Vyvracení českého "fejku" a další skvosty z ruské televize

28. 04. 2021 | 08:02
Přečteno 16001 krát
Před nedávnem oznámené informace, že za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích stáli důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU a s tím následně spojené vyhoštění ruských „diplomatů“, se okamžitě dostaly do ruského informačního prostoru. Text nahlíží na konkrétní příklady výkladu událostí ze strany ruských sdělovacích prostředků s důrazem na státní televizi Rossija.

Prvotní metodou, jak se skutečností ruská propaganda nakládala, bylo rozdělení celého příběhu do tří jakoby na sobě nezávislých částí:

• Česká policie pátrá po Rusech „Petrovovi a Boširovovi“ kvůli otravě Skripalových v roce 2018,
• v Česku v roce 2014 shořel nějaký muniční sklad,
• vyhoštění ruských „diplomatů“ se stalo „z ničeho nic“ a je útokem proti Rusku.

Snahu příběh rozdělit ukazuje například článek ze „zpravodajského“ portálu Vesti.ru. Portál je spojený s ruskou státní televizí Rossija. Článek ze 17. dubna uvádí, že v Česku zahájili pátrání po Petrovovi a Boširovovi. Text Vesti.ru resp. ruská státní televize označuje jako téma „otrava Skripalových“. Tím se snaží vytvářet dojem, že česká policie nyní (po třech letech od incidentu) zahájila pátrání po těchto dvou osobách kvůli případu ze Salisbury, který již u ruského diváka větší emoce či zájem nevyvolá.

Obrázek 1: V Česku zahájili pátrání pro Petrovovi a Boširovovi
Zdroj: Vesti.ru, 2021.

Snaha o rozdělení příběhu je patrná i ve způsobu „zarámování“ události výbuchu. O něm je referováno stylem, že před sedmi lety v Česku shořel nějaký muniční sklad a že takové nehody se běžně stávají.

Nejvyšší zájem ruských „médií“ ale vyvolal samotný akt vyhoštění osmnácti ruských zpravodajců působících u nás pod diplomatickým krytím. O tom je informováno způsobem, že se vyhoštění odehrává z ničeho nic a bez příčiny a že se jedná o protiruské spiknutí a protiruskou hysterii. Dále vše bylo pochopitelně zosnováno buď přímo v USA, nebo se jedná o snahu Čechů zavděčit se politice Washingtonu.

Skutečnost, že vyhoštění bylo reakcí na konkrétní incident, ruští propagandisté potlačují. Na zamlčování příčiny vyhoštění na Twitteru upozornila i zpravodajka Českého rozhlasu v Rusku Ivana Milenkovičová.

Obrázek 2: Zamlčování příčiny vyhoštění
Zdroj: Twitter.com, 2021.

Obviňování, vysmívání se a vyvrácení českého „fejku“

S pondělkem 19. dubna se spor mezi Českem a Ruskem stává naplno jedním z hlavních témat ruských sdělovacích prostředků. Ty pokračují v již zaběhnuté linii a ruským divákům neúnavně vysvětlují, že vše je protiruské spiknutí a hysterie, obvinění jsou bezdůvodná a bez důkazů a vše je zosnováno Američany, nebo snahou se jim zavděčit. Celá věc měla podle prokremelského výkladu také zakrýt pokus o svržení běloruského „prezidenta“ Alexandra Lukašenka.

Na jednu stranu ruská televize mluví o tom, že jde o vážný útok na Rusko a provokaci, ale současně celou věc zesměšňuje, že sdělená obvinění jsou absurdní a úsměvná. Ruská státní televize Rossija v diskusním pořadu 60 minut například tituluje dva ruské důstojníky GRU jako Bonnie a Clyde. Hlavní propagandistický pořad Vesti neděli (Zprávy týdne) se celé věci vysmívá s tím, že dva zmínění důstojníci mohou jistě i za zablokování lodě v Suezském průplavu nebo za požár katedrály Notre Dame. Moderátor pořadu a dvorní Putinův propagandista Dmitrij Kiseljov také hovoří o „malinkém naivním Česku“.

Pozn. Státní televize Rossija je rovněž autorem dokumentárního filmu z roku 2015, ve kterém je oslavována invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

Televize Rossija rovněž přichází s reportáží „Český fejk o agentu Petrovovi se podařilo lehce vyvrátit“. Stanice tvrdí, že ruským novinářům se podařilo odhalit, že moldavský pas na jméno Nicolai Popa, které bylo užíváno jedním z důstojníků GRU, je falešný, jeho číslo neexistuje v moldavském registru a daná osoba s ním tak nemohla překročit hranici a přicestovat do Česka.

Česká strana ale nikdy netvrdila, že moldavský pas je pravý, což by odporovalo základní logice, když se jednalo o důstojníky ruské vojenské rozvědky – ruské občany. A česká strana také nikdy netvrdila, že dotyčný do Česka přijel na falešný moldavský pas, ale že obě osoby přicestovaly do Česka za užití krycích dokladů Ruské federace. Falešný moldavský pas byl využit až pro objednání se do muničních skladů (nikoliv k překročení hranice) viz vyjádření nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana z tiskové konference 19. dubna 2021.

Pavel Zeman: „V období výbuchu prvního skladu byly k jeho návštěvě objednány dvě osoby, obchodníci se dá říci, kdy následně bylo zjištěno, že tyto osoby užívaly falešnou identitu občanů Moldavska a Tádžikistánu. Dalším prověřováním bylo zjištěno, že tyto dvě osoby přicestovaly do České republiky několik dní předem za užití krycích dokladů Ruské federace. Ubytovali se v Praze a následně v Ostravě.“

Obrázek 3: Údajné vyvrácení českého fejku (falešné zprávy)
Zdroj: Youtube.com, 2021.

Jiným zajímavým případem, který se v posledním týdnu objevil v ruské státní televizi, je teze jejího redaktora, že současný postup proti Rusku má obchodní zájmy, jelikož, jak tvrdí redaktor, bratr předsedy ODS Petra Fialy Tomáš Fiala je (doslova přeloženo) „místodržící George Sorose na Ukrajině“.

Obrázek 4: Tomáš Fiala jako místodržící George Sorose na Ukrajině
Zdroj: Youtube.com, 2021.

Spor mezi Českem a Ruskem se stal i jedním z hlavních témat nechvalně známých diskusních pořadů. Kromě opakovaní tezí o protiruském spiknutí či vysmívání se, v pořadu Vremja pokažet (Čas ukáže) na stanici První kanál vystupuje první místopředseda výboru pro obranu Státní dumy Alexandr Šerin. Ten oznamuje, že na Ukrajině i v Rusku hoří muniční sklady a v Česku rovněž takový sklad shořel a že se to tak bohužel stává.

Šerin dále sděluje, že Ruská federace od dob Sovětského svazu provádí přátelskou politiku. Neopomine zmínit rok 1968, kdy podle něj na hranici s Českem pořádaly vojska NATO cvičení a plánovaly vtrhnout na území Československa. Sovětský svaz tak podle něj zabránil postupu vojsk NATO na východ.

Ruští a čeští „experti“

Na ruských televizních kanálech se také střídají různí „experti“, kteří jednoduše opakují pozice představitelů režimu Vladimira Putina.

Příkladem takového „experta“ je vedoucí „Centra politických studií Institutu nové společnosti“ Vasilij Koltašov. Ten v pořadu Pjataja studia (Páté studio) ruské státní televize Rossija pronáší slova: „Je třeba přiznat, že Češi a pravděpodobně ještě Poláci, to jsou jediné dva národy nebo státy nebo vlády, které jednoduše vyplňují americké pokyny a nezávislost mají velmi a velmi nízkou.“

Celá reportáž nese název „Expert: Česko se snaží vyplnit pokyny USA, ale zadání zbabralo.“ Ve stejné reportáži se objevuje i český korespondent ruského státního portálu Sputnik Vladimír Franta. Franta mluví o protiruské hysterii v Česku a že od „západního kosmopolitního společenství přichází hypnóza“, která má způsobovat agresi vůči Rusům a Rusku.

Obrázek 5: Vladimír Franta na Rossija 24
Zdroj: Youtube.com, 2021.

Franta je v ruské státní televizi pravidelným hostem a například ve věci přesunutí sochy maršála Koněva obvinil pražské politiky, že mohli jednat na objednávku ze zahraničí. Vzniká tak paradoxní situace, kdy Čech pracující pro ruský státní portál a je tedy de facto placen Ruskou federací, obviňuje představitele české samosprávy, že mohli jednat na objednávku ze zahraničí.

Jinými českými obhájci pozic Kremlu, kteří se v ruské státní televizi v kauze Vrbětice objevili, byli bývalý místopředseda KSČM Josef Skála, v Rusku vyznamenaný bývalý europoslanec za KSČM Jiří Maštálka, či bývalý ministr a diplomat Jaroslav Bašta.

Svým dílem přispěly i osoby druhých národností žijící v Česku. Zde je nutnou podotknout, že ačkoliv žijí v Česku, mnohem blíže mají k Rusku, resp. k režimu Vladimira Putina, jehož vliv se dlouhodobě snaží v tuzemsku prosazovat.

Příkladem je rusko-ukrajinský podnikatel Alexandr Barabanov. Ten je ruskou státní televizí označen jako „člen Koordinační rady ruských krajanů v České republice“. Barabanov se rovněž objevuje v pořadu Pjataja studia a divákům ruské státní televize vysvětluje, že si již u nás zvykl žít v podmínkách rusofobie. Podle něj se také v Česku neustále odehrávají protiruské provokace.

Obrázek 6: Alexandr Barabanov na Rossija 24
Zdroj: Youtube.com, 2021.

Součástí Barabanova podnikání bylo vydávání ruskojazyčného časopisu pro mladé s názvem Artěk. Na časopis podle portálu Neovlivní.cz Barabanov, který je znepokojen rusofobií a protiruskými provokacemi Čechů, čerpal dotace od Ministerstva kultury České republiky ve výši 360 000 Kč ročně. „Po protestech některých ze zástupců ruské menšiny a historiků komise ministerstva kultury nedoporučila, aby Artěk pro rok 2015 státní dotaci získal,“ uvádí Neovliní.cz.

V podobném duchu jako Barabanov se v ruské státní televizi objevil i Rusín Alexandr Gegalčij, který v roce 2019 kandidoval do Evropského parlamentu na kandidátce koalice ROZUMNÍ a Národní demokracie. Kandidátku vedl odsouzený antisemita Adam B. Bartoš. Gegalčij rovněž s poslancem za SPD Jaroslavem Holíkem, Adamem B. Bartošem a s dalšími zástupci české proruské a dezinformační scény navštívil Ruskem okupovaný Krym.

Ruští „novináři“ v Česku

Vzhledem k vysokému mediálnímu zájmu do Česka přijeli i pracovníci ruských televizí. Zřejmě nejaktivnější byla „redaktorka“ státní televize Rossija Darja Grigorovová. Ta byla naposledy v Česku na podzim 2020, kdy pro hlavní propagandistický pořad Vesti neděli natáčela lživé reportáže o pandemii koronaviru.

Nyní Grigorovová natáčela nejen v Praze, ale rovněž se vydala přímo do Vrbětic. Obsahem jejích reportáží bylo v podstatě opakování postojů Kremlu s tím, že se jedná o skandální obvinění na adresu Ruska. Všimla si i zesílené policejní přítomnosti u ruské ambasády, z čehož vyvodila, že vláda nevylučuje možnost provokace radikálů (podle Grigorovové) rozvášněných prohlášeními české vlády.

Obrázek 7: Darja Grigorovová v Praze
Zdroj: Youtube.com, 2021.

Jiným návštěvníkem Prahy byl Ivan Blagoj z již zmíněného Prvního kanálu. Blagoj dlouhodobě působí v Německu a byl autorem lživé reportáže o znásilnění mladé ruskojazyčné dívky migranty v roce 2016. Jeho smyšlená reportáž vyvolala demonstrace ruské menšiny napříč Německem a rovněž diplomatickou roztržku.

Na konto Česka Blagoj například uvádí: „Jak oslavovali, veselili se, poté to zhodnotili a rozbrečeli se. To je stav, k jakému zatím přivedly pokusy dávat Rusku ultimáta.“ Blagoj dodává, že Česko si přivodilo diplomatickou apokalypsu a Praha vytvořila skandál. Vše bylo podle Blagoje uděláno dle přání Washingtonu, který chtěl zamezit účasti Rosatomu v dostavě Dukovan. Praha podle něj tak toto přání splnila. Blagoj také ve vztahu k Česku v jiné reportáží mluví o „protiruské hysterii“.

Obrázek 8: Ivan Blagoj v Praze
Zdroj: Youtube.com, 2021.

Vystoupení Miloše Zemana

Ruská propaganda fungovala vůči Česku na plné obrátky od počátku oznámených skutečností. Podle reakcí ruských představitelů a tím pádem i tamních sdělovacích prostředků, bylo dané „ultimátum“ pro Putinův režim „čárou přes rozpočet“.

Ruská „mašinerie“ byla očividně zaskočena a vybrala si menší přestávku. Nicméně tamní média již dopředu avizovala nedělní projev prezidenta Miloše Zemana. Za něj si Zeman vysloužil pochvalné reakce ze strany ruských představitelů i tamních sdělovacích prostředků a svým vystoupením tak vrátil Rusy „do sedla“.

Pokud bychom chtěli jeho vystoupení zhodnotit jednou větou z pohledu představitelů režimu Vladimira Putina, nejblíže ho vystihuje titulek na portálu televize ruské armády Zvězda (Hvězda). Ten v překladu zní: Ruské ministerstvo zahraničí ocenilo prohlášení prezidenta ČR o explozích ve Vrběticích.

Obrázek 9: Náhled článku z TV Zvězda
Zdroj: TV Zvězda, 2021.

V ruské státní televizi se tak po vystoupení Miloše Zemana objevují reportáže:

Údaje o „ruských agentech“ nebyly ani v tajných českých dokumentech.
Česko se přiznalo, že nemá důkazy o účasti Ruska při explozích.
Důkazy nejsou: Neuvěřitelný obrat v skandálu s Českem.
Miloš Zeman: Neexistují důkazy o účasti Ruské federace při explozích v muničních skladech.
Svědectví neexistuje: Ruská stopa se v případě explozí v Česku neobjevila.
Prezident Česka zchladil protiruský zápal vlády.

Text byl napsán pro IPPS.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy