Plány politických stran v oblasti sociálního bydlení
Platforma pro sociální bydlení se ptala politických stran kandidujících do Parlamentu ČR v mimořádných volbách v říjnu 2013 na jejich plány v oblasti sociálního bydlení. ČSSD má nejucelenější program bytové politiky ve vztahu k sociálnímu bydlení. Strana zelených poměrně komplexně reaguje na současné problémy při vědomí faktu, že sociální bydlení by mělo naplňovat různé potřeby. Politické hnutí ANO vcelku přesně analyzuje současnou situaci a navrhuje opatření v souladu s aktuálními trendy v oblasti sociálního bydlení. Většina stran připravuje zavedení zákona o sociálním bydlení.
Anketu představuje mluvčí Platformy pro sociální bydlení pro Prahu, Štěpán Ripka: „Ve vyhodnocení ankety jsme ocenili nejlépe připravené odpovědi celkově a také podáváme přehled odpovědí k jednotlivým otázkám vždy s krátkým komentářem Platformy. Celkové vyhodnocení je dostupné na stránkách Platformy pro sociální bydlení: http://socialnibydleni.org/clanky/anketa-plany-politickych-stran-k-socialnimu-bydleni “
Nejlepší odpovědi
Jan Milota, koordinátor Platformy vyhodnocuje: „ČSSD má nejucelenější program bytové politiky ve vztahu k sociálnímu bydlení. Navrhuje řadu zajímavých nástrojů, zároveň nezaměňuje sociální bydlení s politikou sociální integrace ani jinými opatřeními. Rozlišuje různé cílové skupiny a navrhuje sledovat v rámci regulace ubytoven již zavedená kritéria standardů kvality, podobně jako tomu je u pobytových sociálních služeb. Sociální bydlení dává do souvislosti s územním plánováním a vyváženou státní podporou výstavby nových kapacit, kde je to třeba.“
Strana zelených poměrně komplexně reaguje na současné problémy při vědomí faktu, že sociální bydlení by mělo naplňovat různé potřeby. Ve svých návrzích strana pojmenovává více faktorů, které vedou k současné špatné bytové situaci mnoha občanů ČR a souvisejících problémů. Také staví na nezastupitelné roli obcí a jejich možností, jak systém sociálního bydlení nastavit.
Politické hnutí ANO vcelku přesně analyzuje současnou situaci a navrhuje opatření v souladu s aktuálními trendy v oblasti sociálního bydlení. Navrhuje vhodné prolínání bytové podpory a podpory sociální práce, což odpovídá požadavku na oddělení bydlení a sociální práce prosazovaného Platformou pro sociální bydlení.
Nejhorší odpovědi
Socioložka Linda Sokačová hodnotí: „TOP 09 považuje rezidenční segregaci za přirozený jev, něco, co se řídí zákony, na které nikdo z nás nemůže mít vliv, dokonce ani stát, územní plánování, urbanismus, bytová politika, stavební úřady. Ve svém pohledu je TOP 09 osamocená.“
Další smutnou perličkou byl výrok Jiřího Janečka ze strany Hlavu vzhůru, který očividně hraje na nejnižší pudy svých potenciálních voličů. Podle něj je sociální bydlení hloupost, „musí jen vzniknout zařízení, na okraji měst, do kterých budou vytlačováni bezdomovci, kteří si vybrali tento styl života dobrovolně a ohrožují řádné občany ČR. Toto zařízení by poskytovalo jen základní životní potřeby.“ Vedle tohoto fašistického návrhu působí tvrzení o přirozenosti segregace ještě hůře. Segregace do třetice: respondenti hnutí Úsvit nevěděli, co rezidenční segregace znamená, a tak napsali, že by ji řešili výukou českého jazyka, abychom si všichni lépe rozuměli.
Milota a Ripka shrnují: „Příklady extrémního přístupu k bezdomovcům jsou spíše okrajové, co nás však tíží je, že pohled na bydlení jako na něco, co si člověk musí zasloužit, stále proniká i do návrhů na politiky sociálního bydlení. Některé politické strany sice sociální bydlení dělat chtějí, ale pouze pro vybrané, populární skupiny. Do svých návrhů projektují moralizující soudy a sociální bydlení je pro ně spíše arénou pro vyvolávání morální paniky, či vození se na populistické vlně, namísto toho, aby jej braly jako věcný problém sociální politiky. Slavný výrok „kdo nepracuje, ať nejí“, se zde dostává do podoby, „kdo nepracuje, ať nebydlí“. Platforma naopak – poučena dlouholetou prací s lidmi bez domova a ohroženými ztrátou bydlení – tvrdí, že bydlení je základní potřebou, která má být zajištěna, aby daná domácnost vůbec mohla začít pracovat na řešení dalších potíží, s nimiž se potýká. Po lidech bez domova se chce, aby se začleňovali, ale nedává se jim pro začlenění příležitost. Bydlení je základním lidským právem a nutností pro participaci ve společnosti.“
Platforma pro sociální bydlení je uskupením osob a organizací, jež sdílí myšlenku, že osobám, jež ztratily bydlení, jsou jeho ztrátou ohroženy, nebo užívají neadekvátní bydlení, musí být poskytnuta náležitá pomoc při jejich tíživé situaci. V současné době čítá Platforma celkem 37 členů, z toho 17 organizací.
Celkové vyhodnocení je dostupné na stránkách Platformy pro sociální bydlení: http://socialnibydleni.org/clanky/anketa-plany-politickych-stran-k-socialnimu-bydleni
Kontakt:
Štěpán Ripka, mluvčí pro Prahu: 774 541 245
Jan Milota, koordinátor Platformy: 608 234 121
Anketu představuje mluvčí Platformy pro sociální bydlení pro Prahu, Štěpán Ripka: „Ve vyhodnocení ankety jsme ocenili nejlépe připravené odpovědi celkově a také podáváme přehled odpovědí k jednotlivým otázkám vždy s krátkým komentářem Platformy. Celkové vyhodnocení je dostupné na stránkách Platformy pro sociální bydlení: http://socialnibydleni.org/clanky/anketa-plany-politickych-stran-k-socialnimu-bydleni “
Nejlepší odpovědi
Jan Milota, koordinátor Platformy vyhodnocuje: „ČSSD má nejucelenější program bytové politiky ve vztahu k sociálnímu bydlení. Navrhuje řadu zajímavých nástrojů, zároveň nezaměňuje sociální bydlení s politikou sociální integrace ani jinými opatřeními. Rozlišuje různé cílové skupiny a navrhuje sledovat v rámci regulace ubytoven již zavedená kritéria standardů kvality, podobně jako tomu je u pobytových sociálních služeb. Sociální bydlení dává do souvislosti s územním plánováním a vyváženou státní podporou výstavby nových kapacit, kde je to třeba.“
Strana zelených poměrně komplexně reaguje na současné problémy při vědomí faktu, že sociální bydlení by mělo naplňovat různé potřeby. Ve svých návrzích strana pojmenovává více faktorů, které vedou k současné špatné bytové situaci mnoha občanů ČR a souvisejících problémů. Také staví na nezastupitelné roli obcí a jejich možností, jak systém sociálního bydlení nastavit.
Politické hnutí ANO vcelku přesně analyzuje současnou situaci a navrhuje opatření v souladu s aktuálními trendy v oblasti sociálního bydlení. Navrhuje vhodné prolínání bytové podpory a podpory sociální práce, což odpovídá požadavku na oddělení bydlení a sociální práce prosazovaného Platformou pro sociální bydlení.
Nejhorší odpovědi
Socioložka Linda Sokačová hodnotí: „TOP 09 považuje rezidenční segregaci za přirozený jev, něco, co se řídí zákony, na které nikdo z nás nemůže mít vliv, dokonce ani stát, územní plánování, urbanismus, bytová politika, stavební úřady. Ve svém pohledu je TOP 09 osamocená.“
Další smutnou perličkou byl výrok Jiřího Janečka ze strany Hlavu vzhůru, který očividně hraje na nejnižší pudy svých potenciálních voličů. Podle něj je sociální bydlení hloupost, „musí jen vzniknout zařízení, na okraji měst, do kterých budou vytlačováni bezdomovci, kteří si vybrali tento styl života dobrovolně a ohrožují řádné občany ČR. Toto zařízení by poskytovalo jen základní životní potřeby.“ Vedle tohoto fašistického návrhu působí tvrzení o přirozenosti segregace ještě hůře. Segregace do třetice: respondenti hnutí Úsvit nevěděli, co rezidenční segregace znamená, a tak napsali, že by ji řešili výukou českého jazyka, abychom si všichni lépe rozuměli.
Milota a Ripka shrnují: „Příklady extrémního přístupu k bezdomovcům jsou spíše okrajové, co nás však tíží je, že pohled na bydlení jako na něco, co si člověk musí zasloužit, stále proniká i do návrhů na politiky sociálního bydlení. Některé politické strany sice sociální bydlení dělat chtějí, ale pouze pro vybrané, populární skupiny. Do svých návrhů projektují moralizující soudy a sociální bydlení je pro ně spíše arénou pro vyvolávání morální paniky, či vození se na populistické vlně, namísto toho, aby jej braly jako věcný problém sociální politiky. Slavný výrok „kdo nepracuje, ať nejí“, se zde dostává do podoby, „kdo nepracuje, ať nebydlí“. Platforma naopak – poučena dlouholetou prací s lidmi bez domova a ohroženými ztrátou bydlení – tvrdí, že bydlení je základní potřebou, která má být zajištěna, aby daná domácnost vůbec mohla začít pracovat na řešení dalších potíží, s nimiž se potýká. Po lidech bez domova se chce, aby se začleňovali, ale nedává se jim pro začlenění příležitost. Bydlení je základním lidským právem a nutností pro participaci ve společnosti.“
Platforma pro sociální bydlení je uskupením osob a organizací, jež sdílí myšlenku, že osobám, jež ztratily bydlení, jsou jeho ztrátou ohroženy, nebo užívají neadekvátní bydlení, musí být poskytnuta náležitá pomoc při jejich tíživé situaci. V současné době čítá Platforma celkem 37 členů, z toho 17 organizací.
Celkové vyhodnocení je dostupné na stránkách Platformy pro sociální bydlení: http://socialnibydleni.org/clanky/anketa-plany-politickych-stran-k-socialnimu-bydleni
Kontakt:
Štěpán Ripka, mluvčí pro Prahu: 774 541 245
Jan Milota, koordinátor Platformy: 608 234 121