Nedávejte císaři, co je Boží

18. 10. 2020 | 17:45
Přečteno 4411 krát
Po dobu zavřených kostelů znovu budou kázání z Akademické farnosti ve videu na www.farnostsalvator.cz a v textové formě zde. Jarní kázání vyšla jako kniha (Čas prázdných kostelů, Praha NLN 2020)

Moji milí, po pár měsících vás opět zdravím z prázdného kostela Nejsvětějšího Salvátora. A přeju nám všem, abychom i tímto obdobím prošli ve zdraví a šířili kolem sebe pokoj, naději a vnitřní sílu.

Dnešní úryvek evangelia [Mt 22,15-21] popisuje scénu, v níž Ježíšovi jeho nepřátelé pokládají otázku, která vlastně otázkou není. Je to past. „Je dovoleno odvádět císaři daň?“ Ať odpoví ano nebo ne, bude to mít pro něj špatné následky. Bude-li Ježíš schvalovat daň pro okupační velmoc, ztratí sympatie lidu. Postaví-li se proti, může být obžalován jako politický rebel.
Daně nemá nikdo rád. Ale v tehdejším Izraeli měla otázka daní ještě dva zvláštní aspekty. Jednak to byla podpora okupantů, jednak pro pravověrné Židy byl římský denár rituálně nečistý a znečišťující: byl na něm obraz císaře s nápisem, který císaře oslavoval jako Boha; pro Židy to bylo rouhání, forma modloslužby, jednoho z nejhorších hříchů. To byl důvod, proč v chrámě se používala zvláštní chrámová měna (byli tam směnárníci – o kterých také čteme na jiném místě v evangeliu.)
Také proto byli výběrčí daní, celníci, u zbožných lidí v podobném opovržení jako nevěstky – bylo to vnímáno jako jakási politická prostituce. Ježíš, který se obracel provokativně právě k lidem na okraji světa zbožných a spravedlivých, byl zván přítelem nevěstek a celníků – a opravdu celníci, podobně jako opovrhovaní cizinci, Samaritáni, hrají v jeho podobenstvích a příbězích vždy kladnou roli.
Ježíš na zmíněnou otázku překvapivě požádá farizeje, aby mu nejdřív ukázali peníz daně – a oni to udělají. Tím se vlastně sami usvědčí: jako správní ortodoxní věřící by tento nečistý peníz vůbec neměli mít u sebe. Pak Ježíš pronáší onu známou větu: Dávejte císaři, co je císařovo, a to, co je Boží, Bohu.

To je zase takový koan, hádanka; skutečný smysl téhle věty je třeba hledat.
Znamená to, že se Ježíš jenom šikovně vyhnul přímé odpovědi? Anebo tím chtěl říci ještě něco jiného?
V minulosti byla tato jeho odpověď často vykládána jako rozhodnutí rozdělit světskou (politickou) a duchovní (náboženskou) sféru. Mnozí na této větě stavěli velmi problematickou politickou teologii a politickou morálku.
Pamatuji se, jak v době tzv. normalizace kněží z Pacem in terris, ti, kteří se nechali zastrašit, koupit či vydírat komunisty, hájili svou kolaboraci s režimem právě touto větou: vždyť vládě dáváme jen to, co po nás chce, to jí patří, ale v náboženské oblasti, tam se držíme Boha.
Možná by i dnes někteří církevní představitelé podobně obhajovali nekritickou loajalitu k právě vládnoucím politikům, snahu přátelit se s nimi za každou cenu – a to i tehdy, kdy je jejich pastýřskou povinností zaujmout statečné prorocko-kritické slovo k amorálnímu vystupování a vyjadřování některých z nich. Součástí obřadu biskupského svěcení byla jasná slova: Nazývej dobro dobrem a zlo zlem. Nebylo tam nic o nějaké diplomatické vychytralosti, o dělení světa na sféru, která spadá pod svrchovanost mocných, a na ten zbytek, který náleží Bohu.

Copak je něco, co nepatří Bohu?
Copak je něco, nad čím nemá mít Bůh svrchovanou moc, něco, kde má vládnout jen politická moc, a Bůh tam nemá žádnou kompetenci?
Bůh, kterému by náležela jen část skutečnosti, by byl bůžkem, nikoliv Hospodinem, Pánem nebe a země, v kterého věřil Ježíš a v kterého věří Židé, křesťané i muslimové.
Ježíš jistě nehájil pojetí dvou světů, z nichž jen jeden by patřil Bohu a v tom druhém by byl bohem císař, suverénní politická moc.
Jsem hluboce přesvědčen, že smysl té Ježíšovy věty je tento:
Nedávejte císaři, co je Boží.
Nedávejte mocnářům především vládu nad tím, co je nejdůležitější – to je vaše svoboda, svoboda vašeho svědomí a ze svědomí plynoucího jednání.
Nad vaším svědomím žádná lidská vláda nemá a nesmí mít moc. Zde odpovídáte pouze a jedině Bohu.

Rozumím Ježíšově odpovědi takto: Nezatahujte mne do vašich sporů o placení či neplacení daní císaři, i zde – jako ve všem – se řiďte především svým svědomím a přijměte odpovědnost za své jednání. Nikdy však neposlouchejte lidi a lidské autority víc než Boha.

Ve vztahu k římské politické moci najdeme v Novém zákoně pluralitu různých odpovědí, žádné jednoznačné předpisy: V jednom Pavlově listě jsou věřící napomínáni k respektu k vládcům – zřejmě tím Pavel odmítal určitou anarchii těch, kteří očekávali bezprostřední konec světa a neuznávali už nic světského; a zase v Janově Apokalypse ta římská vláda je vylíčena jako krvavá zrůda, kterou Bůh brzy zničí.
I v dějinách křesťanství najdeme různost konkrétních postojů a názorů v politické oblasti; sociální nauka církve odmítá dávat závazné jednoznačné recepty ve zcela konkrétních otázkách, dává prostor svědomí křesťanů, jejich vědomostem a zkušenostem a apeluje na zralost úsudku a osobní odpovědnost. Připomíná jen určitá základní morální kritéria, která nelze nikdy zradit, kde ze zbabělosti nebo prospěchářství se nelze dopouštět kompromisů.

K prorocké úloze, kterou církev zdědila po prorocích Starého zákona, patří odvaha snímat politické moci svatozář posvátnosti a nedotknutelnosti, připomínat mocným, že jsou jenom lidé a že i oni stojí pod mocí Boží. Kdykoliv se církev naopak snažila lísat k moci, vždy na to doplatila.
Ježíš vyzývá své učedníky, aby uměli číst znamení času. To znamená, aby vždy znovu pozorně naslouchali událostem své doby a využívali umění duchovního rozlišování. Kultura duchovního rozlišování, o které zde často hovořím, patří ke specifickým charismatům zvláště jezuitské spirituality, a proto také učení papeže Františka na to často navazuje.

Papež František vydal na počátku tohoto měsíce významnou encykliku Fratelli tutti, v níž kromě jiného varuje před populismem, konspiračními teoriemi a fake-news, šířením lží na sociálních sítích.
To jsou dnes věci velmi aktuální a důležité. Minulou neděli jsme hovořili o tom, jak v této době mnoha omezení, která v té či oné podobě budou asi dlouho trvat a ještě narůstat, a kdy politici musí činit nepopulární kroky a žádat po občanech sebekázeň, je nesmírně důležité, aby na rozhodujících místech státu nebyli populisté, kteří se řídí jen tím, co jim přináší potlesk a politické body, kteří však nejsou skutečnou mravní autoritou. Ve svobodné společnosti nelze spoléhat jen na mocensky vynutitelná nařízení a vyhlášky. Je třeba, aby ti, kdo mají úřední autoritu, kdo stojí u kormidla moci, měli i lidskou věrohodnost.
V některých případech platí to, co Ježíš říkal o mocenské elitě své doby: Jejich nařízení poslouchejte, ale jejich příkladem se neřiďte.

Krizové okamžiky ukazují kvalitu lidí: V projevech populistů v čele států několika zemí na obou stranách Atlantiku zazněly v poslední době neuvěřitelné projevy arogance a hrubosti. Lidé by si alespoň zpětně měli přiznat, jak je nebezpečné lehkomyslně odevzdávat své hlasy a důvěru amorálním lidem.
Je velmi důležité, aby tyto projevy ve veřejném prostoru byly vyvažovány zcela jinými hlasy z prostředí kultury, univerzit, církví a seriózních médií, aby nabízely podněty ke kritickému myšlení a příklady zodpovědného jednání.
Starostí církve by nemělo být jen zajištění bohoslužebného provozu. Dar víry nás zavazuje k tomu, abychom ukázali celku společnosti inspirující příklad, jak je možné naplnit ona slova apoštola Pavla, o nichž jsme přemýšleli minulou neděli: Všechno (z)mohu v tom, který mi dává sílu. Jsem schopen žít v nadbytku, jsem schopen žít i v nedostatku.

Nejen eucharistie, nýbrž i modlitba a Boží Slovo jsou zdrojem síly a vnitřního pokoje. Tento dar nedostáváme pro sebe samotné, nýbrž především pro ostatní. I služba druhým je bohoslužba, v níž nejen dáváme, nýbrž také přijímáme.
Mnoho lidí si v situaci ohrožení klade vážné otázky. Nejde o to, využívat strachu a lidi křečovitě je „obracet na víru“. Lidé nyní spíše potřebují trpělivé doprovázení, naslouchání, sdílení, blízkost.
Ano, máme vydávat počet ze své víry a své naděje – avšak apoštol dodává: s jemností a skromností.

Prosím, opatrujme a živme v sobě naději, víru, pokoj – a také humor, onu zdravou vláhu života – a toto vyzařujme do svého okolí. Je to dar a poslání, které nám dal Bůh sám k službě našim bližním. Konejme to s vynalézavostí i odvahou, s trpělivostí, jemností a skromností. Amen.

video: YouTube -- audio: AFP

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy