Totalizátor a provozní slepota
I tak vážné téma, jakým je měření srážek, lze oživit. Včera jsem dostal zajímavý dotaz, který mě upozornil na obecný fenomén provozní slepoty. Pan Zdeněk Kalvoda se ptal takto:
Byli jsme na čundru v Bílých Karpatech a na kopci Velká Javořina jsme objevili jakési podivné zařízení, na kterém byla cedulka, že je to majetek Českého hydrometeorologického ústavu. Poznáte podle fotografie, o co se jedná?
foto poskytnul Zdeněk Kalvoda
Samozřejmě, že jsem zařízení poznal. Provozní slepotou trpíme pravděpodobně všichni, kdo se nějakou dobu pohybujeme v prostředí, které důvěrně známe. Měření srážek různými typy přístrojů považuji za takovou samozřejmost, že mě v první chvíli nad dotazem napadlo – proč se mě ptá, vždyť je to přece jasné. Musím se za tuto svou myšlenku omluvit, tak jasné a obecně známé to není. Dnes běžně používáme pro měření srážek dva základní typy srážkoměrů – manuální srážkoměrnou soupravu (dva krajní srážkoměry na následujícím obrázku) a automatický srážkoměr „člunkový“ (vlevo) nebo automatický srážkoměr „váhový“ (vpravo).
Obrázek je z profesionální stanice na šumavském Churáňově, kde některé přístroje používáme i v testovacím režimu.
A teď zpět k totalizátoru. Není to přístroj na měření stupně totality, jak by se mohlo na první „poslech“ zdát. Totalizátor je přístroj na měření srážek, který instalujeme do oblastí, kde nelze zajistit pravidelnou obsluhu a údržbu (přestože se měření srážek zdá být jednoduchým problémem, tak je automatický srážkoměr náročný na pravidelnou údržbu a dohled). Totalizátor je nádoba, do které prší a sněží celoročně a obsluha provádí měření množství srážek pouze 2x ročně - na jaře a na podzim. Změřené množství srážek umíme „přepočítat“ na standardní měsíční úhrn srážek v milimetrech.
ČHMÚ dnes udržuje 25 totalizátorů (např. Děčínský Sněžník, Králický Sněžník, Pancíř, Velká Čantoryje, Plechý, Poledník, Pustevny a další). Průměrná nadmořská výška těchto stanic je 1044 m n.m. a průměrná nadmořská výška běžných srážkoměrných stanic je pro srovnání „pouze“ 421 m n.m. Z toho vidíme, že toto primitivní měření je pro poznání srážkového režimu v Česku hodně důležité.
Abych předešel různým poznámkám a dotazům, tak ještě doplňuji, že do totalizátoru se přidává olej, aby se bránilo výparu a před zimou z pochopitelných důvodů i nemrznoucí směs. Na podzim se tato směs srážkové vody, oleje a „fridexu“ částečně odpouští a ekologicky likviduje.
Děkuji panu Kalvodovi za zajímavý dotaz.
Byli jsme na čundru v Bílých Karpatech a na kopci Velká Javořina jsme objevili jakési podivné zařízení, na kterém byla cedulka, že je to majetek Českého hydrometeorologického ústavu. Poznáte podle fotografie, o co se jedná?
obr
foto poskytnul Zdeněk Kalvoda
Samozřejmě, že jsem zařízení poznal. Provozní slepotou trpíme pravděpodobně všichni, kdo se nějakou dobu pohybujeme v prostředí, které důvěrně známe. Měření srážek různými typy přístrojů považuji za takovou samozřejmost, že mě v první chvíli nad dotazem napadlo – proč se mě ptá, vždyť je to přece jasné. Musím se za tuto svou myšlenku omluvit, tak jasné a obecně známé to není. Dnes běžně používáme pro měření srážek dva základní typy srážkoměrů – manuální srážkoměrnou soupravu (dva krajní srážkoměry na následujícím obrázku) a automatický srážkoměr „člunkový“ (vlevo) nebo automatický srážkoměr „váhový“ (vpravo).
obr
Obrázek je z profesionální stanice na šumavském Churáňově, kde některé přístroje používáme i v testovacím režimu.
A teď zpět k totalizátoru. Není to přístroj na měření stupně totality, jak by se mohlo na první „poslech“ zdát. Totalizátor je přístroj na měření srážek, který instalujeme do oblastí, kde nelze zajistit pravidelnou obsluhu a údržbu (přestože se měření srážek zdá být jednoduchým problémem, tak je automatický srážkoměr náročný na pravidelnou údržbu a dohled). Totalizátor je nádoba, do které prší a sněží celoročně a obsluha provádí měření množství srážek pouze 2x ročně - na jaře a na podzim. Změřené množství srážek umíme „přepočítat“ na standardní měsíční úhrn srážek v milimetrech.
ČHMÚ dnes udržuje 25 totalizátorů (např. Děčínský Sněžník, Králický Sněžník, Pancíř, Velká Čantoryje, Plechý, Poledník, Pustevny a další). Průměrná nadmořská výška těchto stanic je 1044 m n.m. a průměrná nadmořská výška běžných srážkoměrných stanic je pro srovnání „pouze“ 421 m n.m. Z toho vidíme, že toto primitivní měření je pro poznání srážkového režimu v Česku hodně důležité.
Abych předešel různým poznámkám a dotazům, tak ještě doplňuji, že do totalizátoru se přidává olej, aby se bránilo výparu a před zimou z pochopitelných důvodů i nemrznoucí směs. Na podzim se tato směs srážkové vody, oleje a „fridexu“ částečně odpouští a ekologicky likviduje.
Děkuji panu Kalvodovi za zajímavý dotaz.