Když jsem na konci loňského roku opouštěl své pražské působiště a vracel jsem se do Ostravy, tak jsem si dal skoro novoroční předsevzetí. Řekl jsem si, že v roce 2012 vylezu 12x na Lysou horu v Beskydech. Přece jenom jsem na tento vrchol v posledních letech jezdíval jen služebně a jen autem, tak bych si měl dokázat, že nepatřím mezi zá-pražáky (dědci sedící na zápraží a nadávající na poměry). Dvanáctkrát za rok jsem nepovažoval za nijak úchvatný počet, to přece hravě zvládnu.


V průběhu roku jsem však zjistil, že to není jenom tak. Ne, že bych těch cca 7 km do kopce nezvládal. To ne. Ale najít v nabitém programu vždy půlden na „výlet“ byl docela problém. Je to hodně pěkná procházka. Z Malenovic, z Ostravice, ze Zlatníku nebo ze Šanců. Všechny cesty jsou nádherné a pokaždé je výstup jiný. Někdy sluncem zalitá obloha, někdy mlha, někdy déšť, jindy sníh. I samotný vrchol se v průběhu roku změnil – jen co odtála sněhová pokrývka (letošní maximum bylo 20. února 195 cm) byly zahájeny stavební práce na dvou horských chatách, které by měly už v příštím roce ozdobit tuto královnu Beskyd. Bagry, domíchávače z Polska a řemeslníci různých profesí obsadili vrchol a na webových kamerách ČHMÚ můžeme všichni sledovat, jak stavby pokračují. Je to dobře, Lysá hora odpovídající turistické zázemí potřebuje. Jenom se tak sám sebe ptám, jestli najde někdo odvahu a peníze v těchto aktivitách pokračovat. Byly doby, kdy se na Lysé hoře dobře lyžovalo. Skvělou sjezdovku nám však zelení aktivisté zalesnili. Byly doby, kdy se uvažovalo o stavbě lanovky z Malenovic. Byly doby, kdy si všichni odnesli své odpadky zpět dolů. Byly doby … Ale dost. Nejsem přece žádný zápražák.

Existuje zvláštní skupina fandů Lysé hory, kteří vrchol zlézají denně nebo téměř denně. Mezi ně nepatřím a věřím, že nikdy nebudu mít tolik času, abych se mezi ně zařadil. Ale fandím jim. Při svých letošních výstupech jsem je většinou nepotkával. Oni chodívají brzo ráno a já většinou odpoledne. Jen jednoho srpnového rána jsem vyrazil ještě za tmy tak, abych byl nahoře na východ Slunce. Podařilo se. Slunce vycházející za východním obzorem je nezapomenutelným zážitkem. Ale pociťoval jsem zvláštní uspokojení, když jsem cestou dolů potkával ty, co jsou obvykle nahoře první.

Nebudu to natahovat. Novoroční předsevzetí jsem si splnil a vystoupal jsem nahoru 12x. Ale mohu Vás ujistit, že si už nikdy žádné novoroční předsevzetí nedám. Slíbit něco sám sobě je ten největší závazek, který jsem kdy udělal. Rád se v příštím roce na vrchol Lysé hory opět vypravím, ale výstupy si nebudu počítat. Opravdu ne.


Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech, 7. března 2012