Státní maturita s Wikipedií

Na první pohled by se mohlo zdát, že je s naším vzdělávacím systémem všechno v pořádku. Podle statistik Eurostatu je Česko jednou ze čtyř zemí Evropské unie, kde počet lidí mezi dvaceti a čtyřiadvaceti lety s dokončeným středoškolským vzděláním přesahuje devadesát procent. Daří se i výrazně zvyšovat množství vysokoškolsky vzdělané populace, který se už nepohybuje tak hluboko pod průměrem OECD, jako tomu bylo v minulosti.

Zdání ale klame. Bohužel je čím dál patrnější, že k výraznému zlepšení dochází pouze v oblasti kvantity. Co se týká kvality, je trend zcela opačný. Prvním varováním byla nedávno zveřejněná studie firmy McKinsey, odhalující nedostatky našeho základního školství. Stručně řečeno produkuje absolventy neschopné pracovat s textem a nezvládající složitější početní operace. Druhé varování nedávno přinesly výsledky státních maturit, které nesložila plná třetina studentů.

Jakkoli můžeme polemizovat o tom, zda byly maturity správně nastaveny a zda byla kritéria pro jejich hodnocení přiměřená, je nutné si všimnout neradostného faktu. Plná polovina studentů, kteří „neprošli“, neuspěla z matematiky a třetina z angličtiny. Právě tyto dva předměty lze přitom požadovat za klíčové pro naši budoucnost. Bez znalosti matematiky je nemožné uspět v exaktních vědách, jejichž absolventy česká ekonomika potřebuje nejvíce. A protože jsme exportně orientovaná ekonomika, je znalost angličtiny či jiných cizích jazyků pro naši konkurenceschopnost zcela zásadní.

Když už jsme se tedy rozhodli začít od maturit, možná by stálo za to jít ještě o krok dál a přizpůsobit „zkoušku dospělosti“ požadavkům reálného světa. Zajímavou inspiraci může poskytnout například Dánsko. Studenti tam letos dostávají v rámci pilotního projektu u maturity za úkol analýzu historické či politické události nebo vyřešení logického problému. Zkoušku ale skládají u počítače připojeného k internetu. Bez chytrého využití dostupných pramenů nemohou dostat dobrou známku. Místní odborníci totiž pochopili, že jednou z nejdůležitějších kvalit pro budoucí uplatnění na trhu práce není schopnost memorování, ale umění inteligentně a samostatně pracovat s informacemi a výsledky své práce odpovídajícím způsobem prezentovat.

Psáno pro týdeník EURO