V posledních týdnech jsem mnohokrát slyšel a četl, že letošní počasí negativně působí na naši psychiku. Málo slunce, hodně mraků, šedo, pošmouorno, sníh v březnu a považte i v dubnu. Osobně s tím nemám problém, tato proměnlivost počasí v jednotlivých dnech, týdnech i letech mi vyhovuje. Ale uznávám, že někteří z nás mohou být k různým projevům počasí citlivější. Říkáme, že jsou meteosensitivní. Někteří více v zimě a někteří v létě.

Jaký byl ten zimní půlrok, který před týdnem skončil? Opravdu byl tak mimořádný? Jako celek jistě ne. Průměrná teplota za období říjen 2012 až březen 2013 byla jen o 0,2 °C nižší, než odpovídá dlouhodobému průměru za normálové období 1961-1990.



Odchylky měsíční teploty v ČR za období říjen 2012 až březen 2013 od normálu

Měsíc listopad byl výrazně teplejší (o 2,3 °C) a měsíc březen výrazně chladnější (o 3,4 °C). Průběh průměrných denních teplot od 1. října 2012 do 31. března 2013 ukazuje nejen tato období, která byla nad nebo pod průměrem, ale hlavně časté střídání těchto období a souvislé podnormální období od 10. března. Toto mimořádně studené období je analyzováno na informačním serveru ČHMÚ Infomet.cz.


Srovnání průměrné denní teploty v Praze a v Ostravě za období říjen 2012 až březen 2013

Srovnáním srážkových úhrnů dojdeme k závěru, že v tomto období spadlo 117% průměrného množství srážek ve formě deště, sněhu, sněhových krupek, mrznoucího mrholení a dalších typů. I zde z řady vybočují dva měsíce; listopad měl jen 79 % a leden 145 % dlouhodobého průměru.


Procenta průměrného úhrnu srážek v ČR za období říjen 2012 až březen 2013

První významnější sněžení jsme zaznamenali už v posledním říjnovém týdnu (27. října), které vytvořilo souvislou sněhovou pokrývku i v nižších polohách. Proto se nám nyní zdá, že je zima extrémně dlouhá. Sněhová pokrývka však dlouho nevydržela a v průběhu zimy se vyskytovala značně nepravidelně. Nejvíce sněhu se u nás zpravidla vyskytuje na konci února a začátkem března. Tak tomu bylo letos jen v Čechách (např. Churáňov 81 cm 23. února, Labská bouda o den později 180 cm) a na moravských horách (Lysá hora v Beskydech 147 cm 24. února). Na Moravě v nižších polohách však dosahovala sněhová pokrývka maximálních hodnot až poslední březnový a první dubnový den. Desítky centimetrů nového sněhu, který napadl 31. března, máme všichni v živé paměti. Tato sněhová kalamitka zasáhla jen východní a severovýchodní část ČR, ovšem způsobila dalekosáhlé problémy v dopravě. Dle mého i v psychice lidí, kteří to viděli jen v televizi. Opět se ukázalo, jakou sílu mají média.

Asi nejvýznamnějším spouštěčem depresí z počasí však je sluneční svit. Přesněji, jeho nedostatek. Určitě by o tom mohli vyprávět obyvatelé severní Evropy. Měsíce leden a únor však byly „chudé“ na sluneční svit i u nás. V lednu jsme zaznamenali v průměru jen 48 % normální délky slunečního svitu, v únoru ještě o něco méně (42 %) a březen se to sice snažil dohánět, ale zůstal na 91 %. A navíc můžete na přiložených mapkách vidět, že některé lokality těchto průměrných hodnot nedosáhly ani zdaleka (jihozápadní Čechy, Českomoravská vrchovina a severovýchodní Morava).


Procenta průměrného úhrnu slunečního svitu v lednu 2013


Procenta průměrného úhrnu slunečního svitu v únoru 2013


Procenta průměrného úhrnu slunečního svitu v březnu 2013

Statistiky je možné dělat ještě podrobněji a důkladněji. Například bychom došli k tomu, že březen byl sice až čtvrtým nejstudenějším březnem za dobu měření, ale poslední březnová dekáda byla absolutně nejstudenější v historii měření. Našli bychom lokality, kde délka slunečního svitu za leden a únor je nejkratší za dobu měření. Ale o to tady nejde. Zase bych se poté dočetl v diskusi, že jsem předložil jen zbytečná čísla.

Já směřuji svůj blog k něčemu jinému. Berme počasí takové jaké je. Nenechejme se počasím deprimovat. Najděme si vždy to lepší a nehledejme nesoulad za každou cenu. Nesoulad mezi očekáváním (v zimě má být zima, sníh a skvělá inverze na horách) a realitou (je zima, sněží, a ta inverzní deka nás už nebaví). Já chápu, že může počasí někoho rozčilovat, vy chápejte (prosím), že ne vždy lze vše změřit, vyhodnotit a předpovědět zcela přesně.