Na dnešní zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR jsem měl původně vyčleněné celé dopoledne. Na programu jednání měl být jediný, o to však důležitější bod: novela zákona o zaměstnanosti, jejíž součástí je i připravovaný projekt Zelených karet. Nakonec jsem byl zpět v kanceláři po necelé půl hodině. K nečekanému zkrácení došlo po odchodu odborářů z jednacího sálu, kteří tak učinili po úvodním vystoupení premiéra Topolánka.

Zatímco emotivně laděná úvodní slova předsedy vlády se pro média okamžitě stala zprávou dne, o samotném důvodu mimořádného zasedání tripartity už bohužel nikdo příliš nereferoval.

Zeptáte-li se přitom zástupců českých podniků, co považují za největší překážku dalšího rozvoje svého podnikání, vsadím se, že mnoho z nich okamžitě zmíní nedostatek lidských zdrojů. Růst české ekonomiky se již několik let drží ve vysokých číslech a s nárůstem nových pracovních míst začínají citelně docházet práceschopní a k práci ochotní lidé. Celá ekonomika se navíc posouvá směrem k vyšší přidané hodnotě a firmy marně shánějí například absolventy technických oborů, vývojáře a další vysoce kvalifikované experty. Je tak čím dál více zřejmé, že bez pomoci zahraniční pracovní síly nebudou české podniky schopné dalšího rozvoje.

Po mnoha letech diskusí vláda konečně připravila projekt, po kterém podnikatelé dlouhodobě volají – systém Zelených karet. Jeho cílem je zjednodušit a zrychlit najímání zahraničních pracovníků v oborech, které jsou na českém trhu práce nedostatkové a ve kterých výrazně převládá poptávka tuzemských firem nad nabídkou úřadů práce a kapacitou univerzit.

Na dnešní tripartitě se bohužel sociálním partnerům tuto důležitou novelu nepodařilo projednat. Pevně doufám, že na podruhé už to vyjde, neboť čas v tomto ohledu hraje proti nám.