Když jsem dnes na iDnes zaznamenal dva články na téma „Už žádné jaro“, kde jsou citace mých dvou vážených kolegů, Honzy Pretela a Petra Dvořáka, tak jsem si řekl, že by to chtělo prověřit trošku netradičně. Úvodem bych rád zdůraznil, že i já jsem toto téma několikrát zmínil a jsem přesvědčen, že rychlejší přechod ze zimy do léta v nás vyvolává pocity ztraceného jara. Vždy jsme to dokladovali pouze zvyšující se průměrnou měsíční teplotou. Pokud tomu tak je, tak by se měl v průběhu posledního cca desetiletí změnit i tzv. roční chod teploty.

Roční chod teploty zpravidla znázorňujeme pomocí grafu průměrných denních teplot od 1. ledna do 31. prosince v jednotlivých letech nebo jako průměr za delší období.



Na příkladu je roční chod průměrné denní teploty jako průměr za padesátileté období 1961 – 2010 pro stanici Ostrava-Mošnov. Tento roční chod je proložen v každém měsíci lineárním trendem daného měsíce, aby bylo dobře vidět, jak se mění postupně v průběhu roku „sklon“ ročního chodu. Lidsky řečeno, jak rychle se v daném měsíci přízemní vrstva atmosféry v daném místě otepluje nebo ochlazuje. Na tomto příkladu vidíme, že od ledna až do července teplota postupně stoupá, od srpna do prosince zase postupně klesá. V lednu stoupá pomaleji (0,03), v únoru o něco rychleji (0,04), v březnu nejrychleji (0,18), v srpnu poprvé klesá (-0,12), přičemž v říjnu klesá nejrychleji (-0,2). A pokud máme pocit, že se nám ztrácí jaro, tak by se v měsících březen a duben měl sklon této křivky postupně v jednotlivých letech (nebo skokově z roku na rok) zvětšovat (lidsky řečeno bychom na stejné křivce zpracované pro jednotlivé roky měli vidět, že stoupá v těchto měsících rychleji). A pokud si vzpomeneme na středoškolskou matematiku, tak sklon lineárního trendu proloženého v jednotlivých měsících lze vyjádřit tzv. směrnicí přímky (viz o několik řádek výše dosud nevysvětlená čísla v závorkách u vybraných měsíců). Tolik teoretický úvod, který se na blog příliš nehodí, ale byl nezbytný.



Na tomto grafu vidíme výše popsanou směrnici březnové části ročního chodu teploty od roku 1961 do roku 2012. Většinou je směrnice kladná (teplota v březnu v daném roce postupně stoupala), v některých letech je však záporná, např. v roce 1975 byla druhá polovina března hodně chladná). Ale žádný významný trend, že by se v březnu postupně v jednotlivých letech oteplovalo rychleji a rychleji, na grafu nevidíme.



Trošku jinou situaci vidíme na obrázku dubnovém. Od roku 1993 jsou směrnice vyšší a zde tedy vzniká ono přesvědčení, že se v posledních letech po zimě rychle otepluje a přeskakujeme mírné, postupné, jarní oteplování. Určitě zajímavé jsou na tomto grafu roky 1985 a 1976, které si někteří jistě pamatují jako „aprílové“ a studené.

Berte prosím tuto ukázku jako momentální nápad, jak by se změny v ročním chodu teploty daly analyzovat. Ale i na takto rychlém a jednoduchém zpracování je vidět, že náš pocit o postupně mizejícím jaru vychází z reálné změny vývoje teploty vždy v dubnu po roce 1993. Proč tomu tak je a jak se chová roční chod teploty na ostatních stanicích v Česku bude předmětem dalšího zpracování.

PS: Možná trošku nezáživné, ale klimatologicky zajímavé.