně potrestáni způsobem užívaným v podobných případech nacistickými úřady. Stejný trest bude rovněž vyměřen těm, kteří těmto osobám jakýmkoli způsobem napomáhají nebo se s nimi za jakýmkoli účelem spolčují;

h) všechny osob, které mají v lístku pro domácnosti uvedeno „D“, musí se bez prodlení dostaviti před výše zmíněnou vyšetřovací komisi bez ohledu na to, zda např. obdržely předběžné povolení volného pohybu atp. Současně musí předložiti řádný seznam celého svého majetku a předati jej spolu se všemi cennostmi Správci národního majetku NV XII (tedy MNV pro Prahu XII – pozn. P. U.), jakož i vkladní knížky a bankovní či jiné vklady, pokud jimi disponují; musí uvésti, zda a jakým způsobem mají majetkovou účast, a předložiti řádné důkazy; taktéž odevzdati všechny rozhlasové přijímače spolu s licencí. Veškeré finanční transakce jsou zakázány a považovány za neplatné. Němci nemají nárok na koupi tabáku a není jim dovoleno kouřiti na veřejnosti či během práce.

Občanstvo, pracovníci a dělný lide! V souladu se zásadami naší vlády provedeme řádnou očistu a nastolíme pořádek alespoň v naší čtvrti. Proto nám pomozte i vy učiniti Vinohrady národními a našimi co nejdříve.

Tato opatření jsou pouze dočasná, a to až do vyhoštění všech těchto osob.

V Praze dne 15. června 1945
Místní národní výbor pro Prahu XII
Oldřich Hlas, předseda

Poznámky Petra Uhla:
Ponechal jsem záznam v původním znění, tedy neopravoval jsem ani zjevné pravopisné chyby, poměřováno tehdejší pravopisnou normou.
Praha XII byla městským obvodem Velké Prahy v letech 1923 – 1949. Tento obvod tvořily Královské Vinohrady, původně samostatné město, od roku 1968 pouze Vinohrady (katastrální území). Budova radnice města Královské Vinohrady, později obvodu Praha XII či Praha 12 i dnes Praha 2 (což je asi polovina Vinohrad, polovina Nového Města, celé katastrální území Vyšehradu a malá část Nuslí) je stále táž, stojí na náměstí Míru.