Počasí v České republice v roce 2012 – vybrané události
Rok 2012 byl jako celek teplotně nadprůměrný (+1,0 °C nad dlouhodobým průměrem 1961-90). V devíti měsících byla teplota nad dlouhodobým průměrem, pouze měsíce únor (-4,0 °C), říjen (-0,5 °C) a prosinec (-0,4 °C) byly chladnější, ale ani výrazně studený únor roční průměrnou teplotu příliš neovlivnil. Srážkově byl rok jako celek normální (3% nad dlouhodobým průměrem). Výrazně nadnormální byly měsíce leden (200%) a červenec (144%) a výrazně podnormální měsíce březen (37%) a květen (65%).
Leden
Rok zahájily vysoké průměrné denní teploty, odchylky dosahovaly v prvních dnech roku až +9 °C nad dlouhodobými průměry. Ve výškách do 600 m n. m. se významnější sněhová pokrývka objevila až po 15. lednu. Na začátku měsíce byla rovněž zaznamenána první vichřice, v noci na 6. ledna přesahovaly nárazy větru v horských oblastech 30 m.s-1 (Milešovka 36 m.s-1 a Šerák 32 m.s-1). Výskyt zimních bouřek není v našich podmínkách úplně běžný. V lednu 2012 se však mírné bouřky vyskytly hned 5. ledna v severních Čechách, 12. a 13. ledna opět v severních Čechách, ojediněle i ve středních a jižních Čechách a na severu Moravy a 21. ledna v pozdních večerních hodinách v okrese Most (na stanicích Český Jiřetín a Nová Ves v Horách). Na stanici Nová Ves v Horách se v lednu vyskytly čtyři bouřky a za celý rok 2012 celkem 21 dní s bouřkou, na stanici Český Jiřetín v lednu tři bouřky a za celý rok 20 dní.
Únor
Na začátku měsíce se nad centrálním Ruskem udržovala oblast vysokého tlaku vzduchu, kolem které do střední Evropy proudil studený a suchý arktický vzduch. Nejnižší teplotní minimum bylo naměřeno 6. února -39,4 °C v lokalitě Jezerní slať, v oficiální síti ČHMÚ to byla hodnota -38,1 °C, naměřená ve stejný den na stanici Rokytská slať. Výrazné oteplení v závěru měsíce způsobilo, že jsme zaznamenali jednu z největších měsíčních amplitud teploty vzduchu u nás v historii – rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší únorovou teplotou na území České republiky dosáhl hodnoty 55,1 °C (29. února bylo v Plzni, Bolevci naměřeno +15,7 °C), přičemž v historii nejvyšší únorová amplituda (56,4 °C) byla zaznamenána v roce 1998.
Březen
V březnu se vyskytly dva velmi teplé víkendy, kdy se teplota na mnoha místech blížila k hranici letního dne (Dobřichovice, okres Praha-západ 24,2 °C nebo Husinec, Řež, okres Praha-východ 23,7 °C). V poslední březnový den byly zaznamenány intenzívní bouřky v severních Čechách (Bedřichov, Hejnice, Liberec) a v Moravskoslezských Beskydech na Lysé hoře. V březnu došlo také k výraznému zeslabení ozónové vrstvy ve střední Evropě, sluneční UV záření dosahovalo hodnot až 25% nad dlouhodobý březnový průměr (v horských oblastech až 50% nad dlouhodobý průměr).
Duben
Chladný začátek dubna vyvrcholil o velikonočním víkendu. Období od 5. do 9. dubna bylo studené, deštivé, se sněžením i v nižších polohách. Nová sněhová pokrývka se na velikonoční pondělí objevila i v podhůří našich pohraničních pohoří a v okolí Českomoravské vrchoviny (Vatín, Velké Meziříčí, Svratouch, Tyra, Dyleň i jinde). První tropický den byl v tomto roce zaznamenán již 27. dubna – Husinec, Řež 34,6 °C a Praha, Karlov 30,5 °C. Na konci dubna se na stanici Nové Město pod Smrkem vyskytla první tropická noc (minimální noční teplota neklesla pod 20 °C) a zároveň je tato noc na 29. dubna historicky nejčasnější tropickou nocí na našem území.
Květen
Měsíce únor až červen byly v České republice v průměru podnormální, přičemž toto období vrcholilo právě v květnu s úhrnem jen 65% dlouhodobého průměru (v červnu 99%). V některých regionech však srážkově podnormální období začalo až v měsíci květnu a trvalo s postupným prohlubováním po celý zbytek roku.
Červen
V druhé polovině června byla na jižní Moravě zaznamenána horká vlna, kdy byl na mnoha místech ve dnech 16. až 20. června překračován 5 dní za sebou limit pro tropický den (30,0 °C), na stanici Brno, Žabovřesky dokonce 6 dní (až do 21. června). Od 29. června trvala taková horká vlna na mnoha stanicích jižní Moravy deset dní (do 8. července).
Červenec
Horká vlna na přelomu června a července byla doprovázena mimořádným bouřkovým obdobím. V průběhu tohoto období se nad střední Evropou udržovalo výrazné frontální rozhraní s teplou vzduchovou hmotou nad střední a východní Evropou. Od 1. do 8. července se denně vyskytovaly silné bouřky doprovázené přívalovými srážkami, kroupami a nárazy větru, v některých oblastech vzestup hladin řek dosáhl až 3. SPA (například v profilu Předlánce na Smědé nebo v profilu Varnsdorf na Mandavě). V poslední dekádě července při nočním vyjasnění klesaly ranní minimální teploty pod 10 °C, 23. července byly v mrazových kotlinách zaznamenány minimální ranní teploty dokonce záporné (na Šumavě Jezerní slať -3,2 °C, Horská Kvilda -2,2 °C, Březník -1,7 °C a Rokytská slať -1,5 °C, v Jizerských horách Kořenov, Jizerka -0,6 °C a hned další den -0,8 °C).
Srpen
V srpnu bylo překonáno absolutní teplotní maximum z roku 1983 (+40,2°C z 27. července v Praze, Uhříněvsi). Po několika tropických dnech byla 20. srpna 2012 na stanici Dobřichovice ve středních Čechách naměřena teplota +40,4 °C.
Září
První tropické dny roku 2012 se vyskytly už v dubnu a byly zaznamenány ještě i 10. a 11 září, nejvyšší teplota byla naměřena 11. září ve Strážnici, okres Hodonín (32,5 °C). A hned za další dva dny, 13. září, bylo zaznamenáno první sněžení v oblasti Hrubého Jeseníku, které je již zařazeno k zimní sezóně 2012/2013. První sněhová pokrývka této sezóny byla zaznamenána až 26. října na Klínovci.
Říjen
Postupné podzimní ochlazování bylo ve druhé polovině října přerušeno velmi teplým a pěkným počasím, teploty mírně překračovaly na jižní Moravě i 26 °C (Dyjákovice 27,0 °C, Brod nad Dyjí 26,6 °C a Pohořelice 26,5 °C). Inverzní teplotní zvrstvení však na Ostravsku zapříčinilo první smogovou situaci (od 21. do 24. října) blížící se zimní sezóny, kterou signalizovalo i první plošně rozsáhlé sněžení 27. října s výraznou sněhovou pokrývkou i v nižších polohách (Verušičky, okres Karlovy Vary 18 cm v nadmořské výšce 585 m, Rýchorská bouda 13 cm ve výšce 1001 m a 11 cm na stanicích Petrovice, Krásný les, okres Ústí nad Labem, Orlické Záhoří, okres Rychnov nad Kněžnou a Lobendava v okrese Děčín). O den později, 28. října, již ležela sněhová pokrývka alespoň 1 cm na téměř celém území České republiky.
Listopad
Listopad je měsíc, kdy se již mohou v některých lokalitách vyskytovat celodenní mrazy, tzv. ledové dny, kdy maximální denní teplota zůstane pod bodem mrazu. Zcela běžné to je v horských oblastech už v první dekádě měsíce (Sněžka, Luční bouda, Klínovec, Šerák), 15. a 16. listopadu však byly ledové dny zaznamenány i v nižších polohách západních Čech (Šindelová, Karlovy Vary nebo Aš). Ve stejných dnech vystupovala maximální teplota v jižních Čechách a na severní Moravě nad +10 °C (Horská Kvilda 12,6 °C, Churáňov 12,1 °C, Rožnov pod Radhoštěm a Javorník v okrese Jeseník 10,3 °C). V listopadu se několikrát zhoršily na území České republiky rozptylové podmínky. Důsledkem inverzního zvrstvení teploty v přízemní vrstvě atmosféry v kombinaci s bezvětřím nebo jen malými rychlostmi větru dochází v rizikových regionech ke zvyšování koncentrací škodlivin v ovzduší. Proto byla například v Moravskoslezském kraji 15. listopadu vyhlášena smogová situace trvající až do 22. listopadu.
Prosinec
Zimní mrazivé počasí se sněžením začalo 7. prosince a trvalo více než týden. Nejvyšších hodnot dosáhla sněhová pokrývka v tomto měsíci na stanicích Klínovec (99 cm), Železná Ruda, Špičák (79 cm) a Abertamy, okres Karlovy Vary (70 cm). Ve střední Evropě však maximum sněhové pokrývky bývá v měsících únor a březen. Ve dnech 14. až 16. prosince se na mnoha místech vyskytovala intenzívní ledovka a opět se ukázalo, že při informování veřejnosti nerozlišují média mezi ledovkou a náledím. Náledí vzniká, pokud teplota povrchu, který zůstal mokrý po předchozích srážkách nebo od tajícího sněhu klesne pod bod mrazu a vrstva vody na tomto povrchu zmrzne. Ledovka vzniká pouze jako průvodní jev mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Při mrznoucích srážkách dopadají na zemský povrch s teplotou pod bodem mrazu kapičky vody, které při dopadu ihned změní skupenství, zmrznou, a vytváří se ledovka. Ledovka bývá na rozdíl od náledí čirá a hladká a pokrývá zpravidla velké plochy. Pozorovatelé na stanicích důsledně tyto dva jevy rozlišují. Proto byly například na stanici v Olomouci v prosinci 2012 evidovány jen 3 dny s ledovkou, ale 13 dní s náledím, na stanici Ústí nad Labem, Kočkov 6 dní s ledovkou a 22 dní s náledím.
pozn: Informace jsou stručným shrnutím článku, který bude předložen redakční radě Meteorologických zpráv k posouzení.
Zdroje: www.chmi.cz, www.infomet.cz
Leden
Rok zahájily vysoké průměrné denní teploty, odchylky dosahovaly v prvních dnech roku až +9 °C nad dlouhodobými průměry. Ve výškách do 600 m n. m. se významnější sněhová pokrývka objevila až po 15. lednu. Na začátku měsíce byla rovněž zaznamenána první vichřice, v noci na 6. ledna přesahovaly nárazy větru v horských oblastech 30 m.s-1 (Milešovka 36 m.s-1 a Šerák 32 m.s-1). Výskyt zimních bouřek není v našich podmínkách úplně běžný. V lednu 2012 se však mírné bouřky vyskytly hned 5. ledna v severních Čechách, 12. a 13. ledna opět v severních Čechách, ojediněle i ve středních a jižních Čechách a na severu Moravy a 21. ledna v pozdních večerních hodinách v okrese Most (na stanicích Český Jiřetín a Nová Ves v Horách). Na stanici Nová Ves v Horách se v lednu vyskytly čtyři bouřky a za celý rok 2012 celkem 21 dní s bouřkou, na stanici Český Jiřetín v lednu tři bouřky a za celý rok 20 dní.
Únor
Na začátku měsíce se nad centrálním Ruskem udržovala oblast vysokého tlaku vzduchu, kolem které do střední Evropy proudil studený a suchý arktický vzduch. Nejnižší teplotní minimum bylo naměřeno 6. února -39,4 °C v lokalitě Jezerní slať, v oficiální síti ČHMÚ to byla hodnota -38,1 °C, naměřená ve stejný den na stanici Rokytská slať. Výrazné oteplení v závěru měsíce způsobilo, že jsme zaznamenali jednu z největších měsíčních amplitud teploty vzduchu u nás v historii – rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší únorovou teplotou na území České republiky dosáhl hodnoty 55,1 °C (29. února bylo v Plzni, Bolevci naměřeno +15,7 °C), přičemž v historii nejvyšší únorová amplituda (56,4 °C) byla zaznamenána v roce 1998.
Březen
V březnu se vyskytly dva velmi teplé víkendy, kdy se teplota na mnoha místech blížila k hranici letního dne (Dobřichovice, okres Praha-západ 24,2 °C nebo Husinec, Řež, okres Praha-východ 23,7 °C). V poslední březnový den byly zaznamenány intenzívní bouřky v severních Čechách (Bedřichov, Hejnice, Liberec) a v Moravskoslezských Beskydech na Lysé hoře. V březnu došlo také k výraznému zeslabení ozónové vrstvy ve střední Evropě, sluneční UV záření dosahovalo hodnot až 25% nad dlouhodobý březnový průměr (v horských oblastech až 50% nad dlouhodobý průměr).
Duben
Chladný začátek dubna vyvrcholil o velikonočním víkendu. Období od 5. do 9. dubna bylo studené, deštivé, se sněžením i v nižších polohách. Nová sněhová pokrývka se na velikonoční pondělí objevila i v podhůří našich pohraničních pohoří a v okolí Českomoravské vrchoviny (Vatín, Velké Meziříčí, Svratouch, Tyra, Dyleň i jinde). První tropický den byl v tomto roce zaznamenán již 27. dubna – Husinec, Řež 34,6 °C a Praha, Karlov 30,5 °C. Na konci dubna se na stanici Nové Město pod Smrkem vyskytla první tropická noc (minimální noční teplota neklesla pod 20 °C) a zároveň je tato noc na 29. dubna historicky nejčasnější tropickou nocí na našem území.
Květen
Měsíce únor až červen byly v České republice v průměru podnormální, přičemž toto období vrcholilo právě v květnu s úhrnem jen 65% dlouhodobého průměru (v červnu 99%). V některých regionech však srážkově podnormální období začalo až v měsíci květnu a trvalo s postupným prohlubováním po celý zbytek roku.
Červen
V druhé polovině června byla na jižní Moravě zaznamenána horká vlna, kdy byl na mnoha místech ve dnech 16. až 20. června překračován 5 dní za sebou limit pro tropický den (30,0 °C), na stanici Brno, Žabovřesky dokonce 6 dní (až do 21. června). Od 29. června trvala taková horká vlna na mnoha stanicích jižní Moravy deset dní (do 8. července).
Červenec
Horká vlna na přelomu června a července byla doprovázena mimořádným bouřkovým obdobím. V průběhu tohoto období se nad střední Evropou udržovalo výrazné frontální rozhraní s teplou vzduchovou hmotou nad střední a východní Evropou. Od 1. do 8. července se denně vyskytovaly silné bouřky doprovázené přívalovými srážkami, kroupami a nárazy větru, v některých oblastech vzestup hladin řek dosáhl až 3. SPA (například v profilu Předlánce na Smědé nebo v profilu Varnsdorf na Mandavě). V poslední dekádě července při nočním vyjasnění klesaly ranní minimální teploty pod 10 °C, 23. července byly v mrazových kotlinách zaznamenány minimální ranní teploty dokonce záporné (na Šumavě Jezerní slať -3,2 °C, Horská Kvilda -2,2 °C, Březník -1,7 °C a Rokytská slať -1,5 °C, v Jizerských horách Kořenov, Jizerka -0,6 °C a hned další den -0,8 °C).
Srpen
V srpnu bylo překonáno absolutní teplotní maximum z roku 1983 (+40,2°C z 27. července v Praze, Uhříněvsi). Po několika tropických dnech byla 20. srpna 2012 na stanici Dobřichovice ve středních Čechách naměřena teplota +40,4 °C.
Září
První tropické dny roku 2012 se vyskytly už v dubnu a byly zaznamenány ještě i 10. a 11 září, nejvyšší teplota byla naměřena 11. září ve Strážnici, okres Hodonín (32,5 °C). A hned za další dva dny, 13. září, bylo zaznamenáno první sněžení v oblasti Hrubého Jeseníku, které je již zařazeno k zimní sezóně 2012/2013. První sněhová pokrývka této sezóny byla zaznamenána až 26. října na Klínovci.
Říjen
Postupné podzimní ochlazování bylo ve druhé polovině října přerušeno velmi teplým a pěkným počasím, teploty mírně překračovaly na jižní Moravě i 26 °C (Dyjákovice 27,0 °C, Brod nad Dyjí 26,6 °C a Pohořelice 26,5 °C). Inverzní teplotní zvrstvení však na Ostravsku zapříčinilo první smogovou situaci (od 21. do 24. října) blížící se zimní sezóny, kterou signalizovalo i první plošně rozsáhlé sněžení 27. října s výraznou sněhovou pokrývkou i v nižších polohách (Verušičky, okres Karlovy Vary 18 cm v nadmořské výšce 585 m, Rýchorská bouda 13 cm ve výšce 1001 m a 11 cm na stanicích Petrovice, Krásný les, okres Ústí nad Labem, Orlické Záhoří, okres Rychnov nad Kněžnou a Lobendava v okrese Děčín). O den později, 28. října, již ležela sněhová pokrývka alespoň 1 cm na téměř celém území České republiky.
Listopad
Listopad je měsíc, kdy se již mohou v některých lokalitách vyskytovat celodenní mrazy, tzv. ledové dny, kdy maximální denní teplota zůstane pod bodem mrazu. Zcela běžné to je v horských oblastech už v první dekádě měsíce (Sněžka, Luční bouda, Klínovec, Šerák), 15. a 16. listopadu však byly ledové dny zaznamenány i v nižších polohách západních Čech (Šindelová, Karlovy Vary nebo Aš). Ve stejných dnech vystupovala maximální teplota v jižních Čechách a na severní Moravě nad +10 °C (Horská Kvilda 12,6 °C, Churáňov 12,1 °C, Rožnov pod Radhoštěm a Javorník v okrese Jeseník 10,3 °C). V listopadu se několikrát zhoršily na území České republiky rozptylové podmínky. Důsledkem inverzního zvrstvení teploty v přízemní vrstvě atmosféry v kombinaci s bezvětřím nebo jen malými rychlostmi větru dochází v rizikových regionech ke zvyšování koncentrací škodlivin v ovzduší. Proto byla například v Moravskoslezském kraji 15. listopadu vyhlášena smogová situace trvající až do 22. listopadu.
Prosinec
Zimní mrazivé počasí se sněžením začalo 7. prosince a trvalo více než týden. Nejvyšších hodnot dosáhla sněhová pokrývka v tomto měsíci na stanicích Klínovec (99 cm), Železná Ruda, Špičák (79 cm) a Abertamy, okres Karlovy Vary (70 cm). Ve střední Evropě však maximum sněhové pokrývky bývá v měsících únor a březen. Ve dnech 14. až 16. prosince se na mnoha místech vyskytovala intenzívní ledovka a opět se ukázalo, že při informování veřejnosti nerozlišují média mezi ledovkou a náledím. Náledí vzniká, pokud teplota povrchu, který zůstal mokrý po předchozích srážkách nebo od tajícího sněhu klesne pod bod mrazu a vrstva vody na tomto povrchu zmrzne. Ledovka vzniká pouze jako průvodní jev mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Při mrznoucích srážkách dopadají na zemský povrch s teplotou pod bodem mrazu kapičky vody, které při dopadu ihned změní skupenství, zmrznou, a vytváří se ledovka. Ledovka bývá na rozdíl od náledí čirá a hladká a pokrývá zpravidla velké plochy. Pozorovatelé na stanicích důsledně tyto dva jevy rozlišují. Proto byly například na stanici v Olomouci v prosinci 2012 evidovány jen 3 dny s ledovkou, ale 13 dní s náledím, na stanici Ústí nad Labem, Kočkov 6 dní s ledovkou a 22 dní s náledím.
pozn: Informace jsou stručným shrnutím článku, který bude předložen redakční radě Meteorologických zpráv k posouzení.
Zdroje: www.chmi.cz, www.infomet.cz