Česká média jako o závod chrlí dnes a denně další a další jména adeptů na post prezidenta republiky, který se uvolní za standardních okolností příští únor, kdy dokončí svůj mandát Miloš Zeman.

Česká média jako o závod chrlí dnes a denně další a další jména adeptů na post prezidenta republiky, který se uvolní za standardních okolností příští únor, kdy dokončí svůj mandát Miloš Zeman. Tato situace dává podnět ke dvěma různým úvahám. Předně – po Václavu Havlovi, Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi – už nemůže přijít srovnatelná osobnost, která by tak silně symbolizovala společenskou změnu v listopadu 1989. Tři řečení pánové, každý po svém, jinak, jinými způsoby a s jinými dopady, ale celý ten víc než třicetiletý vývoj spoluurčovali. Jak kdosi poznamenal, se Zemanem odejde z Hradu étos listopadu.
Aniž bychom chtěli být patetičtí, je třeba uznat, že je to pravda. Neboť každá významná historická událost (a to jak pozitivní, tak neblahá) nese punc svých hybatelů, hlavních postav toho podivuhodného dějinného filmu. Těžko si představíte francouzskou revoluci bez Dantona a Robespierra, vznik Spojených států bez Washingtona a jejich přeměnu z otrokářské země bez Lincolna. Samozřejmě komunismus bez Lenina a nacismus bez Hitlera. Geniální písničkář Karel Kryl by ovšem k této inventuře dodal z textu své písně Marat tato ironická slova: „Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.“
Když si dnes pročítáte seznamy adeptů nejvyššího úřadu naší země, můžete si hlavu ukroutit, kdo všechno se považuje za osobu k tomu účelu vhodnou či dokonce povolanou. Například bývalý automechanik, provozovatel sanitní služby a starosta malé obce. Nebo někdejší stavbyvedoucí, podnikatel v betonářství, v politice působil ve třech různých po sobě jdoucích dresech. Bývalý sporťák z České televize a zakladatel prvního on-line rezervačního systému pro nákup letenek ve střední a východní Evropě. Muž, který rozvážel uhlí a limonádu, pak vešel ve známost jako televizní stand-up komik. Dále evangelický farář. Též podnikatel v oblasti scénografie a provozovatel restaurace. Asi nejvíc mě pobavil kandidát, jenž své rozhodnutí aspirovat na post prezidenta republiky zdůvodňuje tím, že „z ostatních kandidátů by si sám nevybral.“ Pochválena budiž upřímnost.
A to zdaleka nejmenuji všechny, dokonce ani ty nejznámější kandidáty. Jistým důvodem k optimismu budiž fakt, že z různých průzkumů plyne, že Češi by beztak na Hradě nejraději viděli herce Marka Ebena. Ten ale podobnou ambici nemá. A tak je zase po žížalkách. Asi holt budeme muset hlavu státu nikoli volit, ale losovat.