Prázdninový vzkaz
Začaly prázdniny a dovolené, které máme my, spisovatelé, pořád.
Zatímco ostatní přemýšlejí, jak s odpracovaným a konečně vybraným volnem naložit, kam jet, jestli relaxovat nebo se drásat úžasnými sportovními výkony, my, spisovatelé, co nic neděláme (a jsme za to adekvátně placeni), si prostě dál jedeme po svém. Lelkujeme. Bloumáme po bytě. Sedáme ke stolu. Ťukáme do klávesnice počítače. Mažeme, co jsme naťukali. Ťukáme znovu. Sníme zbytky z lednice. Poslechneme si polední zprávy. Zuříme. Jdeme ke stolu a vyťukáme ostrou glosu k naší politice. Ale proč? Stejně nás zavalí pocit zoufalství.
Jen člověk vstřebá jednu kauzu, už ji přebije jiná. A spravedlnost? Pandury, ProMoPro, letadla CASA, Pražský dopravní podnik, IZIP, Mostecká uhelná...
Místo, aby se konečně děly věci, premiér, který se zaklíná protikorupční strategií svého vládnutí, odvolá bez přípravy a bez relevantního důvodu ministra spravedlnosti, který se začal snažit čistit justiční mafii, zametající výše zmíněné (a jistě i jiné) politické korupční kauzy pod koberec.
Zatímco naši přední politici záhadně a rychle, netransparentně a nedoložitelně ve svých funkcích bohatnou, tak my, obyčejní lidi (ano, i my, spisovatelé, mezi ně patříme) máme všechny ty díry v rozpočtu platit!? Zvýšeným DPH, zmražením důchodů, stále vyššími platbami za vše, co je k životu více než potřebné... Nestoudné!
Korupce je jistě všude na světě. Ale způsob, jakým se s ní u nás zachází, jak se tu doslova pěstuje, je strašný. Strašný, pane premiére.
Napsáno pro deník METRO
Zatímco ostatní přemýšlejí, jak s odpracovaným a konečně vybraným volnem naložit, kam jet, jestli relaxovat nebo se drásat úžasnými sportovními výkony, my, spisovatelé, co nic neděláme (a jsme za to adekvátně placeni), si prostě dál jedeme po svém. Lelkujeme. Bloumáme po bytě. Sedáme ke stolu. Ťukáme do klávesnice počítače. Mažeme, co jsme naťukali. Ťukáme znovu. Sníme zbytky z lednice. Poslechneme si polední zprávy. Zuříme. Jdeme ke stolu a vyťukáme ostrou glosu k naší politice. Ale proč? Stejně nás zavalí pocit zoufalství.
Jen člověk vstřebá jednu kauzu, už ji přebije jiná. A spravedlnost? Pandury, ProMoPro, letadla CASA, Pražský dopravní podnik, IZIP, Mostecká uhelná...
Místo, aby se konečně děly věci, premiér, který se zaklíná protikorupční strategií svého vládnutí, odvolá bez přípravy a bez relevantního důvodu ministra spravedlnosti, který se začal snažit čistit justiční mafii, zametající výše zmíněné (a jistě i jiné) politické korupční kauzy pod koberec.
Zatímco naši přední politici záhadně a rychle, netransparentně a nedoložitelně ve svých funkcích bohatnou, tak my, obyčejní lidi (ano, i my, spisovatelé, mezi ně patříme) máme všechny ty díry v rozpočtu platit!? Zvýšeným DPH, zmražením důchodů, stále vyššími platbami za vše, co je k životu více než potřebné... Nestoudné!
Korupce je jistě všude na světě. Ale způsob, jakým se s ní u nás zachází, jak se tu doslova pěstuje, je strašný. Strašný, pane premiére.
Napsáno pro deník METRO